Dluh z pravěku

MF se možná bude soudit samo se sebou

PRAHA (pp) - Státu hrozí, že bude muset zaplatit zkrachovalé Union bance několik desítek milionů korun. Část ze zaplacené sumy se mu sice vrátí zpět, ale případ může být příkladem pro další firmy a je možné, že padnou i obdobné žaloby.
Jde přitom o kauzu z počátků privatizace v první polovině devadesátých let. Fond národního majetku (FNM)zakládal v roce 1993 akciovou společnost Moravskoslezská vagónka. Její akcie byly poté zařazeny do kuponové privatizace. Založení akciové společnosti probíhalo vložením nepeněžitého vkladu v podobě majetku původního státního podniku. Na základě ocenění provedeného podle tehdejších zákonů bylo stanoveno základní jmění ve výši 714,28 milionu korun. Nicméně ve firmě chyběl ve stanovách deklarovaný rezervní fond ve výši desetiny základního jmění. Metodika FNM platná v té době stanovovala, že se nedoplácel rozdíl mezi deklarovaným základním jměním a hodnotou majetku akciových společností. Bylo to pouze oznámeno investorům v rámci nabídky pro druhou vlnu kupónové privatizace. Převládající právní názor v té době spočíval v tom, že fond nemá povinnost doplácet tento majetek.
Jenže v roce 1995 se Moravskoslezská vagónka začala u soudu domáhat na FNM zaplacení celkem 185 134 000 korun, z čehož 113 706 000 představoval právě rozdíl mezi základním jměním a skutečnou hodnotou vloženého majetku zvýšený o naběhlé úroky. Soud, jak je obvyklé, trval dost dlouho a vstoupil do něj nakonec v roce 2003 Nejvyšší soud, který rozsudkem ve zcela jiné kauze konstatoval, že FNM má povinnost doplatit rozdíl mezi základním jměním a majetkem zakládané společnosti. V březnu 2003 potom Městský soud v Praze rozhodl o žalobě Moravskoslezské vagónky tak, že FNM je skutečně povinen zaplatit částku více než 185 milionů plus šestnáctiprocentní úrok za období od července 1995 do doby zaplacení. Fond se odvolal a nyní je na 7. března nařízeno první odvolací jednání u Vrchního soudu v Praze.
A aby to nebylo tak jednoduché, držitel pohledávky se za tu dobu změnil. Koncem roku 1995 potřebovala vagonka úvěr, který jí poskytlo konsorcium složené z Union banky, Konsolidační banky (dnes ČKA) a Agrobanky.
V roce 2000 proběhla restrukturalizace podniku, který byl ve vážných finančních těžkostech a vstoupila do něj jako strategický partner významná americká společnost Thrall. V rámci restrukturalizace došlo k oddlužení a firma, která se mezitím přejmenovala na ČKD Vagónka Studénka, postoupila tuto pohledávku vůči státu Union bance, jež byla administrátorem syndikovaného úvěru z roku 1995 za jedinou korunu českou.
A posledního prosince roku 2005 zanikl Fond národního majetku a jeho nástupcem ve sporu je ministerstvo financí. Proti němu stojí bankovní konsorcium, v němž má téměř jednačtyřicetiprocentní podíl státní ČKA, 29,6 procenta má Union banka v konkurzu a 14,8 procenta Agrobanka v likvidaci. Soudní znalec, který byl pověřen vrchním soudem posouzením výše pohledávky při jejím vzniku, dospěl k závěru, že věřitelům náleží 69 642 000 korun plus úrok, který za dobu od roku 1995 bude jistě vyšší než jistina.
A ještě kuriozita. Pokud se spor nepodaří vyřešit do konce příštího roku, kdy zaniká ČKA a jejím právním nástupcem se stává ministerstvo financí, budou stejní ministerští úředníci na straně žalobce i žalovaného.