I největšímu dlužníkovi musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum.
Srážky ze mzdy proto nesmějí přesáhnout mez, která je určena občanským soudním řádem a prováděcími a souvisejícími předpisy. Letos dlužníkovi zůstane víc než v minulém období.
Nezabavitelná částka například při vymáhání exekuce letos činí 4620 korun. Jde o součet 2/3 životního minima jednotlivce (pro rok 2009 zůstalo na 3126 korunách) a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 tisíc do 99 999 obyvatel – bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije. V tomto případě jde o 3804 korun (dosud 3155 korun). Jde tedy o dvě třetiny z částky 6930 korun (dosud šlo o 2/3 z 6281 korun).
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně. Jde o čtvrtinu z nezabavitelné částky na povinného, a činí tedy 1155 korun. Dosud to bylo 1046,83 koruny. Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.
Sumu, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně. Jde o součet částek 3126 a 3804 korun, dohromady 6930 korun. Ještě loni to bylo 6281 korun.
Nově až ve výplatě za leden 2009
Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2009, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2009. Mzda za prosinec 2008 vyplácená v lednu bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Jak postupovat při srážkách ze mzdy
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte základní nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší 6930 korunám, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše třetiny je tedy 2310 korun. Případný zbytek jedné nebo dvou korun náleží povinnému. Částka přesahující hranici 6930 korun se srazí bez omezení.
– 1. třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina),
– 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek (specifikovaných v ust. § 279 odst. 2 o.s.ř), a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému,
– 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do první třetiny.
Částka přesahující hranici 6930 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 6930 korun je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na objem nedoplatků.
Pořadí pohledávek
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
