Evropská unie se při čekání na vývoj vakcíny rozhodla vsadit
na více koní. Členské státy se společně připojili k hromadné iniciativě COVAX,
která by měla zajistit vakcinační jednotky i pro méně rozvinuté státy. Mezitím
se ale unijní státy dohodly i s pěti farmaceutickými firmami (Astra
Zeneca, Johnson and Johnson, GSK, Moderna a CureVac), ty by měly v případě
úspěšného vývoje dodat Evropanům stovky milionů vakcín.
Strategie EU tak stojí na předpokladu, že dokud nebudeme všichni v bezpečí, tedy dokud nebudou v našich tělech účinné protilátky, hrozí nám opakovaný návrat koronavirových pandemií. Jako dostatečná výstraha může posloužit vývoj dosud nejznámější celosvětové pandemie v lidské historii – Španělské chřipky před sto lety. V jejím průběhu byla první vlna nejmírnější, druhá a třetí byla značně ničivější. Španělská chřipka se pak v populaci vyskytovala až do roku 1925.
Evropské komise se obává, že do konce roku 2021 nebude možné očkovat veškeré evropské obyvatelstvo. K plnému „proočkování“ populace by tak mohlo dojít až v následujícím roce 2022, přičemž první jednotky účinné vakcíny by podle Komise měly být připraveny do konce letošního roku.
Členské státy by měly evropským institucím dodat očkovací plán stanovující skupiny obyvatel, které podstoupí očkování prioritně. Mezi prvními by tak očkování měli dostat zranitelní obyvatelé, zdravotníci nebo zaměstnanci nezbytní pro provoz v zemi. Všeobecná shoda však podle Reuters zatím panuje na prioritizaci lékařů a zdravotních sester. Podle odhadů Bruselu by v první fázi mělo být očkováno kolem 40 procent evropské populace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň ubezpečila občany Evropské unie, že očkování bude dostatek pro všechny, kteří o něj budou stát. První velké dodávky vakcín by podle ní měly dorazit na počátku dubna příštího roku. Leyenová ale také upozorňuje, že vakcína vše nezmění zázrakem ze dne na den.
Otázkou i nadále zůstává, kolik obyvatel členských států přistoupí na očkování. Antivakcinační skupiny jsou v posledních letech stále aktivnější a jak ukazuje květnový slovenský průzkum, jen 40 procent obyvatel kladně odpovědělo na otázku, zda by se nechalo očkovat proti koronaviru.
