Dlužník už není nepřítel

Krize dotlačila banky k novému způsobu záchrany firemních klientů v problémech

Společnost Kordárna patří k hlavním evropským dodavatelům pro výrobce pneumatik po celém světě. Produkuje technické tkaniny a její obrat dosáhl za poslední rok 2,8 miliardy korun. Od letošního května je však v insolvenčním řízení. Návrh na ně podala sama společnost. Celou skupinu Kord, pod kterou Kordárna spadá, čeká reorganizace. Ve hře je několik variant. Mimo jiné by skupina také mohla s pomocí banky vytvořit novou společnost. Ta by převzala některé její aktivity a ze zisku pomohla zbytku skupiny. Vedení zatím nechce způsob reorganizace před jejím definitivním schválením komentovat. „Nechtěl bych cokoli předjímat. Pro nás je důležitý srpen, kdy bude zasedat věřitelský výbor, který bude hlasovat o reorganizaci,“ řekl týdeníku EURO výkonný ředitel podniku Kordárna Martin Prachař.

Nebýt krize…

Ať už se Kordárna vydá jakoukoli cestou, banky berou popsanou variantu vážně. Do hry se tedy i v Česku dostává dosud nevyužívaný způsob záchrany firem. Jde o společné podniky bank a jejich korporátních klientů, kteří jsou v insolvenci anebo začínají mít finanční problémy. V praxi to funguje tak, že se založí nová firma, do níž se převedou některá, především zdravá a perspektivní aktiva problémové společnosti. Banka pak coby věřitel zmiňované společnosti v potížích poskytne nové firmě úvěr. Za ten nováček provede zakázky původní společnosti. Banka však také může požadovat vstup nového investora.
Například Česká spořitelna potvrzuje, že s několika korporátními klienty tuto možnost záchrany řeší. „Takových případů máme zatím jen několik. Banky však budou v budoucnu v tomto ohledu určitě aktivnější a častěji diskutovat, kdy se budou tímto způsobem do restrukturalizačního procesu zapojovat,“ uvedl risk manager České spořitelny Daniel Hříbal, který má v bance na starost korporátní workout - řešení finančních problémů firemní klientely. „Je to nový způsob reorganizace a záchrany firmy. Umožňuje jej i nová úprava insolvenčního práva. V minulosti o takové strategii banky v rámci insolvence příliš neuvažovaly, neboť k tomu nebyl dostatečný právní rámec. Rovněž finanční krize vede všechny velké věřitele - nejen banky - k aktivnějšímu přístupu k řešení dluhů podniků “ dodal Hříbal. Se kterými firmami by banka mohla takto spolupracovat? „Jsou to vesměs větší firmy, výrobní podniky. Týká se to třeba automobilového průmyslu nebo segmentu dopravy a logistiky,“ upřesnil Hříbal.

Řešení insolvence

Jakékoli námluvy banky a problémové firmy byly v minulosti vyloučené. Ortel nad firmou, která nesplácela úvěr, byl mnohdy jednoznačný. Konec činnosti a rozprodej majetku, na kterém se banka zahojila. Dlužník byl nepřítel a banky neměly zájem mu jakkoli pomáhat. Přišla však finanční krize a banky si uvědomily, že likvidační tažení proti firmám ve finančních problémech by mohlo nakonec poškodit i je samé. Bankéři zatím mluví o společných o podnicích jen opatrně. Mnoho projektů je teprve v počátcích. Ekonom Miroslav Zámečník tvrdí, že v zahraničí je tento způsob záchrany firem běžný. U nás ji prý však umožnil až nový insolvenční zákon. Ten platí od ledna 2008 a určuje podmínky, které firma musí splnit, aby jí soud povolil reorganizaci. Mnoho bankéřů však připouští, že nebýt krize, na takovou spolupráci by jen stěží přistoupili. Česká bankovní asociace o trendu ví. Zatím prý jde pouze o jednotlivé případy firem, které takto vznikly. „V budoucnu však bezesporu půjde o stále častější způsob řešení záchrany firem,“ konstatoval tajemník České bankovní asociace Jan Matoušek. Partner společnosti Equity Solutions Zdeněk Čáp souhlasí: „Současná ekonomická situace je natolik výjimečná, že podobná kreativní řešení budou stále častější.“
Šéf korporátního bankovnictví ČSOB Petr Knapp upozorňuje, že taková možnost záchrany podniku přichází v úvahu spíše u financování nemovitostí. Jinak by dle něho mohlo hrozit poškození ostatních věřitelů. „Dovedu si to představit třeba u developerských projektů,“ tvrdí Knapp. Dle něho však ČSOB zatím takovou možnost spolupráce s klientem nevyužila. „Obecně se nám zatím u klientů nejvíc osvědčilo, umožníme-li jim na tři měsíce přerušit splácení úvěrů, čímž jim pomůžeme získat čas na zahájení restrukturalizace,“ popisuje situaci Knapp. Přiznává však, že do budoucna nejsou vyloučené i jiné modely spolupráce banky a klienta, kterému hrozí finanční potíže. „Zatím je brzy. Setrvačnost ve firemním segmentu je obrovská. Pokud firma zjistí, že ji čekají problémy, může ještě několik měsíců fungovat. Mnoho firem se proto do problémů teprve může dostat,“ vysvětluje Knapp. Záchranu problémových klientů tímto způsobem nevylučují ani další banky. „Financování firem v insolvenci, které díky spojení se silným partnerem mají dobrý výhled na přežití a další rozvoj, může být zajímavou příležitostí. Zatím jsme však žádný podobný případ nefinancovali,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Společnými podniky se dle informací týdeníku EURO zabývá také Komerční banka. Ta se však nechce k situaci vyjadřovat. „Posuzujeme každý obchodní případ individuálně a vždy se společně s klientem snažím najít řešení,“ vzkázal Michal Teubner z tiskového oddělení banky.

Jen pro vyvolené

Se společnými podniky má zkušenosti také šéf oddělení Consultingu poradenské firmy Deloitte ČR Luděk Niedermayer. „Je to dobře známá věc. Snaží se omezit riziko financování podniku, který už balancuje na hranici insolvence. Zabýval jsem se tím u několika podniků. Je to velmi nadějný způsob řešení problémů firem. Potíž však spočívá v tom, že na celý proces potřebujete dostatek času. A toho bývá obvykle málo,“ konstatoval bývalý viceguvernér České národní banky. A proces vysvětluje následovně.
Banka je ochotná financovat produkci, o které se domnívá, že bude mít na trhu odbyt. Je to tedy pro podnik, který je na tom sice finančně špatně, ale má zakázky. S takovou firmou se pak banka domluví na založení nové společnosti. „Mnohdy jde o obtížnou právní konstrukci, která se mění dle toho, co podnik vyrábí. Banka nespoléhá na věrohodnost dlužníka, ale na to, že je nějaká hodnota, nad kterou má neustálou kontrolu,“ upozorňuje Niedermayer. Nové firmě banka půjčí, protože to pro ni neznamená takové riziko, jaké přináší půjčka problémové společnosti. „Za peníze se pak třeba nakoupí zboží, surovina, kterou zpracovává nový vlastník. A poté se uskuteční prodej,“ popisuje zkušený finančník, jak by takový společný podnik mohl fungovat. A dodává: „Samozřejmě že je to drahé. Banka si účtuje provizi. Je zde však mnoho lidí, kteří na tom pracují.“
Je obtížné odhadnout, jak velkou šanci na záchranu firma má a zda ji vůbec má. Navíc, přestože je podnik v insolvenci, musí fungovat. To platí i pro tuzemskou společnost Kordárna. Skupina se dostala do problému kvůli investicím na Slovensku, finanční krizi a vysokým úvěrovým zatížením. Soud zahájil insolvenční řízení v polovině května, ale provoz firmy se nezastavil. „Banky nám pomáhají, ale počkejme na srpen, kdy se bude hlasovat o reorganizačním plánu,“ uvedl bez dalších podrobností její výkonný šéf Martin Prachař.

Společný byznys

Fungování společného podniku banky a klienta ve finančních problémech
* Založí se nová společnost, libovolná právní forma.
* Majitelem může být kdokoli. Nejčastěji však jde o dceřinou firmu korporátního klienta banky.
* Do dceřiné firmy může vstoupit i nový investor. Tento model si někdy banka může dát jako hlavní podmínku spolupráce.
* Jde o složitou právní konstrukci. Na dceru přejdou nejen některá aktiva, ale i závazky. Zbytek závazků zůstává u matky. Později se uhradí buď ze zisku dcery anebo třeba akciemi dceřiné firmy.
* Banka poskytne dceřinému podniku úvěr, za který firma provede zakázky původní společnosti.
* Na zisku participuje kromě původní firmy také banka, případně další investor.