Zatímco generace narozené koncem minulého století vyrůstaly obklopené hračkami a deskovými hrami, ty dnešní se už v útlém věku dostávají do kontaktu s digitálními technologiemi. Což samozřejmě zásadně mění způsob, jakým se děti učí a vyvíjejí. A ačkoli mohou být moderní technologie během těchto procesů velice nápomocné, můžou na druhou stranu napáchat i značnou škodu.
Snížení fyzické aktivity, horší soustředěnost, sociální izolace či poruchy spánku představují jen krátký výčet z celé řady potenciálních rizik. Je přitom hlavně na rodičích, aby své děti před obdobnými problémy ochránili.
Nyní se však zodpovědnou roli v tomto procesu vůbec poprvé rozhodla sehrát také švédská vláda, jejíž zdravotní úřad Folkhälsomyndigheten aktuálně přichází s vlastními doporučeními. Podle těch by žádným obrazovkám neměly být vystavovány děti mladší dvou let, zatímco teenageři by na mobilních telefonech, počítačích a obdobných zařízeních měli strávit maximálně tři hodiny denně. „Rodiče a opatrovníci by měli přemýšlet o tom, jak obrazovky používají v přítomnosti svých dětí, a vysvětlit jim, co dělají na svých mobilních telefonech,“ uvádí deník The Guardian s odkazem na pokyny.
Na televizi v ložnici zapomeňte
Pokud jde o další věkové skupiny, čas strávený u obrazovek by u dětí ve věku od dvou do pěti let měl být omezen na maximálně jednu hodinu denně, přičemž školáci ve věku mezi šesti a dvanácti lety by digitálním technologiím měli věnovat maximálně dvě hodiny. Zdravotní úřad také doporučil, aby děti nepoužívaly obrazovky před spaním a aby se vyvarovaly jejich přítomnosti v ložnici.
Se zaměřením na ty nejmenší své doporučení na téma digitálních technologií již v minulosti vydala i Světová zdravotnická organizace, podle které by se děti mladší 24 měsíců měly obrazovkám zcela vyhnout, zatímco ty tří- až čtyřleté by před nimi měly být maximálně hodinu denně.
Realita je ale jiná. Doba, kterou děti na mobilech a počítačích tráví, je často daleko za zdravou hranicí, přičemž zlomová v tomto ohledu byla pandemie. Koneckonců, podle analýzy JAMA Pediatrics z let 2020 až 2022 se průměrná doba strávená u obrazovky v případě dětí ve věku od tří do osmnácti let zvýšila o 52 procent na 246 minut denně. Nejpatrnější byl přitom nárůst u dětí ve věku mezi 12 až 18 lety.
Kolik času trávíte používáním digitálních technologií?
Nutno podotknout, že analýza mohla být ovlivněna skutečností, že se v tomto období do online světa přesunula i školní výuka. Nicméně, z průzkumu BBC Children's and Education vyplývá, že nové návyky dětem ve většině případů zůstaly i po skončení pandemie – takový pocit má momentálně na 79 procent rodičů. Na snadný přístup k moderním technologiím u nejmladších skupin pak ukazuje třeba britský průzkum agentury Ofcom. Podle toho vlastní mobilní telefon 17 procent dětí ve věku tří až čtyř let a téměř 90 procent takto starých dětí již sleduje videa na internetu.
„Příliš dlouho jsme dovolovali, aby nám obrazovky a aplikace kradly čas a pozornost na úkor toho, co víme, že je pro dobrý pocit skutečně potřeba. Používání digitálních médií přitom může mít negativní dopady na zdraví, včetně zhoršeného spánku a příznaků deprese,“ uvedl ministr sociálních věcí Jakob Forssmed s tím, že skrze věkově přizpůsobená doporučení chtějí společnosti pomoci ke zdravějšímu, uvědomělému a odpovědnému používání digitálních médií.
První mobil? V 11 letech
Pokyny, které jsou zaměřeny jak na dospělé, tak na děti, rovněž obsahují motivaci a obecné rady, jak k této problematice přistupovat a efektivně o ní a jejích rizicích hovořit. „Jsou to důležité a potřebné rozhovory,“ upozornil Forssmed a dodal, že aby se čas strávený na digitálních zařízeních u dětí skutečně podařilo snížit, měli by jít příkladem i samotní rodiče.
Švédsko není první zemí, která se do boje s takto „závislými“ dětmi pustila. Začátkem tohoto roku dospěla francouzská vláda k závěru, že by děti mladší tří let obrazovkám vůbec být vystavované neměly, a to včetně televize. Dále uvedla, že ideální hranice pro získání prvního mobilního telefonu je před dosažením věku 11 let, v případě smartphonu o dva roky později.
Že navrhne přísnější legislativu, která čas u obrazovky u dětí omezí, se prezident Emmanuel Macron zavázal již začátkem roku. Mezitím francouzské školy v rámci „digitální pauzy“, která by mohla být plošně zavedena od ledna následujícího roku, zkouší roli mobilních telefonů omezit a experimentují se zákazem těchto zařízení pro žáky mladší 15 let. Možný zákaz chytrých telefonů na základních školách v minulosti zvažovala i švédská vláda.
O zavedení obdobných praktik se navíc aktuálně mluví i v Česku, a to zejména v souvislosti se Vsetínem, který jako první tuzemské město od září mobilní telefony v jím spravovaných školách dětem zcela zakázal. Žáci musejí zařízení odevzdat již před začátkem vyučování a dostanou je zpět až po jeho skončení.
