Menu Zavřít

Dneska by to šlo

27. 1. 2019
Autor: Redakce

Proč není možné vrátit jednou ukradené národní kompetence tam, kam patří.

Větičku z titulku komentáře užíval nejmenovaný kamarád jeho autora k označení okamžiku, kdy se hodlal uvést do stavu opilosti větší než střední a konat činy klasifikovatelné jako rušení veřejného pořádku. Když si takovou úvahu dopřáli bruselští eurokomisaři ve dnech brexitových vášní, vypadl z nich návrh na zavedení většinového unijního rozhodování o záležitostech spojených s daňovým systémem, o nichž se dosud musí rozhodovat zásadně konsenzem.

Je to tak průhledné, až je to směšné. Britové konečně vypadnou, a tak si budeme s daněmi moci dělat, co chceme, usoudil komisař Moscovici, nikoli náhodou francouzský zástupce v komisi.

A v tom brexitovém kraválu si toho nikdo ani nevšimne. Francouzská posedlost touhou zlikvidovat daňovou konkurenci v Evropě a paralyzovat zejména postkomunistické země v jejich úsilí s pomocí daňových systémů akumulovat kapitál a dohánět kapitálovou sílu západních firem, není žádnou novinkou. A slyší na ni i socialisté v dalších zemích Unie. Díky nutnosti dosažení konsenzu zůstala tato touha nenaplněná a už to vypadalo, že navždy. Politický vývoj v členských zemích EU jde jednoznačně směrem, který tento masivní federalizační v reálu až kolonizační krok fakticky znemožňuje.


Jupiterova kapitulace. Macron pokračuje ve francouzské tradici

 Protesty žlutých vest ve Francii


Poté, co fatálně selhal institut většinového hlasování při řešení migrační krize, si možná mnozí dokonce řekli, že takhle už to nikdo nikdy v žádném okruhu zásadních politických otázek zkoušet nebudou. Většinou nařízené hlasovací azylové kvóty rozdělily zcela zásadně Evropu a přes jejich faktické odpískání jsou dosud stále někým zvedány, což destabilizuje evropskou politiku. Ale naši socialističtí federalisté se nevzdávají. Možná tuší, že za pár měsíců po volbách do Evropského parlamentu a reálném brexitu tyto sny dočasně, přinejmenším na dobu dočasného pobytu spojeneckých vojsk v ČSSR, skončí. A tak to zkouší ještě stihnout.

Vrátit jednou ukradené národní kompetence tam, kam patří, je a nejspíše i nadále bude značně obtížné.

FIN25

Čtěte další komentáře Pavla Párala

  • Našli jste v článku chybu?