Med divokých včel v Indii neobsahuje pesticidy a navíc jeho sběr dává práci lidem, kteří by se jinak mohli přidat k teroristům. Firma Heavenly Organics si klade za cíl zaměstnávat sběrače medu tam, kde se teroristickým skupinám daří nabírat nové bojovníky.
Biomed je žádaným zbožím. Studie zveřejněná v říjnu 2017 odhalila, že tři čtvrtiny vzorků medu z celého světa obsahují pesticidy, které mají negativní dopad i na samotné včely.
Zakladatel firmy Heavenly Organics Amit Hooda tím podporuje sběr medu od divokých včel v Indii. Kromě toho, že med není kontaminován pesticidy a insekticidy, je to způsob šetrné obživy pro lidi, kteří žijí v oblastech, jež jsou zmítány teroristickými útoky. V Indii to platí pro ozbrojené maoisty (tzv. naxalité, členové indické komunistické strany), kteří bojují proti indické vládě na východě země.
„Potraviny mohou mít pozitivní dopad ve světě, vytvářet mír mezi znepřátelenými komunitami, dávat lidem práci,“ je přesvědčen Hooda, který firmu založil ve Spojených státech v roce 2005 s otcem Ishwarem Singh Hoodou. Vyrostli v oblasti Paňdžáb, která je historicky rozdělena mezi Indii a Pákistán. Tradiční způsob obživy v zemědělství dával lidem dostatečný příjem, aby lidé nepodporovali terorismus
S touto myšlenkou podporují sběr medu divokých včel jako prostředek „boje“ proti terorismu v Indii. Amit v americké Iowě dohlíží na prodej medu do amerických obchodních řetězců, Ishwar ve svých 69 letech školí sběrače medu v konfliktních územích Indie. Kromě indicko-pákistánské hranice to jsou pralesy v centrální Indii a hranice mezi Nepálem, Indií a Tibetem.
Chudá Kuba neměla peníze na hnojiva. Může vyvážet biomed:
Nejen rum a doutníky. Kuba má poklad v biomedu
„Včely jsou jediným stvořením na světě, které přináší hodnotu životnímu prostředí. Jejich činnost je výhradně pozitivní,“ říká Amit o divokých včelách. „Byl bych rád, aby takoví byli i lidé,“ dodal.
V Indii je přitom kvůli teroristickým útokům naxalitů mimo domov 350 tisíc lidí. V letech 2002 až 2006 bylo zabito v bojích 300 tisíc lidí.
„Zapomeňte na diplomaty, lidé potřebují vydělávat peníze,“ je přesvědčen Ishwar o jediné cestě, jak lze s terorismem bojovat. K tomu mohou pomoci také divoké včely. Mladí muži musí mít možnost výdělku, jinak se připojí k protivládním jednotkám, je přesvědčen.
„Zaměřujeme se na mladé chlapce,“ vysvětluje. Šikovný sběrač medu si může za měsíc vydělat v přepočtu šedesát tisíc korun. Jedním z nich je i Kuvarshing Pandhare, který pro firmu sbírá med od roku 2005. Dříve bojoval pro indické maoisty. „Včely jsou pro mne jako děti, miluji je,“ tvrdí.
Sběrači míru včely nezabíjejí
Zakladatelé firmy chtějí, aby lidé používali ochranné obleky a úly divokých včel na stromech neničili. Ishwar školí zemědělce po celé Indii, aby udržitelným způsobem sbírali pro jejich firmu med. Čím déle pro firmu pracují, tím vyšší mají příjmy. „Sběračů míru“, jak jim Ishwar Hooda přezdívá, má firma okolo 650.
Do konce roku 2018 chtějí mít tisíc spolupracovníků a tento model rozšířit až na deset tisíc lidí. Kromě Indie plánují expandovat do Afghánistánu, kde by zemědělci mohli místo opia pěstovat pro Heavenly Organics mandle. V Súdánu zase med z akácií.
Že je pro lidi v oblastech ozbrojených konfliktů klíčové fungování místní ekonomiky, potvrzuje zpráva Světové banky. Čtyřicet procent oblastí, kde se bojovalo, se do deseti let opět utápí ve válce, pokud se oblast spolehne pouze na mírové rozhovory bez podpory místní ekonomiky. „Bez fungující ekonomiky nelze dosáhnout míru,“ zdůraznil Amit Hooda.
Vybudování jejich podniku nebylo snadné. Firma začala vydělávat po pěti letech. Nyní prodává med v pěti tisících obchodů ve Spojených státech, Británii, Japonsku a Kanadě. Kromě zisků jsou hrdí na to, že roste počet včel, od kterých sbírají med a pomáhají je chránit. Po celé Indii mají med od 500 milionů divokých včel z 23 tisíc úlů.
Dále čtěte:
Dobrý byznys: falšování olivového oleje vynáší stejně jako drogy
Šéf Delmartu: Mnoho spotřebitelů už kvalitní potraviny nepozná
Telecí z vepře, jedovaté olivy. V Evropě přibývá podvodů s potravinami
