Soudy v kauze Harrachov ignorovaly dokumenty státních institucí, stát část dluhu uhradil
Krkonošské turistické středisko Harrachov čelí od konce léta poněkud zvláštní exekuci. Pokud ji město neodvrátí, zhroutí se mu kvůli zablokovaným příjmům rozpočet. Tato záležitost může být stejně smrtící i pro další města či vesnice.
Nulová hodnota
Případ je zašmodrchaný a jde v něm o privatizaci části státního sklářského podniku Crystalex. O uznání, respektive neuznání úvěrového závazku vůči Agrobance, u níž si Crystalex půjčil 30 milionů korun. Geneze harrachovského dluhu totiž vyvolává zásadní pochybnosti, zda vůbec vznikl. Nicméně soudy elegantně nahrávají současnému vlastníkovi údajného dluhu – neprůhledné společnosti J. F. World Brokers, registrované ve Velké Británii, která je dle všeho napojena na lidi okolo zkrachovalého Crystalexu.
V roce 1992 předložil podnikatel František Novosad státu návrh na privatizaci části továrny tehdejšího státního podniku Crystalex – závod 07 Harrachov. V rámci projektu Novosad nabídl městu bezúplatně některé nemovitosti, se kterými nepočítal. A město nabídku přijalo. Z dokumentů, které se týdeníku EURO podařilo získat, vyplývá, že jak Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak Fond národního majetku převedly na město nemovitosti, jejichž hodnota byla nulová – tedy bez jakýchkoli závazků. Problém vzniká o nějakou dobu později. Tehdejší starosta Harrachova Ivan Hendrych totiž při přebírání majetku podepisuje zápis o předání majetku, v němž za město stvrzuje převzetí závazku ve výši téměř 16,8 milionu korun.
Zápis o předání majetku, který má týdeník EURO k dispozici, však nemá základní formální náležitost – datum. A byl podepsán bez souhlasu zastupitelstva! Harrachovský starosta touto smlouvou, která dle všeho navíc není platná, uznal závazek v uvedené výši jako část zástavy za 30milionový úvěr, který měl Crystalex u Agrobanky. A tím začala harrachovská kalvárie. Pohledávku Agrobanky později odkoupila společnost J. F. World Brokers, která vyžaduje její splacení i s penále. A krkonošské turistické středisko dnes navzdory mnoha nejasnostem soudy tlačí k tomu, aby této neprůhledné společnosti vyplatilo zhruba 85 milionů korun. Exekutor už kvůli tomu obstavil příjmy rozpočtu Harrachova.
Doufáme, ale už příliš nevěříme
Právník Harrachova Tomáš Vašíček se snaží exekuci zabránit všemožnými prostředky. Obává se, že i kdyby soudy v budoucnu vymáhání dle všeho fiktivního dluhu zastavily, exekuované peníze by zmizely neznámo kde. Ke krajskému soudu v Hradci Králové proto podal odvolání proti nařízení exekuce (nařídil soud v Semilech), takzvané dovolání k Nejvyššímu soudu, a stížnost k Ústavnímu soudu. „Smlouva o postoupení pohledávky Agrobanky dostatečným způsobem nespecifikuje pohledávku jako takovou a zároveň osobu dlužníka. Ani dnes, ani v době postoupení pohledávky nebylo dlužníkem město Harrachov. Navíc neprůhledná majetková struktura J. F. World Brokers vyvolává obavu, že by nastal okamžitý transfer vymožených peněz do zahraničí a po případném zrušení rozsudku by Harrachovu nebyly vráceny,“ argumentuje Vašíček. Problém je v tom, že všechny aktuální právní kroky, vyjma napadení exekuce u královéhradeckého krajského soudu, vymáhání pohledávky nezabrání. A advokát Vašíček je proto trochu pesimistický.
Majitel zprivatizovaných harrachovských skláren František Novosad přidává další argumenty. „O údajný 30milionový dluh se v roce 1994 tehdejší Agrobanka již soudila s Crystalexem, Ministerstvem pro správu národního majetku a privatizaci, městem Harrachov a mnou. Krajský soud v Hradci Králové tehdy žalobu Agrobanky vůči všem čtyřem žalovaným zamítl. U tohoto jednání v Hradci Králové bylo prokázáno, že Crystalex Nový Bor použil 30milionový dluh na splátku dlužného pojistného a s výstavbou v závodě 07 Harrachov nesouvisí,“ vysvětluje Novosad. A dodává: „Dále bylo u tohoto soudního líčení dokladováno výpisem z katastru nemovitostí, že Agrobanka má na tento úvěr zástavu – rekreační středisko Kravsko u Znojma. A Agrobance bylo doporučeno, aby uskutečnila svou zástavu. Od tohoto soudního řízení v roce 1994 mě osobně nikdo v této věci nekontaktoval a celá léta žiji v tom, že věc je vyřízena.“ Důležité je připomenout, že nemovitosti zastavené kvůli úvěru u Agrobanky v Kravsku Crystalex v říjnu 2005 prodal. V listopadu téhož roku se J .F. World Brokers vzdal zástavního práva k těmto nemovitostem a podal návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Dle Novosada je případ založen na podvodu, zneužití informací v obchodním styku nebo jiné trestné činnosti.
Role tehdejšího starosty Harrachova Ivana Hendrycha je Novosadovi stále trochu nejasná. „Při schvalování dodatku privatizačního projektu i při přebírání majetku jsem ho vždy vezl do Prahy a účastnil jsem se jednání. Během dvou jednání se ani jednou neodehrála debata o dluhu či jiné úplatné metodě. Vždy šlo o bezúplatný převod ze státu na město. Není mi jasné, kdy vznikl dokument, podle nějž starosta údajně přebírá dluh. Navíc, pokud jsem letos viděl kopii tohoto dokladu, chybělo na něm datum. Dle mne jde o neplatný dokument. A nebál bych se říci, že je to zfalšovaný podvrh,“ pokračuje Novosad.
Harrachov dluží
Příběh dluhu-nedluhu Harrachova je sice nejasný, ale soudy rozhodují ve prospěch neprůhledné J. F. World Brokers. Ta se v roce 2005 vzdala zástavních práv k pohledávce, kterou od Agrobanky odkoupila zhruba za tři miliony korun (dluh byl přitom zajištěn nemovitostmi za přibližně 56 milionů korun). Dnes však údajný dluh znovu vymáhá. Navíc odpovědnost Harrachova za dluh zpochybnila v minulosti i Agrobanka.
„Obec Harrachov dle zákona o velké privatizaci získala v rámci privatizace na základě privatizačního projektu určitý majetek, nemovitosti státního podniku, aktiva. A zároveň s tímto majetkem i závazek – dluh z úvěru privatizovaného státního podniku, pasivum. Šlo o bezúplatný převod. Jak bylo zjištěno v průběhu řízení, uvedená obec se původně, před zahájením soudního řízení, ke svému dluhu hlásila, jednala s věřitelem, bankou, a měla zájem svou situaci dlužníka řešit. Tento názor postupně změnila,“ vysvětluje předseda senátu pražského Vrchního soudu Ladislav Derka. A v e-mailu dodává: „Ve vztahu proti obci Harrachov odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. A změnil rozsudek v části proti České republice – Ministerstvu financí (druhému žalovanému) – tak, že se zavázal k zaplacení i tohoto žalovaného. S odůvodněním, že Česká republika ze zákona ručí za tento závazek privatizanta obce Harrachov. Přičemž soud prvního stupně žalobu proti České republice zamítl.“ Harrachov však nikdy privatizantem nebyl a ani žádný privatizační projekt nepřipravoval.
Právník Harrachova Vašíček přitom v ústavní stížnosti upozorňuje, že v senátu byli během let 2009 a 2010 změněni soudci, aniž by se to účastníci řízení dozvěděli, čímž byli zkráceni na svých právech. Nemohli například vznést námitku podjatosti. „Žádná změna tříčlenného odvolacího senátu nenastala. Od 1. ledna 2010 rozhoduje devátý senát ve složení, které je uvedeno v záhlaví odvolacího rozsudku,“ zareagoval na argument právníka Harrachova Vašíčka soudce Derka. To, že se změny odehrály před touto dobou, však ve své odpovědi nezohlednil. „K otázce rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se raději nebudu vyjadřovat,“ zpochybňuje rozsudek odvolací instance autor privatizačního projektu, kvůli němuž problém mimoděk vznikl, podnikatel František Novosad. A dodává, že hra o údajný dluh Harrachova je nekalá.
Brokeři bez licence
Kdo je za společností J. F. World Brokers, která údajný dluh po Harrachovu vehementně vymáhá? Z výpisu obchodního rejstříku vyplývá, že jejím majitelem je společnost Net 2001 se sídlem v Londýně. Jejím jediným jednatelem je Libor Černý. „Jen v této souvislosti připomenu obecně známou věc, že je švagrem Jana Součka mladšího,“ říká Novosad. Týdeník EURO se pokoušel získat vyjádřání jednatele firmy Libora Černého. „Protože jde o probíhající spor, nebudeme to žádným způsobem komentovat,“ zareagoval Černý na otázky týdeníku EURO.
To ukazuje na úzké napojení s Crystalexem a lidmi, kteří tuto firmu dlouhodobě ovládali a přivedli ke krachu – s Janem Součkem a Radovanem Květem. Součkova advokátní kancelář navíc Crystalex dlouhodobě zastupovala.
Byznys Součka a Květa je ostatně samostatnou kapitolou. Bez zajímavosti také není, že společnost J. F. World Brokers přišla v roce 2003 o licenci na obchodování s cennými papíry.
Pomalá smrt?
Harrachov a jeho obyvatelé s napětím očekávají, jak se situace vyvine. Exekutor, který obstavil příjmový účet, se nyní snaží město „vyhladovět“. Radní musejí dramaticky osekávat jakékoli výdaje na běžný standard svých občanů, na deponované peníze však zatím J. F. World Brokers dosáhnout nemůže. Otázkou je, co se stane, až bude případně návrh na zrušení exekuce v Hradci Králové smeten ze stolu bez dostatečného prozkoumání všech aspektů problému.
„Kauza je dle mých znalostí jasná. V současné době je však bohužel rozhodnutá protizákonně a proti pravdě. Nevím, zda je dnes dostatečná politická vůle a síla tuto věc správně pojmenovat a obvinit a potrestat pachatele trestných činů, které v této věci byly spáchány,“ shrnuje případ František Novosad. Kvůli potížím krkonošského městečka už podal trestní oznámení neznámý občan Harrachova a totéž se chystá učinit i právní zástupce tohoto horského střediska Tomáš Vašíček. Ten navíc upozorňuje, že podpis smlouvy o předání majetku, kterým někdejší starosta Harrachova Ivan Hendrych stvrdil přistoupení k pohledávce Agrobanky, je právně neplatný.
Případ je zralý pro práci protikorupční policie. Otázkou však je, zda se jím vůbec někdo bude chtít fundovaně zabývat. Promlčecí doba u privatizačních aktů je sice 20letá, ale třeba by se policii ještě mohlo podařit případné nekalosti dostat před soud. Harrachovští však nebudou klidně spát hodně dlouho.
Box:
Stát zaplatil
Ministerstvo financí v srpnu část údajného dluhu Harrachova zaplatilo. Dle právníka turistického střediska Tomáše Vašíčka stát uhradil jistinu a náklady řízení přesahující 18 milionů korun. Krok ministerstva financí ho překvapil: „Návrh na nařízení exekuce byl podán právním zástupcem J. F. World Brokers 21. června, ale pouze na Harrachov. Dle mých informací ministerstvo financí zaplatilo 9. srpna, přičemž usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno 3. srpna. Opakuji: pouze na Harrachov. Za situace, kdy má město Harrachov obstaven majetek v hodnotě přesahující dvě stě milionů korun, bankovní účet, a tak dále, ministerstvo financí plní žalobci částku přesahující 18 milionů korun. A poukazuje, že bude celou částku vymáhat po Harrachovu, ačkoli jde o solidární závazek. Důvody uvedeného postupu ministerstva v době, kdy je hlavním tématem spořit, mi nejsou jasné. Ponechávám otázku úhrady takové částky společnosti s nejasnou majetkovou strukturou na čtenáři.“
