Za nesplácené úvěry budou muset letos finanční ústavy vydat miliony korun
Zpočátku šlo o dobrý byznys. Řeč je o pojištění úvěrů. Díky finanční krizi se pojišťovnám dařilo prodávat tyto produkty jeden za druhým, přestože pojistné není nijak levné. Strach zadlužených lidí, že kvůli propadu ekonomiky přijdou o práci, byl sice velký, ale než aby si rozmysleli úvěr, uklidnili si raději svědomí pojištěním půjčky.
Poskytovatelé těchto produktů si situaci nemohli vynachválit. Nyní však přišla studená sprcha. Počet nezaměstnaných v České republice sprintuje k hranici půl milionu a dle ekonomu ji překročí ještě letos. Nelze se proto divit, že mnoho Čechů přestalo splácet úvěr. A ty pojištěné musejí zachraňovat pojišťovny. Nejde rozhodně o zanedbatelnou částku.
Růst pojistných událostí
„Za první pololetí letošního roku jsme na pojistném plnění v případě pojištění úvěrů vyplatili 1,3 milionu korun. Zatímco v lednu šlo o 153 tisíc, v červnu to již bylo 328 tisíc korun. Jde o pojištění schopnosti splácet spotřebitelské, hotovostní a revolvingové úvěry,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Pojišťovna Cardif pro Vita, jeden z největších hráčů v oblasti pojišťování úvěrů, prý uhradila letos za neplatiče úvěrů vůbec nejvyšší částku od roku 1997, od kdy působí na českém trhu. „Počet pojistných událostí neustále roste. Při srovnání pojistného plnění od ledna do srpna 2009 a stejného období za loňský rok činí nárůst 37,67 procenta. Počet případů, kdy vyplácíme pojistné plnění, se rovněž zvedl více než o třetinu,“ uvedl generální ředitel Zdeněk Jaroš. Počet klientů, za které Cardif Pro Vita v současné době hradí pravidelné měsíční splátky, přesáhl sedm tisíc, doplnil Jaroš.
Zase finanční krize
Pojišťovnám se pochopitelně takový růst nákladů nelíbí. A pojistné případy z této oblasti důkladně prověřují. Některé dokonce pojistky nevyplatí, „protože pojištěný nesplnil zákonné požadavky“. „Stává se, že je pojistné plnění odmítnuto. Nejde zpravidla o žádný pokus o podvod, ale spíše o to, že podmínky pojištění jsou z pochopitelných důvodů nastaveny striktně. Například při ztrátě zaměstnání musí jít o nedobrovolnou ztrátu – bez předchozího závažného pracovněprávního prohřešku a bez odstupného. Klient musí být registrován na úřadu práce,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. A potvrzuje nárůst žádostí, aby pojišťovna za klienta splácela anebo zcela doplatila úvěr.
Rychlost růstu nezaměstnanosti je vyšší, než pojišťovny v plánech počítaly. Na neplatiče si proto musejí připravit tučný balík. Už teď je jasné, že pojišťovny budou muset letos zaplatit za neplatiče úvěry v celkovém objemu několika milionů korun. „Mnoho případů je čerstvých, jde o týdny či několik měsíců. A teprve probíhá dokladování a prověřováni. Určitě však bude koncem roku narůst pojistného plnění minimálně v řádu desítek procent,“ potvrzuje Svobodová za pojišťovnu Uniqa.
Stejně jako na každém ekonomickém problému z poslední doby i zde se podepsala finanční krize. „Je tady druhá vlna recese. Začalo to poklesem zakázek a tržeb. Teď je na řadě druhotná platební neschopnost a růst neplatičů. Pro nás velká lekce, že nejde všechno zajistit a pojistit,“ poznamenal ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Jak je však možné, že pojišťovny vždy pojistku neproplatí? Částečným klíčem jsou miniaturním písmem psané obchodní podmínky, na které se nesplnění těch zákonných snadno upraví. Část viny však může nést i legislativa. Třeba formulace, že klient musí nahlásit škodu – tedy v tomto případě neschopnost platit – neprodleně. Zároveň však zákon hovoří o tříleté lhůtě. „Pokud jde o včasné nahlášení, měl by to klient učinit neprodleně. Pojišťovna však neodmítá plnění, pokud to klient neučiní bezprostředně, ale i později,“ ujišťuje Irena Zatloukalová z ČSOB, jejíž úvěry výhradně pojišťuje ČSOB Pojišťovna. Dle informací týdeníku EURO však všechny pojišťovny „neodmítají plnění, pokud klient nenahlásí událost bezprostředně“. „Zákonná lhůta pro nahlášení je tři roky. Kdyby nahlášení přišlo skutečně po delší době, pak by měl klient doložit důvod, proč to neučil dříve,“ připouští Zatloukalová. Navíc většina klientů, kteří smlouvu uzavřeli, detailně podmínky nestudovala. To rovněž vede v některých případech ke sporům. Ty pak končí tím, že pojišťovna odmítne splátky za klienta hradit.
Třikrát vyšší zájem
Tento druh pojištění se přitom stal oblíbenou součástí především hypotečních úvěrů již před krizí. V té době na trhu panovala nízká míra nezaměstnanosti a pro pojišťovny byla silná expanze hypotečního trhu lákadlem. Později se pojištění rozšířilo i na ostatní druhy úvěrů. Dnes už například mnoho bank nabízí ke všem půjčkám pojistku automaticky. „Většina pojišťoven uzavřela s bankami poskytujícími úvěry dohody o přeprodeji pojištění proti neschopnosti je splácet. Banky z toho měly a mají provizi, proto se logicky snažily pojištění co nejvíce prodávat. Od té doby se situace pochopitelně značně změnila a pojistná plnění se pomalu stávají skutkem,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Pojištění se stalo oblíbeným, přestože úvěr prodražuje. Náklady se obvykle pohybují mezi šesti až osmi procenty z měsíční splátky úvěru. „Až třikrát vyšší zájem o pojištění pro případ ztráty zaměstnání evidujeme meziročně u našich osobních půjček. Klienti si čím dál častěji sjednávají k finančním produktům pojištění, které sice znamená vyšší měsíční výdaj, ale zároveň nabízí možnost ochrany před nečekanými událostmi,“ uvedl Darek Filip, ředitel útvaru rozvoje obchodních aktivit společnosti Cetelem. Ta na všech formách pojištění spolupracuje s pojišťovnou Cardif Pro Vita.
BOX:
Jištění spotřebitelského úvěru
Cena pojištění spotřebitelské úvěru u Poštovní spořitelny v případě 30leté ženy se spotřebitelským úvěrem na dvě stě tisíc korun a dobou splatnosti pět let:
Základní pojištění: 167 korun měsíčně
Rozšíření pojištění: 500 korun měsíčně
Pramen: Poštovní spořitelna
