Letos je splatná spousta úvěrů a banky nepůjčují. Svět možná brzy pocítí důsledky
Brzy by mohla přijít další vlna toxických dluhů a drtit globální finanční systém. Jejím překvapivým zdrojem by byly evropské firmy. Společnosti starého kontinentu, počínaje producenty cementu a konče chemickými výrobci, si v posledním desetiletí nezřízeně půjčovaly, což je uvrhlo hluboko do červených čísel. Korporátní dluh v eurozóně přesahuje jedenáct bilionů dolarů, což se rovná přibližně 95 procentům ročního objemu výroby v regionu. Naproti tomu americký korporátní dluh představuje asi 50 procent ekonomiky.
Stejně jako v případě podřadných hypoték v USA, i v Evropě se rizikové korporátní půjčky přeskupovaly a prodávaly investorům. V současnosti začínají být splatné stovky miliard dolarů, zatímco v globální ekonomické krizi prudce klesají prodeje. V lepších časech by se společnosti mohly obrátit na bankéře, aby jim poskytli další kapitál. Už to nejde. Bankovní úvěry firmám v eurozóně se loni na podzim propadly o čtyřicet procent poté, co se zpřísnilo úvěrování.
To pomáhá vysvětlit, proč Evropané vydali v lednu dluhopisy za 159 miliard dolarů, což je dvouleté maximum. Cena je však přemrštěná. Průměrné výnosy z evropského korporátního dluhu vzrostly v posledním roce téměř trojnásobně, dokonce v případě relativně zdravých podniků. Některé společnosti, například anglo-švýcarská těžařská skupina Xstrata, vydaly nové akcie, ale musely nabídnout velké diskonty, aby přilákaly investory. Vyšší náklady „budou znamenat omezení náboru, růstu mezd a investic“, říká Gilles Moëc, londýnský ekonom pracující u společnosti Bank of America. „Objem dluhu, u něhož bude prodloužena splatnost, je obrovský.“
Mnoho podniků se už potýká s obtížemi. Ratingová agentura Moody‘s loni snížila hodnocení 249 západoevropských společností, což je nejvíce od roku 1990. Thomson, francouzský poskytovatel videozařízení a služeb s ročním obratem 7,2 miliardy dolarů, porušil v lednu dohody s věřiteli týkající se části jeho dluhu ve výši 2,7 miliardy dolarů. Firma Thomson se snaží, seč může, aby získala hotovost. Odprodává podniky, jako je Grass Valley, kalifornský producent zařízení na výrobu videoprogramů, kterého koupila, aby mohla zásobovat Hollywood. I když to bylo nepříjemné, „museli jsme říct pravdu své společnosti, svým investorům, svým zaměstnancům,“ uvádí vrchní ředitel Frédéric Rose.
Jak se Evropa do těchto potíží dostala? Konzervativní bankovní předpisy zakazovaly většinu rizikových hypotečních úvěrů, takže banky měly spousty peněz, které mohly nabízet podnikům. Soukromé investiční fondy, které v podhodnocených podnicích starého kontinentu cítily příležitost, nasypaly další stovky miliard. Při nízkých úrokových sazbách a zpevňujícím euru společnosti dychtily po půjčkách k financování akvizic.
Vezměme si pařížskou firmu Lafarge, největšího výrobce cementu na světě. Loni vyklopila jedenáct miliard dolarů za cementářský podnik egyptské společnosti Orascom Construction Industries. Firma Lafarge má dnes dluh 22 miliard dolarů, přičemž přes 3,4 miliardy dolarů je splatných v roce 2009. Věřitelé už souhlasili, že firmě Lafarge prodlouží splatnost zhruba 500 milionů dolarů do roku 2010. To však může den zúčtování jen oddálit, protože se předpovídá, že odbyt společnosti Lafarge letos poklesne o 2,7 procenta.
Další řetězové reakce Ještě děsivější vyhlídky mají společnosti v majetku soukromých investičních fondů. Agentura Standard & Poor‘s loni v červnu odhadovala, že 58 procent evropských společností získaných odkupem akcií prostřednictvím vypůjčených peněz má vyšší dluh, než se původně předpokládalo, a 56 procent nedosahovalo předpovídaných provozních výnosů. Situace se od té doby zhoršila. Londýnská private equity skupina 3i odepsala 28. ledna 942 milionů dolarů, 21 procent hodnoty svých největších majetkových podílů. A Edscha, německá firma s obratem 1,4 miliardy dolarů vyrábějící autodíly, kterou v roce 2003 získala soukromá americká investiční společnost Carlyle Group, ohlásila 2. února bankrot. Nárazové vlny by mohly vyvolat řetězové reakce na globálních trzích. Agentura S&P odhaduje, že by v příštích dvou letech 150 evropských firem nemuselo dodržet splátky celkem 65 miliard dolarů v půjčkách. V posledních letech „byla záplava levného dluhu, stále volnějších podmínek“, říká Jon Moulton, šéf londýnské soukromé investiční skupiny Alchemy Partners, „a přitom stále méně komplexních auditů“.
BOX
801 miliard USD
Letos splatný evropský korporátní dluh versus 628 mld. USD v USA
Pramen: Standard & Poor‘s
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
