Do Evropy s Podravkou

Jihomoravská firma chce být středoevropskou jedničkou v kategorii příloh

Když se řekne Lagris, vybaví se 40 procentům spotřebitelů rýže, patnácti procentům luštěniny. Alespoň to říkají výsledky průzkumu, který si proběhl koncem loňského roku. Za deset let se původně malé rodinné firmě z jižní Moravy, postupně podařilo získat silnou pozici v sortimentu balených výrobků po boku tradičních značek, domácí Vitany či zahraničních, jako jsou Maggi či Knorr.

Od Adolta k Podravce.

Lagris byl založen v roce 1991 Josefem Adoltem jako rodinná firma zabývající se obchodem s agroplodinami. Nejprve se věnoval ovoci a zelenině. Později se sortiment rozšířil o rýži a luštěniny, a ty také sehrály zásadní roli v další orientaci firmy. Od roku 1993 Lagris dodává balené výrobky maloobchodníkům a rozšiřuje sortiment o zajímavé novinky, do té doby pro českého spotřebitele neznámé: rýži basmati, indiánskou a jasmínovou. Obchodní rozvoj podnikání vyústil v roce 1996 expanzí na Slovensko. Ve stejném roce firma buduje nový výrobní areál v Dolní Lhotě u Luhačovic. O dva roky později se Lagris transformuje na akciovou společnost a v roce 2002 se stává součástí chorvatské potravinářské skupiny Podravka. „Pro další přežití na více jak tři sta milionovém trhu Evropské unie bylo nutné najít silného partnera,“ komentuje tento krok ředitel společnosti Antonín Zapletal.

Na třech nohách.

Lagris podniká ve třech oblastech: cateringu a retailu, obchodu s potravinářskými komoditami a pro společnost Kraft Food vyrábí a balí známé nápojové směsi Tang. Nejsilnější pozici má firma v oblasti dodávek maloobchodním řetězcům. Kromě zmíněné rýže a luštěnin se věnuje také suchým plodům, bramborovému programu a dodává i balenou sůl. „V tomto sortimentu držíme 45 procent trhu. Největší konkurent, Vitana, má zhruba 40 procent,“ říká Zapletal. Kromě výroby pod vlastní značkou dodává Lagris balené výrobky pod privátními značkami maloobchodních řetězců. „Našimi klienty je polovina významných řetězců, například Tesco, Makro, Spar nebo Rewe. Tyto dodávky představují asi patnáct procent obratu firmy, ale v některých sortimentech je podíl privátních značek až třikrát vyšší. Je to trend nezvratný – v západní Evropě se takto prodává až 40 procent výrobků. I když to do určité míry znamená obětování značky, umožňuje nám to rozpouštět fixní náklady. Pokud by výrobky pod privátní značkou nevyráběl Lagris, bude je dělat konkurence,“ brání strategii Lagrisu Zapletal. Konkurenti jihomoravského výrobce potvrzují, že Lagris považují za důležitého hráče na trhu. „Upevňování pozice Lagrisu na českém trhu samozřejmě sledujeme. A to zejména s ohledem na jeho loňské převzetí chorvatskou Podravkou, která má uzavřenu dohodu o strategické spolupráci s firmou Nestlé. Lagris nám nicméně v současné době konkuruje pouze v oblasti dehydrovaných bramborových kaší, které firma Unilever vyrábí pod značkou Knorr,“ říká marketinková manažerka značky Knorr ze společnosti Unilever Jitka Syptáková. Obdobně se vyjádřil i PR manažer Vitany Milan Linka: „Vážíme si každého konkurenta, tedy i Lagrisu. Ten se na českém trhu prosazuje i díky nižším cenám svých produktů.“ Linka však upozorňuje, že nesouhlasí s tím, že by Lagris byl tuzemskou jedničkou v prodeji rýže. Tvrdí, že údaje agentury MEMRB uvádějí, že je až druhý, právě po Vitaně.
Většina produkce Lagrisu směřuje do tuzemska a na Slovensko. Nyní firma hledá cestu na další středoevropské trhy. „Chceme využít potenciál Podravky a tendry vyhlašované maloobchodními řetězci na výrobu pod privátními značkami. Dříve totiž společnosti, jako je Kaufland nebo Tesco, pořádaly výběrová řízení jen na dodávky na česko-slovenský trh, nyní se kontraktační oblast rozšířila o Polsko, Maďarsko a Chorvatsko,“ říká Zapletal.

Tržní příležitost.

Měnící se stravovací návyky a nové trendy v přípravě jídel byly důvodem ke vstupu Lagrisu do oblasti cateringových příprav. „Lidé se stále více stravují mimo domov, takže tento segment zajímavě roste. Počítáme, že se zvyšováním životní úrovně bude stoupat i podíl cateringu na úkor maloobchodních prodejů. Podobná tendence se objevuje i v přípravně pokrmů – od základních surovin se přechází k předpřipraveným pokrmům. „Je třeba si ale také uvědomit, že na tomto trhu je tvrdá soutěž – Maggi, Vitana, Knorr a donedávna i mateřská Podravka,“ zamýšlí se Zapletal. A proč by si měly gastroprovozy vybrat právě Lagris na úkor známějších konkurentů? „Je to otázka servisu. Naši zástupci musejí být jen prodejci, ale i poradci. Nových směsí a přípravků je dnes na trhu tolik, že někteří zákazníci ztrácejí orientaci,“ argumentuje Zapletal.

Do Unie přes komodity.

Kromě cateringu má pomoci Lagrisu s jeho cílem – stát se středoevropskou jedničkou v kategorii příloh – i obchod s komoditami. Ten zpočátku představoval způsob, jak omezit kursová rizika. „Velkou část surovin dovážíme, a tak jsme přímo závislí na aktuálním kursu koruny, což představuje rizika v hospodaření společnosti. Abychom tato rizika minimalizovali, začali jsme se výrazněji soustřeďovat i na export. Proto vykupujeme od českých zemědělců hrách, mák či kmín, tedy komodity, které jsou dobře uplatnitelné na zahraničních trzích. Export komodit do Evropské unie je pro nás i způsobem, jak si osahat unijní trh a později na něj vstoupit s baleným zbožím,“ odhaluje svoje plány Zapletal. „V této oblasti vidíme velký potenciál, například český mák je spolu s australským považován za nejkvalitnější na světě,“ dodává Zapletal. Že se nejde o nerealistický cíl, dokazují výsledky Lagrisu, růst obratu firmy se za dobu existence společnosti nezastavil. Loni se Lagirs dostal s téměř třemi stovkami zaměstnanců na jednu miliardu obratu a letos by to mělo být 1,23 miliardy korun. „Určitě nejde o konec expanze naší společnosti. Kromě unie vidíme další příležitostí i v oblasti tak zvaných fresh produktů,“ uzavírá strategickou vizi Lagrisu Zapletal.