Dávky nemocenského pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku, podle odborů však není dostatečná.
Ministerstvo plánuje přidat návrh ve Sněmovně k již projednávané novele zákona o zdravotním pojištění. Změnu by tak kabinet mohl prosadit do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. „Pokud bude přijat pozměňovací návrh, který připraví MPSV, dočkají se dlouhodobě nemocní zvýšení nemocenské už od roku 2018,“ uvedl dnes na twitteru Sobotka.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. „Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD,“ uvedla na tiskové konferenci.
Vláda u dlouhod nemocenské schválila návrat k době před škrty. Vítám to, i když jsem jako všichni za ČSSD hlasovala pro variantu štědřejší.
— Michaela Marksová (@MMarksova) 27. února 2017
Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dnes v tiskové zprávě přivítal, že se vláda „k neutěšené situaci dlouhodobě nemocných“ postavila vstřícně. Podle něj však současná změna není dostatečná: odbory požadují, aby nemocní zaměstnanci dostávali od druhého měsíce 78 procent vyměřovacího základu. „Nemocné trestáme za to, že se léčí, a v době nemoci propadají pod hranici příjmové chudoby. To se týká dvou třetin všech zaměstnanců, kteří nedosahují na průměrnou mzdu a při dlouhodobé nemoci jsou ohroženi sociálním vyloučením,“ podotkl.
Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva.
Vláda podpořila navýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Od 31 dne nemoci na 66 % a od 61 dne na 72 % vyměřovacího základu.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 27. února 2017
V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27.000 korun, dostává 480 korun za den.
Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
Jakou nemocenskou dostanete vyplacenou? Prozradí nemocenská kalkulačka
Čtěte:
Poslanci kývli na týdenní volno pro otce
