Francouzské bankovnictví
Francouzská státní banka Crédit Lyonnais, která v roce 1994 unikla bankrotu jen díky státní pomoci, se přibližuje na dosah soukromému trhu a vláda se těší, že uzavře jednu nešťastnou kapitolu finanční historie. O vstup do klíčového jádra akcionářů banky se pokouší deset tuzemských i zahraničních bankovních domů.
Crédit Lyonnais, jedna z čelních francouzských bank, která je pod kontrolou státu, se připravuje pro vstup na soukromý trh, kde už se nebude moci spolehnout na státní pomoc. Právě na tu pomoc, která ji zvedla před čtyřmi lety ze dna a která vzbu dila nevoli evropských úřadů pro hospodářskou soutěž. Evropská komise ji však nakonec schválila, ale donutila stát, aby banku za určitých podmínek privatizoval.
Privatizační scénář Crédit Lyonnais má tři kapitoly. Vybraná skupina strategických akcionářů získá třetinu akcií banky, pět procent přijde zaměstnancům, deset procent si vláda ponechá a zbývající část zamíří na burzu.
Věhlasní zájemci
Privatizační dekret, který privatizaci rozjel, zveřejnila francouzská vláda již v březnu. Od té doby se mohli žadatelé o vstup do klíčového třetinového balíku přihlásit se svými nabídkami. Do uzávěrky termínu projevilo svůj zájem o vstup d o strategického jádra akcionářů deset francouzských i zahraničních finančních domů, které předložily své nabídky s vypracovanou představou partnerství. Jde o francouzské Crédit Agricole, CCF, Paribas, Banques Populaires, AXA a LVMH, německou Commerzbank a Allianz (prostřednictvím své filiálky AGF), italskou Banca Intesa a španělskou Banco Bilbao Vizcaya.
Seznam vybraných kandidátů, kterých bude mezi dvěma až deseti, bude zveřejněn posledního května. Celkem budou členové jádra ovládat rovných 33 procent akcií Crédit Lyonnais, jejichž hodnota se dnes odhaduje mezi 50 a 60 miliardami franků. To znamen á, že na procentní podíl si budou muset zájemci o vstup připravit kolem 500 až 600 milionů franků bez započtení prémie.
Francouzský ministr financí Dominique Strauss-Kahn seznam „kvalitních jmen jako zájemců o podíl na třetině banky přivítal. Na druhou stranu ale podotkl, že „deset se zdá být hodně . Podle odhadů by z tohoto seznamu měla asi dvě nebo tři jména vypadnout. Podle předpokladů určitě nepůjdou z kola ven francouzská banka s největší sítí poboček Crédit Agricole, AGF-Allianz, CCF a Commerzbank už vzhledem ke svému postavení.
Slabá náplast
Podle předběžného kalendáře by akcie Crédit Lyonnais měly začít být upisovány na počátku července. Zisky z prodeje v odhadované výši do 60 miliard franků by mohly přibližně z poloviny kompenzovat ztráty francouzské státní pokladny, která b anku živila.
Za rok 1993 uzavřela Crédit Lyonnais účetní výkazy se ztrátou sedmi miliard franků, která se pak o rok později prohloubila na dvanáct miliard franků vlivem nepodařené expanze 80. let mimo jiné do nemovitostí či do koupě holly- woodského studia MGM. V tu chvíli už se stát rozhodl zasáhnout, převrátil státní pokladnu dnem nahoru a vypracoval plán vzkříšení banky, aby mohla dál „letět na vlastních křídlech . Záchranný plán spočíval v převedení ohrožených bankovních úvěrů v celkové hodnotě 135 miliard franků a některých ztrátových činností na dceřinou společnost, za kterou bude ručit francouzský stát.
Rozmazlování se netrpí
Naplánovaný záchranný postup však vyvolal vlnu protestů. Ostatní evropské banky byly totiž převážně v soukromých rukou a se státní pomocí nemohly počítat. Což je proti Crédit Lyonnais znevýhodňovalo. Šlo v podstatě o narušení pravidel hospodářské soutěže na jednotném evropském trhu. Proto byly výhrady konkurence vyslyšeny na bruselské půdě. Evropská komise začala francouzské vládě hrozit až možnou blokací této státní pomoci, což by banku přivedlo na kolena.
Vloni v květnu však obě strany, Evropská komise i francouzský kabinet, nakonec došly ke kompromisu. Evropská komise schválila jak už uskutečněnou, tak ještě plánovanou státní pomoc Crédit Lyonnais v hodnotě kolem sta až 150 miliard franků a jako podmínku souhlasu si dala rozsáhlý odprodej aktiv banky, její privatizaci a záruky, že nebude dále expandovat.
Stát se musel zavázat k prodeji řady poboček Crédit Lyonnais ve Francii a téměř všech mimo domácí půdu. To vše jako kompenzaci za narušování konkurenčního prostředí na evropském trhu. Celková suma prodávaných aktiv činí zhruba 620 miliard franků.
Počet poboček banky ve Francii se má do letošního podzimu snížit o 150 na 1850. Většina těchto divestic v hodnotě 529 miliard FRF se však týká mimofrancouzských evropských aktiv, které musí banka prodat všechny s výjimkou operací ve finan čních centrech Londýně, Curychu, Frankfurtu a částečně Lucemburku. Za tyto výjimky bude muset společnost prodat aktiva v Asii a Severní Americe za 64 miliard franků.
Na počátku příštího století tak bude zprivatizovaná banka Crédit Lyonnais jen vzdáleně připomínat skupinu, která byla na konci 80. let po japonských gigantech největší bankou světa. Dnes je mezi francouzskými bankami až sedmá a v celkovém světovém žebříčku zaujímá 48. místo.
