Nejdřív se z vody vyberou candáti a štiky, teprve pak přijdou na řadu kapři
Mladej, ty marš do vody, chlapi, chvilku počkejte a půjdete do loděk, úkoluje skupinku lidí postávajících na hrázi šéf výlovu Kukučka. „A vy,“ volá na rybáře, kteří stojí po pás ve vodě a drží síť, „můžete začít tahat.“ Výlov na rybníku Krčín, který se rozkládá jen několik kilometrů od jihočeské Třeboně, právě začíná.
Sítí vytvořený kruh se postupně zužuje. Koncentrace ryb ve vodě roste. Část rybářů z loděk a ti, kteří stojí ve vodě, mlátí dlouhými dřevěnými tyčemi do vody, plaší ryby a ženou je od okrajů sítě směrem k jejímu středu. Síť se stále stahuje a postupně stěhuje směrem k hrázi, kde je připravené zázemí výlovu. Ryby jsou namačkány jedna na druhou, jen s minimálním prostorem pro pohyb. Rybáři nejprve podběráky opatrně vyberou choulostivé druhy nebo, jak hantýrkou říkají, oberou dravé ryby. Poté jsou na řadě kapři. Pytláci na ústupu Mechanický keser nabírá mrskající se ryby a sype je na třídicí linku, která stojí na břehu.
Candáti a štiky, které se nepodařilo odlovit hned na začátku, jdou do nejbližších kádí, stejně tak velcí výběroví kapři. Občas vytáhnou kus, kterému z tlamy kouká háček s půlmetrovým vlascem. „Sem tam se tady objeví pytláci, velké škody ale nezpůsobí, na celkovém počtu ryb se to podílí maximálně v promile,“ tvrdí jeden z přihlížejících rybářů.
V minulosti byly škody mnohem vyšší, zvlášť v době, kdy party pytláků vybraly na objednávku restaurací za noc z rybníku i metráky ryb. Restaurace však o tuto „službu“ ztratily zájem, i kvůli přísnější administrativě. Největší ztráty tak hrozí hlavně před zahájením výlovu, kdy se kvůli nízké hladině vody ryby koncentrují na malém prostoru. „V noci se tu někdo objevil, když jsem na něj houkl, tak utekl do lesa,“ svěřuje se jednomu z kolegů muž, který strávil noc hlídáním rybníka.
Mezitím výlov pokračuje. Ryby, které neskončí v prvních kádích, míří do nerezového třídicího koryta, kolem kterého stojí rybáři, vedle sebe mají přistavené velké kádě. Čím méně hodnotná ryba, tím dál korytem dojede. V kádích na konci mají své místo hlavně cejni, bělice a další plevelné ryby. I tyhle najdou kupce, pro zvířata v zoo je to ideální krmivo. V síti už zbývá jen několik posledních kousků a rybáři ji postupně vtáhnou do lodi. „Pomalu vypustíme zbytek vody a dobereme poslední ryby. Dolovíme všechny, nechceme, aby se nám tady rozmnožily bělice a další plevel, který bude chovaným rybám ubírat potravu,“ popisuje další strategii šéf výlovu. Co nestihnou rybáři, dokončí hejno racků.
Bláznivá dovolená V tůni postupně ubývá vody. Několik rybářů naskáče do vody, další je jistí z loděk. „Pár metráků ještě vytáhneme,“ spokojeně pokuřuje u kádí jeden z přihlížejících rybářů. Na otázku, jak jej práce při výlovu baví, dodává: „My jsme tady všichni blázni,“ směje se a ukazuje na svého kolegu u třídicí linky: „Tenhle si bere na výlov dovolenou, doma ho za to vždycky pochválí.“ Na výlovu se podílejí asi tři desítky lidí.
Akce je u konce. V bahně se plácá posledních pár šupináčů. Ryby jsou roztříděny a přeloženy do přepravních kádí, které postupně odvezou nákladní vozy do nedalekých sádek.
„Pánové, balíme,“ volá Kukučka. Během chvilky je většina vybavení očištěna od bahna, kádě naložené na náklaďáku a vše cestuje k dalšímu rybníku, který se bude lovit další den.
Výlov na rybníku Krčín, který se svou rozlohou 78 hektarů vodní plochy patří k těm větším, je úspěšný. Během dvoudenní akce se podařilo vylovit zhruba 700 metráků ryb. K tomu je potřeba přičíst dalších 500 metráků vylovených během léta. Pro společnost Rybářství Třeboň je to jen zlomek produkce.
Největší tuzemská firma z oboru hospodaří na 450 rybnících, které dohromady zabírají zhruba osm tisíc hektarů; část z nich si pronajímá.
Největší ztráty hrozí hlavně před zahájením výlovu, kdy se kvůli nízké hladině vody ryby koncentrují na malém prostoru. Sem tam se tady objeví pytláci, velké škody ale nezpůsobí, na celkovém počtu ryb se to podílí maximálně v promile.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
