Společnost Aircraft Industries oprášila projekt malého dopravního letounu L 410 a opět s ním prorazila na zahraniční trhy. Její předchůdce, Let Kunovice, vyvážel ročně desítky kusů do bratrského socialistického tábora.
Milan Holl, prezident Asociace leteckých výrobců: Společnost Aircraft Industries oprášila projekt malého dopravního letounu L 410 a opět s ním prorazila na zahraniční trhy. Její předchůdce, Let Kunovice, vyvážel ročně desítky kusů do bratrského socialistického tábora.
Asociace leteckých výrobců připravuje novou strategii rozvoje odvětví pro příštích 20 let. Česko by se mělo stát evropským lídrem ve výrobě malých dopravních letadel a významným dodavatelem komponentů a služeb pro velké výrobce letadel a vrtulníků.
Plán rozvoje počítá s možností využívání peněz z evropských programů. „Náš dokument navazuje na evropskou strategii. Na co nepůjde získat prostředky z Unie, pokusíme se zajistit ze státních zdrojů,“ říká prezident Asociace leteckých výrobců Milan Holl.
Strategii bude v listopadu projednávat valná hromada asociace a poté bude oficiálně zveřejněna. „Jsme přesvědčeni, že český letecký průmysl má velmi dobrou perspektivu, a to jednak v důsledku stále většího zapojování do velkých evropských i mimoevropských programů, jednak díky rozvoji kategorie malých dopravních letadel do 19 cestujících a sportovních letadel, ve kterých jsme byli vždy na světové špičce,“ říká.
Letadla potáhnou evropskou ekonomiku
Leteckému průmyslu je v Evropské unii přikládána mimořádná důležitost, neboť tvoří desetinu hrubého domácího produktu a zaměstnává tři miliony lidí. Navíc vyvinuté materiály a technologie následně slouží ostatním strojírenským odvětvím. Strategie předpokládá, že letecký sektor má v Evropské unii do roku 2020 vzrůst o 27 procent a činit až 13 procent HDP. To by mělo přinést vytvoření dalších dvou až čtyř milionů pracovních příležitostí v členských zemích.
„Znamená to, že letectví bude ve sledovaném období jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorů ekonomiky vůbec,“ míní Holl. Odhad podle něj podporuje porovnání se světovým trendem rozvoje letecké dopravy, kde se objem letecké přepravy zdvojnásobí každých 16 let.
První mezi nováčky
Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2005 se tuzemský letecký průmysl intenzivně zapojil, a to jako první z nových členských států, do evropských rozvojových programů. Aktivita a úspěšnost českých podniků se rychle zvětšuje. Těchto projektů se nejprve zúčastnily dvě firmy, v následujícím období už deset firem a naposledy to již bylo 55 schválených projektů od 37 podniků.
„Tyto projekty představují dotaci ve výši 300 milionů korun pro české letectví a 35 milionů korun pro kosmonautiku,“ vyčísluje Holl. Významný je rovněž projekt zaměřený na malá dopravní letadla s názvem Cesar, kde je koordinátorem VZLÚ Praha. „Projekt je tříletý, s rozpočtem téměř 34 milionů eur, integruje 40 účastníků ze 14 evropských zemí, z toho 11 účastníků je z České republiky,“ doplňuje Holl. Tento mezinárodní úspěch podle něj ukazuje, že české letectví
se již plně začlenilo do evropského výzkumného prostoru.
Vývoj se podařilo zachránit
V současné době i podniky, které měly v minulosti problémy, mají již své krizové období údajně za sebou. Nevyhnuly se sice významnému propouštění pracovníků, změnila se struktura vyráběné produkce, ale podniky vyrábějící komponenty nalezly spásu v kooperacích pro velké evropské a americké firmy a snížily svou závislost na dodávkách pro české finalisty, jako Aero Vodochody, Aircraft Industries a Moravan.
„Příkladem úspěšných firem jsou Evektor, Mora, Jihostroj, PBS Velká Bíteš nebo VZLÚ,“ vyjmenovává. Kromě tradičních podniků vznikla také řada nových hráčů na trhu, například Letov letecká výroba, UNIS a Inter-informatics. „Je nutné také zdůraznit, že se podařilo udržet a úspěšně modernizovat výzkumnou a vývojovou základnu, včetně zkušebních a certifikačních kapacit ve VZLÚ, který tvoří hlavní centum aeronautického výzkumu, vývoje a zkušebnictví v České republice,“ uzavírá Milan Holl.
