Do roku 2035 bude světová poptávka po mědi růst v průměru o milion tun ročně. S odkazem na australskou těžební společnost BHP to uvádí zpravodajská agentura Reuters. Hnacím motorem poptávky bude mimo jiné odklon od spalovacích motorů, přechod na čistou energii a rozmach umělé inteligence (AI). Kromě stavebnictví, dopravy a energetiky, kde je měď dlouhodobě nedílnou součástí, se totiž v posledních letech běžně používá také při výrobě elektromobilů, produkci čisté energie a stavbě datových center.
Za posledních 75 let rostla poptávka po mědi ročním tempem 3,1 procenta, od roku 2006 ale zpomalila a před třemi lety se zastavila těsně pod hranicí dvou procent. V polovině příští dekády by každopádně tento růst už zase měl být vyšší, konkrétně 2,6procentní.
Společnost BHP zároveň předpokládá, že v roce 2050 bude poptávka po zmíněném kovu zhruba o 70 procent vyšší než v současnosti a dosáhne 50 milionů tun za rok. Největší měrou se na růstu bude podílet energetická transformace, jež má být zodpovědná za 23 procent pomyslného koláče. Dalších šest procent bude tvořit digitální sektor – včetně datových center, 5G sítí a AI.
Cena bude kolísat
Podle Ivána Arriagady, generálního ředitele chilského producenta mědi Antofagasta, bude během následující dekády nutné zvýšit produkci mědi o ekvivalent celkové produkce jeho země. V opačném případě prý hrozí zpoždění energetické transformace.
S tím ostatně souvisí i obavy z cenové volatility klíčového kovu, kdy by jeho nedostatek mohl vést k prudkým cenovým výkyvům. Ty by se dle vedoucího výzkumu kovů a těžby v obchodním domě Mercuria Nicholase Snowdona mohly stát trvalým úkazem. „Bude to jako na houpačce,“ říká pro deník Financial Times.
Minulý týden zaznamenala měď největší týdenní nárůst za poslední čtyři měsíce – její cena poskočila o šest procent a překonala hranici 10 tisíc dolarů (téměř 225 tisíc korun) za tunu. Stalo se tak poté, co Čína oznámila zavedení stimulačního opatření, která mají za úkol podpořit poptávku v zemi, jež je největším spotřebitelem tohoto kovu na světě. V květnu se ceny mědi kvůli omezené nabídce a poptávce po obnovitelných zdrojích vyšplhaly na rekordní hodnotu přesahující 11 100 dolarů (tehdy skoro 255 tisíc korun).
Nový důl? I deset let
Možné zvýšení produkce aktuálně komplikují třeba vysoké náklady na těžbu a klesající kvalita měděných dolů. Ta se dle BHP od roku 1991 zhoršila o 40 procent. „Očekáváme, že v příštím desetiletí bude třetina až polovina celosvětové nabídky mědi čelit problémům s poklesem kvality a stárnutím,“ uvádí společnost.
Efektivní řešení by nemusely přinést ani chystané projekty. Založení nových kovových dolů může totiž trvat déle než deset let. I tak se ovšem rozmach těžby v letech 2025 až 2034 znatelně prodraží, přičemž dle BHP dosáhne zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun), což je o 100 miliard více než v poslední dekádě.
