Jen během listopadu se hodnota dluhopisů států a korporací snížila o neuvěřitelných 1,7 bilionu dolarů, což představuje čtyřprocentní propad ukazatele The Bloomberg Barclays Global Aggregate Total Return Index (Bloomberg Barclays). Ten sleduje investiční dluhopisy z vyspělých i rozvíjejících se ekonomik. Už v říjnu se přitom hodnota těchto bondů snížila o 1,1 bilionu. „Pokles hodně přiživilo vítězství Donalda Trumpa,“ míní hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Inflační hrozba
Trump plánuje provést řadu kroků, které mohou způsobit růst cen zboží a služeb. Hodlá například snížit daně, zvýšit výdaje na infrastrukturu až na bilion dolarů, investovat do zbrojení nebo zavést protekcionistická opatření, což by mělo zvýšit spotřebitelskou poptávku a rovněž zájem o komodity.
Výsledkem může být roztočení inflace do vyšších obrátek. A to není zrovna prostředí, které investoři do dluhopisů milují. Čím vyšší je inflace, tím méně se dluhopisy s pevným výnosem vyplácejí - a právě proto se investoři dluhopisů zbavují.
Kromě chystaných masivních státních výdajů v USA vyvolala vyšší inflační očekávání rovněž dohoda kartelu OPEC na přiškrcení ropných kohoutků. Denní těžba se má hned na začátku příštího roku snížit o 1,2 milionu barelů (na 32,5 milionu barelů), přičemž jde o první pokles produkce od roku 2008. K dohodě se navíc postupně připojí Rusko, které je největším ropným producentem mimo OPEC.
| 30 let |
|---|
| už trvá růst cen dluhopisů. Pokud bude trend uplynulých dvou měsíců pokračovat, mohl by se růst změnit ve výrazný pokles. |
Inflace ale není jediným nebezpečím, které Trumpovy záměry pro dluhopisy představují. „Rozpočtová expanze v USA by zvýšila nabídku dluhopisů,“ upozorňuje Bureš. Spojené státy by totiž na financování ambiciózních záměrů musely pochopitelně vydat dluhopisy. Vyšší nabídka ale znamená rovněž tlak na hodnotu cenných papírů. Už jen samotné toto očekávání by stačilo k tomu, aby ceny dluhopisů poklesly.
Investoři proto raději prodávali dluhopisy a nakupovali akcie. Ty naopak pokořily nové rekordy, když klíčový ukazatel newyorské burzy - index Dow Jones - vůbec poprvé v historii prolomil hranici 19 tisíc bodů.
Zájem investorů může navíc zchladit i očekávaný krok americké centrální banky Fed, která by mohla již v prosinci opět po roce zvýšit úrokové sazby.
Tři dekády růstu
Výsledkem by mohl být konec růstu cen dluhopisů, který trvá již třicet let. „Hodně lidí si začíná myslet, že je to konec býčího trendu,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Roger Bridges, globální stratég pro úrokové sazby a měny ze společnosti Nikko Asset Management.
Podle dluhopisového indexu Bloomberg Barclays se ostatně průměrný výnos dluhopisů zvedá od svého minima 1,07 procenta, kterého dosáhl 5. července. Růst výnosů ovšem znamená, že hodnota cenných papírů naopak klesá.
Podle Bridgese by navíc mohl pokračovat růst výnosů u amerických desetiletých dluhopisů. Růst výnosů u bondů tak podle něj ukazuje na limity měnových politik světových centrálních bank. Ty ani zdaleka nemají na ekonomický vývoj jen příznivé dopady. „Čím déle trvá prostředí tisku peněz a záporných úrokových sazeb, tím větší rizika to může znamenat pro finanční sektor,“ zdůrazňuje Bureš s tím, že nízké úrokové sazby poškozují ziskovost bank, penzijních fondů a pojišťoven.
Ceny dluhopisů klesaly pochopitelně na různých místech světa odlišnou rychlostí. „Výprodej byl větší v USA než v eurozóně, kde se počítalo, že se kvantitativní uvolňování prodlouží,“ říká Bureš. A to se také stalo. Evropská centrální banka totiž nyní nakupuje cenné papíry včetně státních dluhopisů v objemu 80 miliard eur měsíčně. S nákupy bude pokračovat až do konce roku 2017, ale od března už půjde jen o 60 miliard.
ECB tím brání jejich výraznému propadu, což se ostatně ukázalo na vývoji trhu po italském referendu, které vedlo k pádu tamního premiéra Mattea Renziho. Výnos desetiletých dluhopisů se v reakci na rozhodnutí Italů zvýšil o desetinu procenta, změny u španělských a německých cenných papírů byly nepatrné.
Čtěte dále:
Obavy z „Trumpovy inflace“ vynesly dolar k ročnímu maximu
