Každý den vzroste státní dluh ČR o dalších 318 mil. Kč. Dochází tak ke kolizi disponibilních zdrojů vlády (vybrané daně) s potřebou financovat deficitní hospodaření. Ustálená praxe - emise dluhopisů - má své další pokračování. Vláda získala souhlas sněmovny k vydání státních dluhopisů ve výši 103 mld.
Kč. Nedodržování vyrovnaného rozpočtu je přirozeným důsledkem sklonu některých politiků utratit víc než jim dovolují vybrané daně. Naši socialisté neváhali využít mýtu o spravedlivém sociálním státu. Důsledkem jejich konání je stále rostoucí zástup voličů v každém slova smyslu závislých na rozhodnutích vlády. Zatímco objem finančních kapacit konzumovaných spotřebou vlády roste, objem zdrojů alokovaných bankami k financování spotřeby a investic soukromého sektoru trvale klesá. Banky usilující o uplatnění svých volných prostředků logicky preferují nabídku státu. Instrumenty s naprosto unikátním zajištěním (penězi v našich kapsách) nerovně konkurují trhu nesoucímu přirozená podnikatelská rizika. Nabídka státních dluhopisů vytváří tlak na zvyšování úrokové míry, která dále nepříznivě ovlivňuje cenu peněz. Primární jev - snížená ochota bank půjčovat - je doprovázen jevy sekundárními. Zvyšujícím se věřitelským komfortem, čili vysokými odměnami za sjednání úvěrů, násobky zajištění, vyšší cenou dluhové služby i stále rostoucími cenami za obsluhu klientských účtů. Rostoucí úroková míra láká zahraniční kapitál, který zvyšující se poptávkou po české měně tlačí na posilování jejího kurzu. Silná koruna pak snižuje schopnost českých firem exportovat. Byť může být má úvaha vnímána jako kritika chování bank, mé opravdové pohoršení je zaměřeno k ministru financí a schodkovému hospodaření vlád. Apetit vlády přivede na pokraj závislosti ji samotnou.
