Bankovnictví
Hospodářské výsledky jednoho z největších evropských finančních domů, německé Deutsche Bank, zažily koncem loňského roku strmý pád. Dokazuje to, že dluhová krize v eurozóně si v bankovním sektoru vybírá těžké daně. Za poslední čtvrtletí se zisk „D-banky“ propadl o celých 76 procent. Vydělala pouze 186 milionů eur, tedy podstatně méně, než očekávali analytici. Ti optimisticky tipovali výsledek překračující půl miliardy. „Evropská dluhová krize měla značný efekt na celý evropský trh, na kterém má Deutsche Bank výrazný podíl svých aktivit,“ řekl agentuře Bloomberg Josef Ackermann, šéf banky. Zajímavé je, že právě on je jedním z hlavních vyjednavatelů za skupinu privátních držitelů řeckých dluhopisů, kteří v těchto dnech řeší s Athénami odpuštění části jejich dluhů. Deutsche Bank totiž v uplynulých letech půjčila Řecku téměř dvě miliardy eur. Akcie banky reagovaly na burze ve Frankfurtu více než tříprocentním propadem. Deutsche Bank není zdaleka jediný finanční ústav, který trpí současnými problémy eurozóny. Překvapivě se mezi postiženými nacházejí také velké americké investiční domy. Vůbec největší z nich, banka JPMorgan, vykázala za poslední čtvrtletí pokles zisku o 23 procent, Goldman Sachs dokonce o 58 procent. Z pěti velkých amerických investičních bank dokázala udržet růst pouze společnost Morgan Stanley. V Německu se nicméně poslední dobou mnohem častěji než o Deutsche Bank diskutuje o Commerzbank. Tu potíže s dluhopisy evropských států přišly tak draho, že pravděpodobně nebude moci vyhovět tvrdším regulačním pravidlům. Kvůli nim by měla letos navýšit kapitál o pět miliard eur. Německá vláda už oznámila, že v případě nutnosti nalije do banky kapitál sama. Tím by ji ovšem znárodnila, protože podíl 25 procent v Commerzbank vlastní vláda od roku 2009, kdy ji musela zachraňovat od kreditní krize způsobené pádem Lehman Brothers. Pozice kontinentálních bank přesto bude v letošním roce podstatně silnější než loni. Pomohla jim akce Evropské centrální banky (ECB), která výrazně uvolnila pravidla pro mezibankovní půjčky. Finanční domy si díky tomu od ECB půjčily koncem prosince téměř půl bilionu eur. Další injekci plánují centrální bankéři na březen.
