S více jak 1,3 miliardy obyvatel dnes Čína živí 22 procent světové populace. Přitom se na jejím území nachází pouze deset procent globální orné půdy. Není divu, že tamní zemědělci využívají každý kousek země, který mají k dispozici. Zeleninu pěstují na krajnicích silnic, na trojúhelnících uprostřed křižovatek a mnohdy také podél zdí budov. Od roku 1949 navíc Čína ztratila jednu pětinu své orné půdy – vlivem rozšiřující se pouště a kvůli novým stavebním projektům.
Agrární sektor stále zaměstnává přibližně 37 procent z celkové pracovní síly v zemi. Oproti velkým a vysoce mechanizovaným americkým farmám má ale typická čínská farma výměru menší než akr (0,4 hektaru) a je obdělávána zpravidla ručně. Jedná se o dědictví komunistické reformy, kdy stát získal kontrolu nad zemědělskou půdou a rozdělil ji na mnoho malých parcel. I když tento systém udržel zaměstnanost u vesnického obyvatelstva, výrazně se podepsal na jejich nízké životní úrovni. Platy v čínských městech jsou však stále přibližně třikrát vyšší než na venkově.
Chce to změny
I když podíl zemědělství na čínském HDP klesá, vláda přikládá jeho rozvoji mimořádný význam. Cílem reforem je zlepšení podmínek života na venkově a zvýšení příjmů tamních obyvatel. Například v roce 2006 byla zcela odstraněna zemědělská daň. Nová legislativa také podporuje jednodušší úvěrování podnikatelů na vesnici. Mezi další úkoly patří zdokonalení kontrol zemědělské produkce nebo zlepšení zavlažovacích systémů. Jedním z problémů čínského zemědělství totiž je až přílišná závislost výnosů na rozmarech počasí. Zhruba 70 procent využitelných ploch dává nízký až průměrný výnos a pouze 50 procent zemědělské půdy se efektivně zavlažuje.
Nejlidnatější země světa se tak neobejde bez importu zemědělských produktů. > Již dnes je Čína největším spotřebitelem masa a obilí. Očekává se, že poptávka po obilovinách, ovoci, zelenině, mořských plodech, masu, mléčných výrobcích a nápojích v zemi i nadále poroste. Zatímco v roce 2001 dovezla Čína potraviny v hodnotě 12 miliard dolarů, v loňském roce dosáhl import 95 miliard dolarů.
Například pro americké zemědělce je Čína jedním z hlavních vývozních trhů. Pouze za loňský rok prodaly Spojené státy Číňanům plodiny za 20 miliard dolarů. Podle amerického ministerstva zemědělství živí poptávka po zemědělských produktech dnes přibližně 160 tisíc Američanů. V únoru podepsaly oba státy dohodu, která by měla obchodní výměnu ještě v tomto sektoru více prohloubit.
V Číně již vyrábí potraviny řada zahraničních firem. Mezi jedny z nejaktivnějších patří společnost Nestlé, která provozuje v provinciích Chej-lung-ťiang, Šan-tung a na území autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko tři mléčné farmy. Minulý měsíc podepsala smlouvu na otevření čtvrté. Nestlé provozuje v Číně také 32 továren, v nichž se vyrábí instantní káva, kojenecká výživa a balená voda. V zemi zaměstnává přibližně 45 tisíc lidí. V lednu firma oznámila, že hodlá investovat 2,5 miliard jüanů v průběhu dalších pěti let na školení čínských farmářů. Část peněz půjde také na zlepšení kvality mléka. „Směřujeme k středním a větším farmám. Budujeme velký institut pro farmáře v Šuang-čchengu, kde je budeme učit byznys model, jak se starat o více než pět tisíc krav,“ uvedl nedávno pro China Daily Roland Decorvet, CEO Nestlé v Číně.
Návrat k přírodě
V posledních letech roste u Číňanů také zájem o bioprodukty. Vyšší a střední vrstva je ochotna utrácet velké peníze za všechno, co je „in“. Konzumace biopotravin se soustřeďuje především v hustě obydlených aglomeracích. Jen samotné hlavní město Peking se podílí na celkovém obratu maloobchodního sektoru 30 procenty. Obchodníci na vyšší poptávku po zdravé výživě rychle zareagovali. Řetězec Lohao City, jehož jméno vzniklo z prvních písmen hesla Lifestyle of Health and Organic, má dnes přibližně 20 filiálek po celé Číně. Za první pololetí letošního roku zaznamenal meziroční nárůst obratu o 35 procent. O zákazníky nemají nouzi ani v malých ekologických farmách. Rekrutují se především z řad mladých lidí vyznávajících západní styl života.
Čínské vládní statistiky odhadují nynější hodnotu trhu s biopotravinami v zemi na přibližně 1,55 miliardy dolarů. Do budoucna se počítá s vysokým tempem růstu, v roce 2015 by čínský trh s biopotravinami mohl dosáhnout až 9,4 miliardy dolarů.
