Menu Zavřít

Dlouhá cesta z Evropy do světa

10. 12. 2011
Autor: profit

Loni v listopadu si ho jako tréninkového parťáka vybral Vladimir Kličko – boxerský suverén, legenda těžké váhy, úřadující šampion a držitel mistrovských pásů organizací WBO, WBA, IBF a IBO. Čech Ondřej Pála už tehdy platil za obrovskou naději, za bijce, který by jednou mohl Klička vyzvat k boji o titul mistra světa. Rok poté je Pála tomuto snu mnohem blíž.  

 

Foto: Profimedia.cz

Nejrozhodnější krok český boxer učinil 26. listopadu, kdy v tureckém Trabzonu s přehledem na body porazil Američana Darnella Wilsona a obhájil titul mistra Evropy organizace WBO v nejtěžší váhové kategorii.

Skokan roku

Ale postupně. Od návratu z rakouského tréninkového kempu, kde mohl leccos odpozorovat z přípravy „Ocelového kladiva“ Vladimira Klička, toho stihl Pála požehnaně. Na začátku dubna získal v Berlíně svůj první „velký“ titul. Technickým k.o. udolal v sedmém kole Ukrajince Mazjakina a mohl si připnout mistrovský pás pro evropského šampiona federace WBO. I když tehdy mluvil o životním úspěchu, v souvislosti s možným bojem o titul mistra světa volil poměrně opatrná slova. „Z Evropy do světa je to ještě strašně daleko,“ prohlásil. Teď, poté co obhájil výsadu nosit pás šampiona starého kontinentu, může být o něco troufalejší. Boji s ukrajinským fenoménem je blíž než kdy jindy.

Listopadová výhra nad Wilsonem ho totiž kromě 19. triumfu v řadě a jubilejního 30. vítězství v profesionální kariéře posunula do absolutní světové špičky. V neoficiálním, ale respektovaném světovém žebříčku serveru boxrec.com se Pála vyhoupl ze čtvrté desítky na 15. příčku. Dostal se před slavná jména, jakými jsou Evander Holyfield, Samuel Peter, Ruslan Čagajev. Jednoznačně tak patří do skupiny borců, z nichž se rekrutují Kličkovi vyzývatelé.

Sám skokan roku ale bere svůj posun střízlivě. „Když jsem se na ten žebříček podíval, byl jsem hodně překvapený. Docela se až stydím, že jsem v tak slavné společnosti,“ prozradil Pála, kterému jindy sebevědomí nechybí.

V cestě je neporažený Fin

Na třetí příčce pořadí supertěžkých vah najdeme jméno, které by 27letého Čecha mělo posunout v kariéře výrazně dál. Robert Helenius. To on by měl být jednou z posledních překážek na cestě k duelu s Vladimirem Kličkem. Zápas s dosud neporaženým Finem společně domlouvají Pálův manažer a majitel domovského Médea Boxing Teamu Jaromír Soukup (majitel Empresa Média – vydavatele týdeníků Týden, Instinkt a Profit) s promotérem Ahmetem Önerem z německé stáje Arena Boxpromotion.

Plán vypadá takto: Na začátku příštího roku tréninkový kemp ve Spojených státech amerických, v únoru obhajoba titulu mistra Evropy a pak už eliminační duel s Robertem Heleniusem. Právě jeho vítěz poté vyzve krále Vladimira.

Scénář je tedy napsaný, zbývá jej uskutečnit. Velkou roli přitom bude hrát manažer Jaromír Soukup, který od začátku Pálovi vytvořil skvělé tréninkové podmínky. Společně s trenérem Krivoručkem má největší zásluhu na tom, že z mladíka, který se kdysi podle svých slov na boxerský trénink „vetřel“, vyrostl borec s nadějí na zisk titulu světového šampiona. „Mám štěstí, že můžu využívat tak skvělé zázemí. V tom je rozdíl oproti jiným klukům, kteří třeba mají talent, ale chybí jim podmínky,“ potvrzuje Pála.

A mimochodem, stosedmikilový pořízek není jediný boxerem Médea Boxing Teamu s mistrovským pásem. Na začátku listopadu získala titul světové šampionky organizace WBU Arleta Krausová. „Jasný důkaz, že to tady funguje,“ přikyvuje s úsměvem Pála.

Tichý blázen?

MM25_AI

Česká jednička dnes věnuje svému tréninku přibližně 22 hodin týdně, jeden den má vyhrazen na odpočinek. Za rok stihne tři čtyři velké zápasy, tedy ty na osm nebo 12 kol. Dva měsíce příprava, pak regenerace, víc se stihnout nedá.

Od boxu odpočívá různě, je renesančním člověkem moderní doby. V zimě prohání snowboard, v létě choppera. Hraje na kytaru, zvládá golfové hole. V poslední době ho chytlo rybaření. „Nepovažuju se za velkého rybáře, ale hodně mě to baví. Rád chytám dravce,“ prozrazuje. O rybářích se často mluví jako o tichých bláznech, na Pálu toto přirovnání prý ale nesedí. „Nedokážu mlčet, pořád něco povídám, ale občas se taky rozčiluju, řvu a lámu pruty,“ směje se. Když takhle vypráví, tvrdého chlapa, který touží boxovat o titul mistra světa, by v něm hádal málokdo. Přesto jím je. A svému snu je blíž než kdy předtím.

  • Našli jste v článku chybu?