Sever Iráku začíná lákat zahraniční investory a politiky
Česká vláda se chystá posílit svoje pozice v Iráku. Zajímá se především o relativně bezpečný severoirácký Kurdistán. „Plánujeme tam otevřít pobočku obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu,“ prohlásil minulý týden na konferenci o obnově válkou poničené země ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kdy to bude? „Ve velmi krátké době,“ pravil bez uvedení dalších detailů šéf české diplomacie. Česko bude následovat příkladu Německa, které svůj konzulát na území obývaném Kurdy již otevřelo. Iráčtí politici zatím nevnímají posilování pozic cizích vlád a firem v Kurdistánu jako pokus o utužování separatistických nálad.
Bašta přestřihne pásku.
Pobočka české ambasády v Kurdistánu má být otevřena v tamní metropoli, bezmála půlmilionovém Erbílu. Z informací týdeníku EURO je zřejmé, že ke slavnostnímu otevření – jehož se účastní Svobodův první náměstek Jaroslav Bašta - má dojít ještě letos v prosinci. Na místo již vyrazil český expert, který má vytypovat vhodnou budovu a sjednat podmínky případné koupě nebo pronájmu.
K otevření českého zastoupení v Erbílu dojde údajně na osobní žádost iráckého prezidenta Džalála Talabáního. Ten měl o posílení české přítomnosti na severu Iráku požádat při své návštěvě Česka počátkem října přímo ministra zahraničí Cyrila Svobodu. „Nezbylo mu než souhlasit,“ řekl týdeníku EURO jeden z účastníků schůzky.
Irácký prezident Talabání je sám Kurd, odtržení Kurdistánu ale - alespoň momentálně - nepodporuje. V Praze prohlásil, že „nezávislý Kurdistán nyní rozhodně nemá šanci na samostatné přežití“. Z jeho projevu a prohlášení dalších iráckých představitelů vyplývá, že irácká vláda nepovažuje angažmá zahraničních firem a vlád v severoiráckém Kurdistánu za ohrožení celistvosti země.
Podobný názor má i jeden z českých expertů, který momentálně v Erbílu působí na pozvání místní samosprávy. „Z osobních schůzek s místními politiky a úředníky nemám dojem, že by jim šlo o odtržení od Iráku. Zatím jsou opravdu příliš slabí a uvědomují si to. To ovšem neznamená, že se to nemůže ze nějakých pět deset let změnit,“ uvedl odborník, který si nepřál být jmenován.
Z Kurdistánu se skutečně může v budoucnosti stát poměrně prosperující region. Podle odhadů se na jeho území nachází zhruba dvacet procent zdrojů irácké ropy a zemního plynu. Slibná budoucnost severoiráckého regionu a relativní bezpečí už začíná přitahovat zahraniční investory a politiky. Počátkem října se například v Erbílu konal první obchodní veletrh, jehož se účastnilo na čtyři stovky zahraničních firem ze sedmadvaceti zemí. Veletrh se měl původně konat v hlavním městě Bagdádu, ale kvůli problémům se zajištěním bezpečnosti účastníků byl dvakrát odložen a nakonec přesunut. Nebezpečný už ale není jen Bagdád a okolí. Z donedávna klidného jihu Iráku kolem města Basra se už kvůli soustavným útokům a bombovým atentátům stáhli téměř všichni zahraniční experti včetně českých. Ti, kteří zůstali, se pohybují pouze v silně ozbrojených a opancéřovaných konvojích. Proto přesun na sever.
Dva týdny před obchodním veletrhem, 18. září, byl v Erbílu otevřen již zmíněný německý konzulát. Konzul Manfred Miller místní agentuře PNA řekl, že „úřad byl otevřen z rozhodnutí německé vlády, která považuje Irák a Kurdistán za důležité“. „Přejeme si s kurdským lidem navázat silné vazby a účastnit se projektů na obnovu Kurdistánu,“ dodal konzul Miller.
Kurdů je momentálně zhruba pětadvacet milionů, část z nich i nadále usiluje o vznik samostatného Kurdistánu. Svou velkou šanci ztratili ve 20. letech minulého století. Po skončení první světové války měl být na základě mírové smlouvy s Tureckem zřízen nezávislý kurdský stát, v roce 1923 ale byla tato smlouva zrušena. O tři roky později bylo území Kurdistánu rozděleno mezi Turecko, Írán, Irák a Sýrii. Turecko se pokusilo Kurdy násilně asimilovat. Desetitisíce Kurdů pak oblast západní Asie opustily. Významná kurdská minorita žije momentálně v Německu, kde sídlí i exilová centrála kurdských politiků.
Chceme demokratický Irák.
„Česko nemá zájem se z Iráku stahovat. Naopak budeme podporovat demokratický vývoj v zemi. Budeme pokračovat ve všech zahájených projektech. V Evropě už není tolik vlád, které by měly takový pevný postoj,“ prohlásil Cyril Svoboda „Tváří tvář vývoji v Teheránu, vidíme, jak je to důležité,“ dodal ministr zahraničí. Česko chce do Iráku vyslat další vlnu českých expertů. Ti mají podle Svobody vytvořit most k úspěšným tendrům ve všech oblastech.
Česká vláda dosud na rekonstrukci Iráku vyčlenila 78 milionů dolarů. Prostředky byly využity například na humanitární pomoc, na činnost vojenské polní nemocnice v jihoirácké Basře či na výcvik irácké policie. Kabinet také uvolnil více než půl miliardy korun na pomoc českým podnikům, které by se chtěly uchytit na iráckém trhu. Zatím se jim ale příliš nedaří, mají obavy pustit se do příliš riskantní a nebezpečné oblasti. Tuzemské úřady navíc nemají o aktivitách českých firem v Iráku kvalitní a aktuální informace. Svědčí o tom například výzva obchodně-ekonomického úseku ambasády v Bagdádu z letošního srpna. „Vyzýváme české společnosti, aby nám poskytly stručný přehled o svých obchodních či investičních aktivitách… Důvodem této žádosti je, že úřad zintenzivňuje své působení v Iráku,“ uvádělo se v žádosti ambasády.
