E k o n o m i c k ý v ý v o j v e t ř e t í m č t v r t l...
Negativní tendence v letošním vývoji národního hospodářství byly natolik zjevné, že ekonomické výsledky třetího čtvrtletí lze těžko prezentovat jako šok. A když, tak nikoliv negativní. Mohlo to dopadnout i hůř.
Česká ekonomika vstupovala do roku 1998 za nepříznivé konjunkturní situace. Zpomalování ekonomického růs-tu v roce 1997 vyústilo v dosavadním průběhu letošního roku ve výrazný pokles, který se postupně zrychloval: Od 0,9 procenta v prvním čtvrtletí přes 2,4 ve druhém kvartále po 2,9 procenta ve třetí čtvrtině roku.
Celkový pokles hrubého domácího produktu byl přitom výsledkem vzájemného působení negativních i pozitivních vlivů, přičemž ty první, jak je zřejmé, dominovaly. Na snížení HDP působil pokles spotřeby domácností (1,6 bodu), tvorby zásob (1,3 bodu), tvorby fixního kapitálu (1,0 bod) a spotřeby vlády (0,3 bodu). Pozitivní vliv na objem HDP naopak měl čistý export (2,1 bodu), v tom vývoz zboží a služeb 9,7 bodu, dovoz zboží a služeb minus 7,6 bodu.
Ve zbývající části letošního roku lze sotva očekávat dolní bod zvratu ve vývoji hrubého domácího produktu. Naopak, všechny dostupné statistické údaje svědčí o zesílení ekonomického poklesu a dalším ochabnutí ekonomiky. Obrazně řečeno, na dno jsme ještě nedojeli. To bude až příští zastávka. Velmi znepokojující přitom je, že na nabídkové straně ekonomiky po poklesu produkce stavebnictví silně zpomaluje ekonomická aktivita a růst průmyslové produkce.
Změna struktury
Souhrnná ekonomická pozice a základní makroekonomické proporce, vyjádřené vývojem výdajových složek hrubého domácího produktu, ukazují, že v uplynulých třech čtvrtletích letošního roku došlo k významným strukturálním změnám, zejména v poměru mezi sektorem domácí ekonomiky a zahraničními ekonomickými operacemi. Podstatně se změnil vztah mezi vývojem realizované domácí a vnější poptávky, jakož i mezi vývojem domácích a vnějších zdrojů krytí úhrnné poptávky.
Objem úhrnné poptávky se meziročně reálně zvýšil o 4,1 procenta a tempo růstu bylo o dva body rychlejší než ve stejném období minulého roku. Zatímco ovšem objem domácí realizované poptávky se reálně snížil o 2,8 procenta s tempem pomalejším o 1,4 bodu, objem vnější poptávky reálně vzrostl o 15,3 procenta, což bylo o sedm bodů rychlejší tempo. Na nabídkové straně ekonomiky se v prvních třech čtvrtletích 1998 objem domácích efektivních zdrojů meziročně reálně snížil o 0,8 procenta a objem vnější nabídky se reálně zvýšil o 10,5 procenta se zrych-lujícím se tempem růstu o 4,1 bodu.
Slabé domácí zdroje
Krytí úhrnné poptávky domácími efektivními zdroji se v prvním až třetím čtvrtletí 1998 meziročně reálně snížilo o 4,7 procenta, naopak krytí vnějšími zdroji vzrostlo o 6,2 procenta. Při celkovém poklesu domácí realizované poptávky se reálně zvýšilo její krytí domácími efektivními zdroji o dvě procenta, ale vnějšími zdroji o 13,7 procenta. To svědčí o nedostatečné schopnosti vytvářet domácí efektivní zdroje pro finální spotřebu a tvorbu hrubého fixního kapitálu.
Rapidně se meziročně změnil vztah vnější poptávky a vnějších zdrojů k domácí efektivním zdrojům. Zatímco v prvních třech čtvrtletích 1997 objem domácích zdrojů reálně převyšoval objem vnější poptávky o 47,9 procenta a vnějších zdrojů o 30,1 procenta, v prvním až třetím čtvrtletí 1998 se tato převaha snížila na 27,2, respektive 16,7 procenta.
Pozitivním jevem je o 4,3 procenta rostoucí krytí vnějších zdrojů vnější poptávkou a rychle se snižující negativní vztah čistého exportu k vnější poptávce (o více než třetinu). S tím souvisí snížení rozsahu vnější nerovnováhy, k němuž v dosavadním průběhu letošního roku došlo v důsledku výrazného zmenšení schodku zahraničního obchodu, avšak za cenu ekonomického manévru vedoucího k výraznému poklesu domácí realizované poptávky.
Cena obratu
Vývoj hrubého domácího produktu názorně ukazuje problémy související se zahraničním obchodem. Při rozložení jeho hlavních výdajových složek do čtvrtletí lze totiž pozorovat zřetelné tendence a výrazné závislosti mezi vývojem domácí realizované poptávky a změnou obchodní bilance. Období zvyšování domácí poptávky bylo spojeno s růstem pasiva v zahraničně-ekonomických vztazích a v současné etapě je tomu obráceně. Pokles pasiva zahraničního obchodu vyvolal přesun zbožových zdrojů z domácího užití ve prospěch vývozu zboží a služeb a vedl ke zlepšení externí ekonomické pozice. Klesající vnější nerovnováha české ekonomiky je výsledkem většího poklesu domácí realizované poptávky než hrubého domácího produktu.
Tento ekonomický obrat však nastoluje řadu otázek, k nimž patří zejména problém udržení takového přesunu a jeho cena, především sociální a investiční riziko spojené s nutností modernizačních procesů a restrukturalizace. Je zřejmé, že dlouhodoběji nelze tento stav udržet. Jde o poměrně prudký makrostrukturální manévr, odehrávající se v podmínkách celkové hospodářské recese a poklesu hrubého domácího produktu, který je očekáván i v dalším období.
Účinnost tohoto manévru, který pod vlivem restrikce a snížení domácí realizované poptávky umožnil podpořit vývoz zboží a zlepšit zahraniční obchodní bilanci, bude postupně slábnout, což již ukázal vývoj ve třetím čtvrtletí 1998. Přitom je zřejmé, že snadněji dosažitelný je útlum dovozu zboží než stupňování vývozu zboží. Se zrychlováním tempa růstu vývozu je spojena schopnost domácích výrobců, zejména výrobců průmyslových výrobků, realizovat zboží, připravenost zahraničních trhů a řada dalších podmínek, například finanční možnosti a podobně.
Růst domácích úspor
Výsledkem pozitivní změny pasivního zůstatku běžného účtu platební bilance v prvním až třetím čtvrtletí 1998, zejména v důsledku příznivého vývoje zahraniční obchodní bilance a bilance služeb (čistého exportu), bylo značné zvýšení nominálního objemu hrubých domácích úspor při poklesu tvorby hrubého kapitálu.
Hrubé domácí úspory v letošních prvních třech kvartálech činily 365,4 miliardy korun, což je meziroční růst o padesát miliard. Přírůstku bylo dosaženo snížením pasivního salda běžného účtu platební bilance o 63,8 miliardy Kč, což na růst domácích úspor představovalo aktivní vliv 20,2 procenta, a poklesem tvorby hrubého kapitálu o 13,8 miliardy s pasivním vlivem na domácí úspory 4,4 procenta.
Nominální objem hrubých domácích úspor se zvýšil v závislosti na rostoucím sklonu k úsporám, zejména u obyvatelstva. Příznivě působila i zvýšená úroková míra z úsporných vkladů. Významně se změnil poměr hrubých domácích úspor k hrubému domácímu produktu a k tvorbě fixního kapitálu. V prvních třech čtvrtletích roku 1997 bylo k financování tvorby hrubého kapitálu použito ve značném rozsahu vnějších zdrojů (20,2 procenta), v letošním prvním až třetím čtvrtletí došlo k jejich výraznému poklesu (4,2 procenta).
