Soukromý podnikatelský sektor v zemích visegrádské dohody se sice za dvacet let existence stále ještě rozvíjí, nicméně řada firem se již zapojuje do pomoci rozvojovým zemím.
Autor: ec.europa.eu
Firmy z ČR, Slovenska, Polska a Maďarska podávají v rámci svých možností pomoc státům, které ji při rozvoji ekonomiky potřebují.
A právě o možnosti spolupráce států visegrádské čtyřky, pro které jsou společnými prioritními rozvojovými zeměmi Srbsko, Bosna a Hercegovina, Mongolsko, Kyrgyzstán či Afghánistán, jednali v Praze účastníci semináře s názvem Financování podnikatelských projektů s rozvojovou dimenzí. Pro zástupce firem, ministerstev a zastupitelských úřadů ho organizovala Platforma pro zahraniční rozvojovou spolupráci, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Garanci by měl poskytnout stát
O tom, že společné investice v rozvojových zemích mohou být efektivní a úspěšně se na nich mohou podílet komerční subjekty, mluvil Jean-Michel Debrat, náměstek generálního ředitele francouzské rozvojové agentury AFD a současně přestavitel evropské sítě rozvojově-finančních institucí DFI. „Podařily se nám projekty v oblasti energetiky ve Vietnamu, v Maroku šlo o větrné farmy, v Keni a v Tanzánii byly úspěšné projekty v zemědělství. Další projekty rozvojové spolupráce se týkaly těžebního průmyslu, dopravy a infrastruktury,“ uvedl Jean-Michel Debrat. Podle něho je důležité, aby na sebe stát přebíral garance a spolupracoval se soukromými subjekty, které kromě vlastní pomoci mohou v cizí zemi získat zajímavé zakázky a rozšířit tak svůj byznys.
Bariéry má odstranit nový zákon
Na semináři se přirozeně hovořilo o finančních zdrojích, které lze pro rozvojovou spolupráci využít. Ústředním hráčem v této oblasti je Evropská investiční banka (EIB). Přestože do ní ČR přispívá a české veřejné subjekty získaly za poslední roky zajímavé půjčky na svůj rozvoj, uniká nám jeden důležitý fond, kterým EIB zastřešuje síť rozvojově-finančních institucí a jímž podporuje podnikatelské záměry v rozvojových zemích.
Společným aktivitám by mohlo napomoci i institucionální zajištění. Až na Polsko mají středoevropské země své rozvojové agentury a také česká rozvojová pomoc prochází transformací. „Návrh zákona o rozvojové spolupráci, který nově definuje úlohu Ministerstva zahraničních věcí ČR a Rozvojové agentury, by měl odstranit administrativní bariéry pro firmy, které se zúčastní rozvojových projektů,“ poznamenal Jan Hamáček, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, pod jehož záštitou se seminář konal.
Tři otázky pro Dagmar Kuchtovou, ředitelku Sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyni výkonného výboru Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. 
Jak by měl postupovat podnikatel, který se chce zúčastnit některého z projektů rozvojové spolupráce? Jaké má možnosti? **
Má-li majitel malé či střední firmy zájem, především by se měl obrátit na Platformu podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS), která je prostředníkem mezi soukromým sektorem a veřejnou správou zaměřenou na ZRS, tj. Českou rozvojovou agenturou a koordinátorem ZRS, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, aby si utvořil představu, co taková aktivita obnáší. Stále totiž u některých podnikatelů přetrvává názor, že za rozvojovou pomocí se skrývá státem placený vývoz výrobků, zařízení nebo technologií do některé rozvojové země. To ale není pravda. Na našich seminářích se proto snažíme dělat určitou osvětu, abychom firmám smysl rozvojové spolupráce objasňovali. Říkáme, že naprosto prioritní je pomoc dané rozvojové zemi. Teprve v druhém sledu, byť je to pro zmíněnou Platformu velice důležité, je komerční aspekt projektu. Tedy to, že konkrétní firma do rozvojového státu dodá své produkty a v budoucnosti jí to může otevřít dveře pro další běžné komerční projekty, které už jsou mimo rámec rozvojové pomoci.
Více na Lobby.cz.
