Divoká jízda

Napětí na trzích střídá krátkodobé uvolění, svět směřuje k recesi

Počátkem minulého týdne to začalo vypadat nadějně. Dva dny se trhy živily optimismem, že zaberou státní stamiliardy nalité do bankovnictví, a akcie na světových burzách předváděly dvojciferné růsty. Investoři zřejmě podlehli iluzi, že vládní podpora bank v Evropě, v USA i v některých zemích Asie v celkové sumě přes tři biliony dolarů pomůže zklidnit situaci, navrátit ztracenou důvěru a rozhýbat ustrnulý úvěrový trh. „Klíčovým problémem trhu byl nedostatek důvěry. Nejnovější úsilí vlád a centrálních bank o zmírnění úvěrových problémů bylo pro důvěru velmi pozitivní,“ podotkl analytik Subodh Kumar z investiční společnosti Subodh Kumar & Associates. Uprostřed týdne se však ukázalo, že jásot byl předčasný. Globální ekonomická krize se naopak prohloubila, když Maďarsko a Ukrajina požádaly Mezinárodní měnový fond (MMF) o pomoc ve snaze vyhnout se následováni Islandu na cestě ke státnímu bankrotu.

===== Zpátky do hlubin

Obchodníci říkají takové situaci výskok mrtvé kočky. Na první pohled nezvyklé slovní spojení popisuje situaci, kdy po ohromujícím poklesu ceny akcií následuje jejich dočasný růst, aby se posléze hodnota cenných papírů opět vydala směrem dolů. Tento termín je odvozen z předpokladu, že „i mrtvá kočka povyskočí, pokud padá z velké výšky“. A přesně tak to v uplynulých dnech na trzích vypadalo. Obavy z prudkého zpomalení hospodářského růstu a z recese světové ekonomiky nezahnala ani vidina masivních státních intervencí. Hlavní index newyorské burzy zaznamenal ve středu po krátkodobém růstu druhou největší bodovou ztrátu v historii. Ostatní burzy, včetně pražské, nezůstaly pozadu. Na negativní náladě se podepsaly znepokojivé údaje o zářijovém vývoji maloobchodních tržeb v USA i zpráva o celkově nepříznivém vývoji tamní ekonomiky. Obavy z finanční krize se sice zmírnily po přijetí několika razantních opatření na oživení zatuhlého bankovního sektoru, pozornost se však přesunula k makroekonomickým číslům. Ekonomická aktivita ve Spojených státech amerických dle zprávy centrální banky (Fed) na přelomu léta a podzimu dál zeslábla. Firmy přehodnocují kapitálové investice, spotřebitelé omezují výdaje a všeobecné vyhlídky se zhoršily, uvádí se v takzvané Béžové knize o stavu americké ekonomiky. „Záchranné balíčky všechny problémy nevyřeší a zisky nejen bank, ale i ostatních firem půjdou dolů,“ uvedl šéf Fedu Ben Bernanke. „Stabilizace burz je kritický první krok. Ale ještě dlouho potrvá, než se zotaví ekonomika.“ S vyhlídkami recese klesají i ceny ropy. Ty se minulý týden poprvé za posledních čtrnáct měsíců dostaly pod 70 dolarů za barel, tedy na polovinu svého letošního vrcholu.

===== Volání o pomoc

Potíže však nemají jen Spojené státy americké. „Zdá se, že mnoho zemí bude mít problémy kvůli odlivu soukromého kapitálu zahraničních investorů nebo kvůli omezení úvěrových linek do bank v cizině,“ uvedl šéf MMF Dominique Strauss-Kahn v rozhovoru pro deník Financial Times. „Jsme připraveni podpořit tyto ekonomiky a s několika z nich vedeme rozhovory.“ Je to poprvé během patnáctiměsíční úvěrové krize, kdy instituce, jako je MMF, souhlasí s pomocí evropským zemím. Může jít o známku toho, že některé státy s vysokým dluhem se dostaly do akutních problémů. Maďarsko má kvůli odlivu zahraničního kapitálu potíže s financováním objemného rozpočtového deficitu. Ukrajinské banky se zase potýkají se splácením zahraničních úvěrů, protože propad poptávky po tradičním exportním artiklu, oceli, způsobil nedostatek devizových příjmů. Situaci Kyjeva komplikuje politická nestabilita a perspektiva voleb letos v prosinci. Maďarsku již pomohla Evropská centrální banka, která se jinak o země mimo eurozónu nestará - možností čerpat pět miliard eur.

===== Prudké zpomalení

Česká ekonomika zatím podobné nesnáze řešit nemusí. Přesto se již ozývají varovné hlasy signalizující výrazné ochlazení hospodářského rozmachu. Guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma naznačil, že růst hrubého domácího produktu (HDP) bude příští rok o několik desetin procentního bodu nižší než 3,6 procenta, jak ČNB původně předpokládala. Oproti loňskému roku by šlo o zpomalení na poloviční tempo. „Naše obrovská výhoda je nicméně v tom, že jsme ještě loni byli na vrcholu hospodářského cyklu. Letos jsme sice počítali se zpomalením, ale to, co se bezpochyby stane, způsobí o něco větší zpomalení,“ uvedl Tůma. Náměstek ministra financí Eduard Janota odhadl, že růst české ekonomiky by mohl v příštím roce zpomalit na 3,6 až 3,8 procenta. To by znamenalo škrty ve výdajích státního rozpočtu v rozmezí deseti až dvanácti miliard korun. Ministerstvo financí původně počítalo s růstem HDP v příštím roce o 4,8 procenta, na čemž postavilo státní rozpočet na rok 2009.
To české banky jsou dle guvernéra Tůmy v dobré kondici. Podobných ujištění zaznělo v minulých týdnech vícero. Banky by dle Tůmy neměly mít problémy s vyplácením vkladů a plněním závazků. Tůma však připustil, že finanční krize může způsobit tuzemským bankám určité problémy s likviditou. „Tady lze předpokládat, že nákaza z venku k nám může dolehnout. Nicméně, co se likvidity týče, to je něco, s čím si ČNB umí poradit,“ upozornil.
Toto prohlášení podpořila centrální banka i konkrétním činem. Od středy 15. října začala nabízet bankám půjčky, za které budou finanční ústavy ručit státními dluhopisy. Cílem opatření je zamezit případnému přenosu problémů na zahraničních finančních trzích do českého finančního sektoru. „Krok ČNB je evidentně zacílen na rozhýbání trhu s dluhopisy. Na českém trhu centrální banka nemusí dodávat likviditu, jako je tomu v eurozóně nebo USA. Naopak v průměru si komerční banky u ČNB ukládají zhruba 400 miliard korun,“ okomentoval to hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Hned první den půjčila centrální banka tímto způsobem dle Mladé fronty Dnes bankám 4,7 miliardy korun.

===== Namočená KBC, poražená UBS

Přesto již finanční krize na české banky dolehla. A to zprostředkovaně přes jejich mateřské společnosti. Belgická skupina KBC, jež vlastní Československou obchodní banku (ČSOB), uvedla, že očekává za třetí čtvrtletí ztrátu až 930 milionů eur (asi 23 miliard korun). Tomuto oznámení předcházela zpráva, že mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila úvěrové hodnocení u širší škály strukturovaných investičních produktů, do nichž KBC investovala. Původně banka předpovídala, že bude mít ve třetím čtvrtletí zisk 639 milionů eur. Následně ČSOB avizovala snížení očekávaného zisku za první tři čtvrtletí letošního roku na 2,7 miliardy korun. Bez vlivu finanční krize by to prý mohlo být až 8,9 miliardy korun. „Jde o účetní přecenění majetku, nikoli o realizovanou ztrátu,“ vysvětlil mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Celkově zůstávají dle něho KBC i ČSOB kapitálově silné. Komerční banka a Raiffeisenbank vyloučily, že by měly v souvislosti s finanční krizí potíže a očekávaly zhoršení hospodářských výsledků za třetí čtvrtletí. Erste Bank, které patří Čeká spořitelna, snížila výhled zisku již týden předtím. Agentura Standard & Poor's proto zhoršila výhled ratingu Erste Bank i České spořitelny i další rakouské bankovní skupiny Raiffeisen Zentralbank ze „stabilního“ na „negativní“. Zdůvodnila to zvýšenými riziky, která globální krize přináší do střední a východní Evropy, kde rakouské banky především podnikají.
Jednou z nejvíce zasažených bank v Evropě je nicméně švýcarská banka UBS (viz 1. liga odpisů). Její záchrana přijde až na 60 miliard dolarů, z čehož 54 miliard má být určeno na odkup špatných cenných papírů. Šest miliard banka získá od vlády výměnou za obligace směnitelné za akcie.
Po pomocné ruce státu se už natahují i jiná odvětví, nejnověji automobilový průmysl. USA automobilkám poskytly vládní záruky na úvěry do 25 miliard dolarů a dle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho potřebuje evropský automobilový průmysl stejnou podporu. Krize omezuje schopnost tohoto oboru financovat svůj denní provoz a investovat do nových technologií, zejména do výroby aut šetrnějších k životnímu prostředí. Současně klesá poptávka po nových autech.

===== Mocný stát

Krizi se minulý týden věnoval i summit Evropské unie. Z jeho závěrů vyplývá, že světový finanční systém by mohl v nejbližší době projít zásadními reformami. Státníci chtějí reformovat Mezinárodní měnový fond a posílit regulaci trhu. A proto to dnes vypadá, že se stát do ekonomik vrací jako významná řídící síla. To však bude trvat pouze do té doby, než bude třeba začít splácet dluhy z nynějšího rozhazování a opět naplnit státní pokladny. Jen americký vnitřní dluh přes deset bilionů dolarů bere dech. Nezbude nice jiného než začít šetřit a opět privatizovat. Kdo to všechno zaplatí, je jasné. Daňoví poplatníci jsou nejsnadnějším terčem.
Turbulence a divoká jízda finančních trhů však zatím nekončí. Americký ekonom Nouriel Roubini, kterému se díky přesným predikcím vývoje současné krize přezdívá moderní Nostradamus (EURO 41/2008), prohlásil, že Spojené státy americké zažijí nejhorší recesi za posledních 40 let. Trvat by měla až dva roky. Kapitálové trhy dle Roubiniho dále propadnou a nezaměstnanost vyskočí k devíti procentům. „Budeme překvapeni krutostí recese a tvrdostí finančních ztrát.“

BOX
Euro nebrat Ministr financí Miroslav Kalousek předminulý víkend uvedl, že přehodnocuje názor na rychlé zavedení společné evropské měny. Vede ho k tomu porušování společných principů v zemích eurozóny v souvislosti s jejich reakcí na současnou světovou finanční krizi. „Minimálně o rok musíme odložit rozhodnutí o stanovení termínu (přijetí eura). Tím vůbec neříkám, jaký termín teď vidím reálný,“ řekl Kalousek, dle něhož je termín zavedení eura v ČR v roce 2012 nereálný.

Graf
1. liga odpisů