Euroasijská unie skrývá pro tuzemské exportéry velký potenciál, situace však dnes není tak jednoduchá jako před ruskou krizí
Euroasijská unie (EAEU) slaví letos v lednu tři roky od svého vzniku. Podle zástupců tří zakladatelských států Ruska, Běloruska a Kazachstánu je potenciál členů EAEU pro evropské, a tedy i české firmy veliký.
Shodli se na tom spolu se zástupci tuzemských institucí na Diplomatické snídani týdeníku Euro, tentokrát zaměřené právě na euroasijský svazek.
„Evropská unie je pro nás klíčovým partnerem. Rok 2017 byl přitom díky Expu 2017 v Astaně zvlášť důležitým pro vztahy mezi Českou republikou a Kazachstánem. Expo pomohlo k rozvoji kontaktů mezi společnostmi v obou zemích,“ prohlásil kazašský velvyslanec v Česku Serzhan Abdykarimov.
Stejný trend potvrdil i velvyslanec Běloruska Valery Kurdyukov. Podle něj pomalu opadá pověst Běloruska jako „poslední evropské diktatury“, čímž roste zájem o tamní trh. „Došlo k důležitým reformám a vzájemný obchod mezi Běloruskem a unijními zeměmi se za devět měsíců roku 2017 zvýšil o 27 procent,“ dodal Kurdyukov.
Zajímavé je, že rostou exporty nesurovinového zboží a panuje poptávka spíše po technologických produktech s vyšší přidanou hodnotou, v čemž Kurdyukov vidí šanci právě pro české firmy. Podle Abdykarimova vše ještě zjednoduší vzájemná celní dohoda EAEU, která vstoupila v platnost loni v lednu.
Účastníci se však shodli, že i přes lepšící se situaci nebylo vždy vše tak růžové a vzájemnému obchodu stojí v cestě pořád řada překážek. Vývoj během relativně krátké existence EAEU byl více než překotný.
Vzájemné vztahy nejdříve narušily protiruské sankce ze strany EU za anexi Krymu, následované odvetným embargem na vývoz některých potravin, propadem cen ropy, rublu a ekonomickou krizí v Rusku, která ovlivnila i další státy regionu.
Kurz měny i cena ropy se už stabilizovaly.
Někdejší atmosféra, kdy region připadal mnoha tuzemským exportérům díky nízké konkurenci jako vysněný trh, se však nevrátila a pravděpodobně ani nevrátí.
„Mezi optimismem a naivitou je velice tenká hranice, buďme proto opatrní a nepřekročme ji. Dneska je situace pro české exportéry zásadně jiná než před třemi lety. Skončila doba výrobců a prodejců ve všech zemích EAEU a trendem dneška je lokalizace výroby,“ míní František Masopust, šéf Komory pro hospodářské styky se SNS.
Podle něj tedy už nebudou mít vlády EAEU zájem nakupovat zahraniční výrobky v takové míře jako v minulosti, ale budou tlačit na vznik místních výroben zahraničních firem. „Je zapotřebí vytvářet společné podniky,“ potvrdil Kurdyukov, že s pouhým importem se země už tak snadno nesmíří a v budoucnu budou usilovat o to, aby větší část peněz zůstala doma.
Jako příklad zmínil běloruskou továrnu švýcarského koncernu Stadler, ve které vznikaly například i nové tramvaje pro Ostravu.
Českých firem vyrábějících v Rusku je však jen pomálu. Závod v ruském Bogoljubovu má například Hamé, v Nižním Novgorodu zase Škoda Auto vyrábí modely Yeti pro evropský trh a letos by se tam měla přesunout i výroba Octavií.
Další překážkou ve vzájemných vztazích, na které se shodli všichni diskutující, je dlouhodobá neschopnost Česka přijmout pracovní síly z Východu, i když je místní ekonomika potřebuje a stát navenek deklaruje, že o pracovníky má zájem. Symbolem se stal nechvalně proslulý systém ministerstva zahraničí Visapoint, který má sloužit k sjednávání schůzky zájemců o práci v Česku na ambasádách, v praxi je však nefunkční. Veřejným tajemstvím je, že se na Visapoint nabalily různé kriminální skupiny, které nabízejí sjednání termínu za úplatu. „Bez přílivu kvalifikované síly ze zahraničí není možné nedostatek pracovních sil v Česku vyřešit,“ uzavřel přitom náměstek ministerstva průmyslu Jiří Koliba.
styky se SNS.
