Navzdory silné lobby prý Evropská centrální banka
Celý podtitul: Navzdory silné lobby prý Evropská centrální banka odmítla akceptovat české, maďarské a polské vládní bondy
My to rozhodně nepotřebujeme, reagoval ministr financí Eduard Janota na možnost, že by Evropská centrální banka (ECB) posílila devizovou likviditu České republiky tím, že by akceptovala vládní dluhopisy v národní měně jako záruku za půjčky. Odmítl spekulace, že by naše země v tomto směru tlačila na ECB, jak o tom píší některá zahraniční média. Šlo o silnou lobby ze strany Česka, Polska a Maďarska, napsal v polovině května britský bezplatný ekonomický deník Emerging Markets (EM), když informoval o tom, že ECB není ochotna vypomoci s likviditou v zemích mimo eurozónu. Později prý ale ECB zmírnila svůj postoj a do centrálních bank všech tří zemí poslala dopis. Šéf ECB Jean-Claude Trichet v něm píše, že ECB bude vládní bondy v národních měnách přijímat jen ve velmi výjimečných situacích. Hlavní citovanou osobou v textu s názvem Tlak na ECB kvůli měnové akci sílí byl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Ten listu potvrdil, že ECB hodlá posuzovat žádost národních centrálních bank případ od případu. Zároveň ale Tůma pro EM dodal: „ECB tvrdí, že není připravena automaticky akceptovat vládní dluhopisy v cizích měnách.“
Maďarská iniciativa Jak by vypadal mechanismus podpory devizové likvidity v praxi? Transakce by se uskutečnila následovně. Český stát by vydal dluhopisy v korunách a jako záruku by je poskytl ECB, která by mu za bondy dala půjčku v eurech. Pomocí měnových swapů by se pak půjčka zajistila proti pohybu kurzu koruny vůči euru a Česko by tím posílilo svou likviditu. Tento systém podpořil i hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Erie Berglof: „ECB by se měla posunout tímto směrem.“ Viceguvernérka maďarské centrální banky Julia Kiralyová k tomu uvedla, že ECB akceptuje všechno, a pak odmítne rozšířit zajištění likvidity ve východní Evropě. „Je to velké zklamání.“ Tuzemská centrální banka nechtěla situaci komentovat. „Obávám se, že k tématu korespondence mezi ECB a ČNB a některými dalšími centrálními bankami z regionu střední Evropy nemáme co dodat nad rámec informací, které již jsou ve veřejném prostoru,“ vzkázal z tiskového oddělení centrální banky Marek Petruš. Vše zatím nasvědčuje tomu, že celá iniciativa pochází z Maďarska. Zda se ale Tůma vyjádřil z pozice země, která o výpomoc ECB také stojí, anebo situaci komentoval pouze coby guvernér centrální banky země, jež v současné době předsedá Evropské komisi, není jasné.
Není to náš problém
Jasno nemají ani někteří ekonomové. „Sami evropští centrální bankéři se mezi sebou nemohou dohodnout, jak a co se může vzít jako garance proti likviditě. Nemyslím si ale, že to pro nás je nějaká akutní otázka. Nepočítám, že bychom tyto operace teď bezprostředně potřebovali k životu,“ domnívá se analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Hlavní ekonomický expert UniCredit Bank Pavel Sobíšek tvrdí, že iniciativa Tůmy není nepochopitelná přesto, že devizová likvidita skutečně chybí Maďarsku, kde je v zahraničních měnách denominovaná většina půjček. „Nejde sice o problém Česka, ale finanční problém v regionu znamená potenciální problém i pro Česko. Vzhledem k nejasným perspektivám přijetí eura mohou vydržet nyní nastavované mechanismy relativně dlouhou dobu, což se hypoteticky může ukázat jako výhoda i pro Česko někdy v budoucnu. Jednotný tlak celého regionu vůči ECB přitom dává větší šanci na úspěch v jednání než izolovaný postup Maďarska,“ tvrdí Sobíšek.
Šéf polské centrální banky Piotr Wiesiolek tvrdí, že ECB zřejmě nakonec takovou podporu evropských zemí mimo eurozónu zcela zavrhne. „ECB je odpovědná za měnovou politiku v eurozóně a nemá důvod ovlivňovat měnovou politiku v zemích mimo ni,“ řekl Wiesiolek, který zároveň dodal: „Pokud by Česko, Polsko a Maďarsko získalo takovou možnost, znamenalo by to pozitivní vývoj.“ Poukázal přitom na USA, které do loňského listopadu poskytly tuto formu podpory čtrnácti ekonomikám ve výši 120 miliard dolarů.
