Centrální banka narazila s plánem na podporu obchodu se státními obligacemi
Nepotřebujeme. Nechceme. Nemáme zájem. Tak by se dala shrnout reakce bank na půjčky, které jim od loňského října nabízí centrální banka (ČNB) s tím, že ručit mohou státními dluhopisy. ČNB chtěla rozhýbat trh se státními dluhopisy a zvýšit likviditu českých bank. Banky však nemají zájem. Likvidity mají víc než dost a nakupovat státní dluhopisy se rozhodně nebojí. „Přestože nejsou v současnosti dodávací repo operace příliš využívané, zatím neplánujeme tento instrument zrušit. Důvodem zejména je, že představují pro komerční banky určitou garanci likvidity státních dluhopisů,“ uvedl Pavel Zúbek z tiskového oddělení ČNB.
Skryté financování vyloučeno
Zástavu státních dluhopisů nevyužívá z velké bankovní trojky prakticky ani jedna. Dle informací týdeníku EURO ČNB tlačila na banky, aby si alespoň nějaké dluhopisy daly do zástavy. „To je nesmysl. Nechali jsme to zcela na bankách. Ať se rozhodnou, zda tuto možnost využijí,“ reagoval Zúbek. V jakém objemu však banky zástavu využily, nechce ČNB zveřejnit. Sdílnější nejsou ani banky. „Využíváme toho jen sporadicky, zejména při obchodování na mezibankovních trzích,“ řekl mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Podobné vyjádření poskytly také další banky. „Možnost repo operací dodávajících likviditu aktivně nevyužíváme. Máme totiž přebytek likvidity, který u ČNB umísťujeme,“ uvedla mluvčí KB Monika Klucová. V současné době nečerpá ani Česká spořitelna, která však v minulosti několikrát krátkodobě čerpala prostředky v řádu několika miliard korun. „Tyto repo operace mohou být vhodným prostředkem k dočasné výpomoci v případě krátkodobých potíží s likviditou. Rozhodně to však není reálné dodávání likvidity na trh. Navíc jde o krátkodobé peníze, původně čtrnáctidenní, nyní rozšířené na tříměsíční. Proto z nich nelze úvěrovat,“ doplnil Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank, která zástavu rovněž nevyužívá. Co tedy bylo důvodem, že ČNB prosadila takové opatření? Pomocí dluhopisů vláda financuje státní rozpočet. Bylo snad původním záměrem ČNB uklidnit úředníky na ministerstvu financí, kteří se báli, že by kvůli finanční krizi nemusel být zájem o jejich emise? Spekulace, že by ČNB pomáhala tímto opatřením financovat státní rozpočet, však centrální banka odmítá.
Jen psychologie
Ekonomové hodnotí tah ČNB rozpačitě. „Opatření zatím působí spíše jako prevence, která má pomáhat obnovit a udržet důvěru na finančním trhu,“ tvrdí Pavel Makovec ze společnosti Arca Capital. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek ho doplňuje: „Tato podpora byla míněna spíše psychologicky.“ S tím, že banky potřebují spíše ukládat než si půjčovat prostředky. „Je třeba uvažovat o zrušení tohoto produktu,“ doplnil Marek. To však ČNB odmítá. Změnu však nevylučuje. „Pokud by to situace vyžadovala, nedá se změna zcela vyloučit,“ připustil Zúbek. Dle informací týdeníku EURO se mluví především o prodloužení splatnosti. Je však otázka, kolik by centrální banka za delší půjčku požadovala. Nyní si u dvoutýdenní zástavy státních dluhopisů účtuje úrok o 0,1 procenta vyšší, než je základní mezibankovní sazba. V případě tříměsíční splatnosti je úrok o 0,3 procenta vyšší, než je klíčový mezibankovní úrok.
ČNB nabízí tuto možnost od loňského října, kdy poskytla pouze dvoutýdenní splatnost půjčky. Do té doby bylo možné zastavovat pouze státní pokladniční poukázky. O měsíc později pak ČNB zavedla i tříměsíční splatnost.
BOX:
Co mohou komerční banky dávat do zástavy k ČNB
Státní dluhopisy České republiky
Státní pokladniční poukázky
Dluhopisy Evropské investiční banky
Dluhopisy České konsolidační agentury
Dluhopisy Správy železniční a dopravní cesty
Dluhopisy ČNB
Pramen: ČNB
