Zvýšit objem obchodu i zahraničních investic a upevnit své postavení na mapě světových center. Dubaj zkraje nového roku oznámila ambiciózní plány, na jejichž realizaci si vyčlenila 8,7 bilionu dolarů, což v přepočtu odpovídá více než 197 bilionům korun. Dubajský korunní princ šejch Muhammad bin Rašíd Al Maktúm se s tímto úmyslem podělil na sociální síti Twitter. Tam rovněž uvedl, že se Dubaj v následujícím desetiletí hodlá zařadit mezi čtyři největší světová finanční centra s nárůstem přímých investic o 177 miliard dolarů (přibližně 2,7 bilionu korun).
„Vybudovat z Dubaje nejrychleji rostoucí globální město pomáhá přes 300 tisíc investorů,“ uvedl šejch. V příspěvku také nastínil několik ze 100 budoucích transformačních projektů, které zahrnul do desetiletého hospodářského plánu. Patří mezi ně třeba zvýšení zahraničního obchodu z 14,2 na 25,6 bilionu dirhamů (z 88,8 na 160,1 bilionu korun) a téměř zdvojnásobení přímých zahraničních investic na 60 miliard dirhamů (375,2 miliard korun). S tím souvisí i zvýšení vládních výdajů z 512 miliard dirhamů (zhruba 3,2 bilionu korun) v minulém desetiletí na 700 miliard (asi 4,4 bilionu korun) v tom následujícím.
Cílem plánu je rovněž zvýšit investice soukromého sektoru, a to konkrétně o 210 miliard dirhamů (asi 1,3 bilionu korun) na jeden bilion, tedy zhruba 6,3 bilionu korun. Součástí celého kroku je pak ještě příslib 100 miliard dirhamů (přibližně 625,5 miliardy korun) v podobě ročního příspěvku do ekonomiky. Ten bude plynout z projektů digitální transformace. V příspěvku na Twitteru též stojí, že Dubaj plánuje velikost své ekonomiky zdvojnásobit a stát se v tomto ohledu třetím největším městem světa.
Turisty přiláká levnější alkohol
Zpráva přichází jen několik dní poté, co Dubaj oznámila dočasné zrušení vysoké 30procentní daně na alkohol pro rok 2023. Tímto krokem chtěla metropole, ve které půllitr piva stojí zhruba 15 dolarů (asi 340 korun), podpořit cestovní ruch a podnikání. Ostatně řada reforem, jejichž cílem bylo učinit město atraktivnější nejen pro cizince, ale i mezinárodní společnosti, se uskutečnila už v posledních letech. Spojené arabské emiráty například nedávno vystřídaly svůj islámský víkend, jenž připadal na pátek a sobotu, za ten, který uznává většina světa, tedy sobotu a neděli. Během pandemie rovněž začaly nabízet program víz pro pracovníky na dálku.
Ačkoli rozsah ekonomických cílů může v některých vyvolat určitou skepsi, finanční experti věří, že jsou reálně dosažitelné. „Je to ambiciózní, ale vzhledem k ekonomické historii Dubaje a záznamům o reformách není důvod o těchto cílech pochybovat,“ nechal se pro web CNBC slyšet Tarek Fadlallah, generální ředitel společnosti Nomura Asset Management pro Blízký východ.
Karim Jetha, investiční ředitel dubajské společnosti Longdean Capital, která se zabývá správou aktiv, pak upozornil také na konkurenční aspekt. Podotkl, že biliony investuje i nedaleká Saúdská Arábie, která se tímto způsobem snaží zbavit své konzervativní image a přilákat turistický ruch i zahraniční investice.
Loni například představila vizi futuristického masivního projektu s názvem Neom s rozpočtem 500 miliard dolarů (zhruba 11,3 bilionu korun), jehož hlavní součástí má být ultramoderní metropole. Ta bude propojovat tři hlavní regiony. Jedním z nich bude Trojena, tedy horská oblast plná moderní infrastruktury, jež má zahrnovat lyžařský svah, vodní sporty i wellness. Další oblast představuje futuristická metropole The Line s gigantickou 170 kilometrů dlouhou dystopickou zdí. Ta nabídne ubytování i pracovní příležitosti. Poslední pak je Oxagon zosobňující bránu do pokročilého a čistého průmyslu.
Nutno zdůraznit, že uvedený projekt již stihl vyvolat vlnu kontroverzí. Kritici mu vyčítají nejen velkou spotřebu energie a materiálu, který bude celou výstavbu provázet, ale také údajné porušování lidských práv.
