V nejvyšší anglické fotbalové lize kopou Kanaďané už dlouho. Kanadští popoví zpěváci lámou na ostrovech prodejní rekordy. Ale nejvyšší post v Bank of England byl až dosud pro Kanaďany i jakékoli jiné národnosti zapovězen. Mark Carney to nyní změnil.
„Podívejte se, dělám tu svoji práci. A budu dělat svoji práci dál. Je to celkem jednoduché. Mám ještě dva roky a změna případně přijde, až dokončím svůj mandát,“ odrážel ještě před pár měsíci guvernér Bank of Canada Mark Carney dohady, zda by případně vyměnil kanadskou centrální banku za britskou. Ale nakonec neodolal. V pondělí britský ministr financí George Osborne oznámil, že od poloviny příštího roku se Carney stane šéfem Bank of England. „Je považován za mimořádného centrálního bankéře své generace,“ uvedl ministr.
Přestože Carneyho kvalifikaci nikdo nezpochybňuje, je to překvapení. Poprvé v 318leté historii instituce do čela banky usedá cizinec (i když žádost o britské občanství na sebe asi nenechá dlouho čekat). Navíc Carney nepatřil k favoritům i proto, že nepůsobil v Bank of England.
Všeobecně se mělo za to, že banku povede současný náměstek guvernéra Paul Tucker a plynule tak naváže na práci odcházejícího Mervyna Kinga. Carney tak vlastně opakuje v bleděmodrém svůj překvapivý výstup do čela kanadské centrální banky v roce 2008. Tehdy také přišel do banky zvenku a také překvapivě porazil favorita volby viceguvernéra Paula Jenkinse.
Ve službách Goldman Sachs
Seznam guvernérů jedné z nejdůležitějších centrálních bank světa Bank of England je plný rodáků z centrální Anglie ověnčených britskými tituly. Nyní přichází do Bank of England muž narozený v odlehlých mrazivých severozápadních teritoriích Kanady. Carney se narodil do středostavovské rodiny, jeho otec později učil na univerzitě v Albertě. Mark vystudoval ekonomii na Harvardově univerzitě a pak zamířil na první ze svých dlouhých pobytů do Anglie. Na počátku devadesátých let studoval ekonomii na Oxfordu a v roce 1995 zde získal doktorát.
Ostruhy investičního bankéře získal během třinácti let v bance Goldman Sachs, když zastával různé pozice v nejrůznějších koutech světa – Tokiu, New Yorku, Torontu. A právě i v Londýně, takže tamní City dobře zná. Zatímco některým evropským činitelům angažmá u Goldmanů v očích kritiků přitížilo, třeba šéfovi Evropské centrální banky Mariu Draghimu nebo premiérům Itálie a Řecka Mariu Montimu a Lucasi Papademovi, Carneymu spíše pomáhá.
Podle všeobecného mínění byl za dobrým směřováním kanadské centrální banky i jeho odhad, jak se trh během krize bude chovat. A kde lépe načerpat zkušenosti než právě u mocné investiční banky. „Ví, jak trhy reagují,“ řekl o Carneym kanadské televizi CBC John Kirton z Torontské univerzity, „Komplexní deriváty a všechny tyto záležitosti ostatní zaskočily. Ale když pracujete u Goldman Sachs, víte, jak to funguje.“
Transparentně a předvídatelně
Už v roce 2003 se Carney dostal do Bank of Canada jako viceguvernér, ale v roce 2004 na tři roky přešel na ministerstvo financí. Do centrální banky se vrátil až v roce 2008, ale rovnou jako guvernér. Jmenování člověka, který nepůsobil v centrální bance, ale na ministerstvu, mnozí kritizovali. I proto, že se za favorita volby pokládal dosavadní viceguvernér Paul Jenkins. Carney ale skoro všechny během krize přesvědčil, že byl dobrou volbou.
Podobně dobře jako puky za studií v hokejové bráně „vychytal“ i během finanční krize na postu guvernéra centrální banky největší rizika pro kanadskou ekonomiku. „Hrajeme tu roli, kterou i hájíme,“ řekl jednou zcela jasně pro Bloomberg. Což ne všichni guvernéři centrálních bank vždy během krize dělali. Carney velmi rychle dal trhům na srozuměnou, že v extrémní situaci je nutné rychle snížit úrokové sazby a držet je při zemi, dokud to inflace dovolí.
Kanadská centrální banka nezveřejňuje záznamy z jednání rady, takže není jasné, zda sám Carney patří mezi měnové „jestřáby“, či „holubice“. Většinou ho ekonomové ale popisují jako pragmatického konzervativce v měnových otázkách, protože vedle sražení úroků nepřistoupil k těm nejneobvyklejším akcím, jež některé banky předvedly. Zatímco americký Fed už vykupoval toxická aktiva bank ve velkém, Carney raději zůstal jen u výkupu krátkodobějších aktiv, aby bankám poskytl likviditu, ale zároveň aby se nevábného majetku dalo zase rychle zbavit.
„Uhrál se svými kartami dobrou hru,“ komentoval později s odstupem Carneyho počínání ekonom Mark Chandler z RBC Capital Markets. Vedle dobře zahrané partie s měnovými a intervenčními kartami ale Carney trhy především uklidnil svou čitelností. Po mnoha letech byl prvním guvernérem, kterému rozuměl i obyčejný Kanaďan. Místo obecností a vyhýbání se jasnému slovu Carney zvolil strategii říct vše, co je jen možné.
V rámci této předvídatelnosti zavedl „podmíněnou garanci úroků“, kdy se bezprecedentně vyslovil pro zachování nízké sazby na roční období. To sice kritizovali někteří ekonomové jako pobídku pro další zadlužování domácností, ale trhy to kvitovaly jako další záruku čitelné kanadské hry.
Centrální bankéř roku 2012
Carney si kromě domácích ostruh vydobyl uznání i na mezinárodní úrovni. Před rokem se stal předsedou Rady pro finanční stabilitu (FSB) při skupině G20 poté, co ve funkci skončil Mario Draghi. Volba Carneyho měla logiku. Důležitý globální regulátor, který vymýšlí celou sadu nových pravidel pro finanční instituce, by měl vést někdo, kdo donutil alespoň banky u sebe doma zvýšit kapitálovou přiměřenost. A takových lidí kromě Carneyho po světě moc není.
V FSB Carney svojí kultivovaností, klidem a zároveň tvrdostí zapůsobil na mnoho mocných světa a jeho seznam důležitých jmen v mobilu se během posledního roku razantně rozšířil. O Carneym bylo najednou slyšet už nejen v Kanadě a v odborných finančních kruzích.
V říjnu tohoto roku získal od skupiny Euromoney prestižní označení Centrální bankéř roku 2012: „Guvernér si právem vydobyl ocenění ve finančních a politických kruzích díky svému uvážlivému řízení kanadské ekonomiky a finančních trhů. Dále pak od října 2011 za svůj intelektuální, osobnostní a přesvědčovací výkon v pozici předsedy basilejské Rady pro finanční stabilitu, kde navrhuje novou tvář globálních financí,“ stojí ve zdůvodnění. Ironií osudu ale už možná v té chvíli, kdy Carney přebíral ocenění ve jménu kanadské centrální banky, věděl, že brzo bude sedět ve zcela jiné bance.
Zavolá i Barack Obama?
V Bank of England Carneyho čeká těžká práce. Bude se muset jako outsider vyrovnat s dědictvím odcházejícího guvernéra Kinga, které se vyznačovalo pádem banky Northern Rock a celkem ostrým bojem s finančním sektorem.
Carney může prosazovat své principy transparentního chování centrální banky, ale nejprve musí pohromadě udržet tým bankovní rady. Nesmí dopustit, aby mu z něj odešel poražený Paul Tucker, který má na starost především klíčové vztahy s City. Právě regulace finančního srdce Londýna bude pro Carneyho asi největší výzvou. Ač sám v City několik let pracoval, bez podpory dalších osmi členů bankovní rady Kanaďan nic nezmůže. Několik cizinců už sice v bankovní komisi pro měnovou politiku pracovalo, ale na takto vysoké pozici se cizinec ještě neocitl.
Časopis The Economist spekuluje, zda ho možná malá podpora v bance a samé špatné zprávy v britské ekonomice brzo po nástupu neotráví. Časopis se zároveň ptá, zda hvězdu centrálního bankovnictví nemůže zlákat vidina ještě mocnější instituce: „Když prezident Obama zavolá na konci mandátu Bena Bernankeho v čele Federálního rezervního systému v lednu 2014, může Carneyho Bank of England odmítnout propustit, když si ho sama z jiné banky ukradla?
Mark Joseph Carney
» narodil se 16. března 1965 ve Fort Smithu na severozápadě Kanady do učitelské rodiny. Vystudoval Harvard a Oxford, kde v roce 1995 získal doktorát
» třináct let pracoval na různých pozicích v investiční bance Goldman Sachs
» v roce 2003 byl krátce viceguvernérem Bank of Canada. Od roku 2004 do roku 2007 působil na ministerstvu financí. Od roku 2008 je guvernérem kanadské centrální banky
» vedle úspěšného působení v bance od minulého roku vede i Radu pro finanční stabilitu při G20
» nyní byl vybrán jako první cizinec do čela britské Bank of England. Nastupuje 1. července 2013 na pět let s platem 480 tisíc liber ročně
» s manželkou, britskou ekonomkou Dianou, má čtyři děti. Brzo se zřejmě stane britským občanem
Čtěte také:
Skandál se sazbou Libor se šíří, už v něm uvízla i banka Lloyds
Tlak na centrální banky se stupňuje
ČNB znovu snížila sazby. Už jsou téměř na nule
ČLÁNKY DO MAILU