EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Přestože ekonomika Makedonie výrazně zaostává za členskými zeměmi Evropské unie, na místní podmínky se vyvíjí pozitivně. Investory však odrazují špatná platební morálka, silná státní byrokracie, špatné soudnictví či nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
Čtvrtina obyvatel hornaté Makedonie žije pod hranicí chudoby. Jednou z možností obživy je zemědělství.
foto: Profimedia.cz/corbis
EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Přestože ekonomika Makedonie výrazně zaostává za členskými zeměmi Evropské unie, na místní podmínky se vyvíjí pozitivně. Investory však odrazují špatná platební morálka, silná státní byrokracie, špatné soudnictví či nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. K relativně dobrému vývoji makedonské ekonomiky přispívají restriktivní vládní politika, nízká inflace a snižování deficitu státního rozpočtu v posledních pěti letech. Velikými problémy však zůstávají vysoká kriminalita, nízká platební morálka firem, vysoká oficiální nezaměstnanost, všudypřítomná „šedá“ ekonomika a korupce. DAŇ Z PŘÍJMŮ
Základy současné daňové soustavy Makedonie byly založeny v roce 1993. Vládě se dosud nepodařilo zpřísnit systém kontroly placení daní. Veškeré prováděné změny jsou velice opatrné. Podnikatelé platí nižší částky, než by měli, nebo je neplatí vůbec. Mnoho lidí pracuje „na černo“. Přitom celkové daňové zatížení rozhodně nepatří mezi nejvyšší v Evropě. Sazba daně z příjmů právnických osob je lineární ve výši 15 %. Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje v rozmezí od 15 do 35 % (čím vyšší příjem, tím vyšší sazba daně). Sazba zdravotního pojištění činí pouze 1,8 % hrubé mzdy, což je nedostatečné a za lékařskou péči si musí občané platit v hotovosti. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek v Makedonii činí 43,8 hodin týdně, na zkrácený úvazek 21,8 hodin týdně. Na částečný pracovní úvazek v Makedonii pracuje pouze 4,8 % žen a 1,3 % mužů. DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ Daň z přidané hodnoty má v Makedonii dvě sazby (základní ve výši 18 % a sníženou ve výši 5 %). Této dani nepodléhají například prodej a pronájem budov a bytů, poštovní služby, bankovní a finanční služby, kulturní služby, zdravotní a vzdělávací péče. Spotřební daň se platí za obdobné zboží jako v ostatních evropských zemích (pivo, víno, koncentráty, suroviny obsahující alkohol, tabákové výrobky, paliva, káva, čaj, některé osobní automobily). Výpočet daně je prováděn jednorázově a zahrnuje se do daňového základu pro zdaňování daně z přidané hodnoty. Daňovou povinnost mají všichni, kdo vyrábějí nebo dovážejí zboží podléhající spotřební dani. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Bankovnictví prošlo během posledních let výraznou modernizací. Základní kapitál banky musí dosahovat minimálně 3,5 milionu amerických dolarů (u banky provádějící tuzemský platební styk) nebo 11 milionů dolarů (u banky provádějící operace se zahraničím). Povinností je existence pojistného fondu vkladů. V Makedonii funguje téměř třicet obchodních bank, což je na malou zemi hodně, takže dochází k jejich slučování. Největší obchodní bankou je skopská Stopanska banka. Dalšími nejvýznamnějšími bankami jsou Komercijalna banka, Makedonska banka, Stopanska Banka-Bitola a Tutunska banka. Pojistný trh zdaleka nedosahuje úrovně členských zemí Evropské unie. Životní pojištění uzavírá pouze 10 % občanů Makedonie, povinné ručení zde majitelé aut téměř vůbec neplatí. Penzijní fondy teprve vznikají. INVESTOVÁNÍ Vláda se snaží o přilákání zahraničního kapitálu do země. Zahraniční společnosti mohou využívat poskytovaných daňových úlev, investoři jsou také osvobozeni od úhrady celních poplatků v případě dovozu výrobních prostředků. Rovněž jsou zvýhodňováni při reinvestování výnosů z činnosti podniku v Makedonii. Od vyšších investic zde odrazují hlavně špatná platební morálka, silná státní byrokracie, špatné soudnictví a nedostatek vzdělaných a kvalifikovaných domácích obyvatel. N ejvíce v Makedonii investují Spojené státy, Německo a Slovinsko. N erostnými zdroji v zemi jsou zejména chrom, olovo a zinek. Vývoz tvoří především potraviny, textil a dopravní zařízení, hlavními exportními cíly jsou země bývalé Jugoslávie. Služby zaostávají za evropským průměrem, což představuje velkou příležitost pro zahraniční investory. Hodně perspektivní jsou služby především městského charakteru. Handicapem pro jejich zdárný rozvoj je však nízká kupní síla obyvatelstva. Počet „mikrofirem“ s méně než 10 zaměstnanci je v Makedonii nižší než ve vyspělých zemích Evropské unie. Mezi důvody patří i administrativní náročnost založení firmy a její registrace. Kvůli velkému papírování proto řada lidí raději podniká „na černo“. Také makedonská infrastruktura hodně zaostává za evropským standardem. Silniční síť je ve velice špatném stavu a prochází rozsáhlou obnovou, chybí však peníze. Většinou zde jezdí ojeté vozy ze západní Evropy. MAKEDONIE * počet obyvatel: 2,2 milionu * hlavní město: Skopje (563 tisíce obyvatel) * rozloha: 25 713 km2 * HDP (USD/obyvatele): 3300 * měna: denar (MKD) * střední délka života: muži 71 let, ženy 75 let VÁLKA „JEN“ O NÁZEV
**Samotný název Makedonie pochází ze starověku, kdy tato říše zahrnovala i území v dnešním Řecku a Bulharsku. K rozdělení historického území mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko došlo po první světové válce. Po druhé světové válce se Makedonie stala jednou z jugoslávských svazových republik, samostatnost získala až po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Během následujících let se dokázala ubránit přenesení balkánských válek na své území a zachovala si stabilitu, a to i přes existenci početné albánské menšiny v zemi. Další ekonomický rozvoj země bude závislý především na spolupráci se sousedními zeměmi a začleňování do nejvýznamnějších mezinárodních uskupení - zatím je členem pouze OSN a WTO. Se sou sedním Řeckem má vážné diplomatické spory ohledně názvu země - Řecko se kvůli tomu snaží blokovat začleňování Makedonie do mezinárodních struktur. Podle řecké strany by se totiž označení Makedonie mělo používat pouze pro starověké makedonské království. Obává se, že by „nová“ země mohla vznést územní nároky na dřívější oblasti tohoto království v severním Řecku. Do OSN byla proto země v roce 1993 přijata pod kuriózním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Řecko nechce slevit ze svého odporu vůči názvu nové země ani poté, co před několika dny Spojené státy uznaly tento stát pod názvem Republika Makedonie. Podle prohlášení americké diplomacie bylo důvodem uznání „podpora stabilního makedonského státu, mnohonárodního a demokratického, v jeho nynějších hranicích“.
(pk)
