Největší smůla je, že se nebudou vyrábět. Aspoň to už při vyhlašování třetího pokračování soutěže o nejzajímavější design pro značku Peugeot říkal loni v Paříži magazínu E8 Robert Peugeot, šéf oddělení řízení inovací a kvality v koncernu PSA Peugeot Citroën. I kdyby šlo jen o shodu jmen (což nejde), existuje tisíc důvodů, proč mu věřit. Představy amatérských návrhářů z celého světa nevycházejí ze současné modelové řady značky, neřeší sdílení dílů ani nákladnost výroby. Jenže to je právě dobře.
Fantazie totiž musí dostat prostor. Pozoruje-li člověk studie, jimiž se prezentují výrobci na autosalonech, je to vlastně trochu nuda. I když se všechny chlubí skvělými novými materiály a uvnitř působí, jako kdyby vypadly z některého ze světů Isaaka Asimova, jejich vnější tvary přesto dodržují ustálené konvence. Stačí se podívat na koncept Peugeot 907, který automobilka představila loni na pařížském autosalonu. Na první pohled jde bezesporu o atraktivní kupé, ale vedle vítěze minulého ročníku designérské soutěže – dynamické retrostudie 4002 – vypadá jen jako hromada plechu (hm, tedy uhlíku).
Uniformitě myšlení se nevyhnuli ani mnozí z amatérských návrhářů. Zatímco pro druhý ročník bylo zadáním inspirovat se v minulosti Peugeotu, tentokrát měl vzniknout model pro nejbližší budoucnost. A 42 procent účastníků poslalo příspěvek v podobě automobilu se sportovními tvary. Jelikož se však na internetových stránkách soutěže (kde se návrhy podávaly) sešlo od loňského října do letošního února 3800 futuristických peugeotů, objevily se mezi nimi lecjaké nápady.
Na prvním místě skončil jeden z nejzajímavějších. Studie Moovie třiadvacetiletého Portugalce Andrého Costy je dvoumístným městským vozem, který pohání elektromotor. Výrazným prvkem 2,3 metru dlouhého automobilu jsou dvě obrovská kola, v jejichž středech se nacházejí dveře. Autor v průvodním textu k návrhu vysvětluje použití velkých kol tím, že se díky nim s vozem obratněji manévruje a také je k jejich pohonu potřeba méně energie. Přední část leží na dvou koulích, a pokud je potřeba odbočit, elektromotor pohání jedno z velkých kol rychleji než druhé, takže je možné provést otočku o 180 stupňů na místě. Kouzelné, že?
Zvláštní představu o zvyšování adrenalinu na čtyřech kolech nabídl jeden z deseti finalistů, třicetiletý Nizozemec Gerjan Storm. Inspirace, která jej vedla k vytvoření návrhu BodyBoardu, je nepokrytá. Stejně tak jako výhody prkna na kolech: nízko položené těžiště poskytuje monopostu vynikající stabilitu a spolu s polohou řidiče umocňuje požitek z rychlosti. Pohon obstarávají elektromotory v každém z kol, které jsou napájeny za pomoci vodíkových palivových článků.
Amatérské návrháře soutěž Peugeotu evidentně baví. Tentokrát se jich přihlásilo o 36 procent víc než v roce 2002 a o 85 procent byla účast vyšší než v prvním ročníku v roce 2000. Porota složená ze zástupců automobilky vybrala třicet designů do širšího finále, v němž se prezentovali také dva čeští zástupci. Dvacetiletý Michal Vlček navrhl jednomístný městský automobil trojúhelníkového tvaru a sedmnáctiletý Jan Rambousek se snažil bodovat se sportovní buginou nazvanou Tery. Do desítky vyvolených, z nichž specialisté pod vedením ředitele Peugeotu Frédérica Saint-Geourse určovali první tři v pořadí, se však již nedostali.
Překvapivé na zatím posledním ročníku designérské soutěže Peugeotu však nebyly pouze extravagantní nápady. Přestože nejvíce návrhů přišlo z Francie (přes šest set), na dalších pozicích se umístil Írán (210), Turecko (207) a Čína (171). Ve finálové třicítce byly zastoupeny výrazně země střední a východní Evropy, zatímco Francouzi se tam protlačili pouze dva. Jak se zdá, na rozvíjející trhy se automobilky nespoléhají jen tak pro nic za nic.
André Costa dostal za Moovie odměnu šest tisíc eur a model svého návrhu v měřítku 1:43. Ještě větším zadostiučiněním pro něj bude, až Peugeot letos v září přiveze na autosalon do Frankfurtu moovie ve skutečné velikosti. Díky designérské obdobě hledání SuperStar se stane i slavným. Třeba alespoň natolik, aby si mohl jako předchozí vítěz Stefan Schulze založit vlastní návrhářské studio. Všechny současné zákazníky německého designéra totiž přitáhl právě triumf v soutěži.
Pro Peugeot je nyní klání amatérských návrhářů především způsobem, jak na sebe upozornit. Jak dát najevo, že je moderní a neotřelý, a jak ke své značce přitáhnout mladé lidi (i když se objevila mezi návrhy i studie 74letého Rusa, průměrný věk účastníků je 28 let). Pro začátek to není špatné. Tři ročníky jsou přesto příliš málo na to, aby některý z vítězů vystoupal až do týmu designérů v některé automobilce - k tomu nestačí získat si na pár okamžiků přízeň davu. Pokud se tak ale někdy stane, hlavně aby jim divné myšlenky, jimiž v soutěži Peugeotu zaujali, ještě nějaký čas vydržely.
