Digitalizace, robotizace či automatizace. To vše jsou trendy, které v současné době výrazně proměňují tuzemský pracovní trh. A zatímco o mnohé profese už zaměstnanci nejeví takový zájem jako dřív, po jiných pozicích je naopak poptávka doslova extrémní. I z tohoto důvodu se stále větší počet lidí pouští do absolvování rekvalifikačních kurzů, které jim mají zajistit lepší uplatnění.
Zmíněný trend potvrzuje i analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje weby Jobs.cz a Práce.cz. „Kvůli změnám na pracovním trhu postupně roste tlak na to, aby si lidé doplnili svoji kvalifikaci. Stále více totiž platí, že trh je rozebraný a jsme pod velkým demografickým tlakem. Ze škol každoročně přichází 100 tisíc mladých lidí, avšak do důchodu jich odchází ještě o 30 tisíc víc, přičemž tento nepoměr se bude nadále zvyšovat,“ vysvětlil pro Euro.cz.
V Česku navíc dlouhodobě panuje velmi nízká nezaměstnanost, která v září dosáhla hodnoty 2,7 procenta. ČR tak dlouhodobě patří v tomto ohledu k premiantům Evropské unie (průměrná srpnová míra nezaměstnanosti tam činila 5,9 procenta). Ačkoliv tedy stále platí, že firmy dávají přednost lidem, kteří se v daném oboru vzdělali ve škole či v předchozí práci, současný nedostatek zaměstnanců nutí společnosti hledat i mezi absolventy rekvalifikačních kurzů.
Mnoha lidem se zajištěním rekvalifikace pomáhá Úřad práce. Ten může v rámci politiky aktivní zaměstnanosti proplatit kurzy nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. Podle tiskové zprávy se ke konci září rekvalifikačních kurzů účastnilo celkem 2467 lidí, celkem jich pak od začátku letošního roku bylo 18 857. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se podle dat Úřadu práce většinou rozhodují lidé z věkové skupiny mezi 30 až 49 lety.
Uplatnění najde devět z deseti absolventů
Největší zájem o rekvalifikace panuje u oborů, jež jsou podle lidí nejperspektivnější. V současnosti je to hlavně odvětví digitálních pozic a IT, které za posledních 20 let výrazně vzrostlo. Netýká se to přitom jen programátorů, ale také UX designérů nebo dalších profesí spojených s vývojem online služeb.
Značný zájem o rekvalifikace potvrzuje též společnost ITnetwork, která lidem nabízí kurzy programování. Zájemci si je mohou zakoupit z vlastních peněz, lze je ale proplatit i přes Úřad práce. „Po letní sezóně se zájem určitě zvýšil. V září jsme oproti srpnu zaznamenali zhruba 15procentní nárůst, v říjnu pak očekáváme další zvýšení okolo 17 procent,“ shrnul Tomáš Hauptvogel z PR oddělení ITnetwork.
Absolvovali jste někdy za účelem změny práce rekvalifikační kurz?
Nejčastěji absolvují kurzy zmíněné pražské společnosti zájemci o programování ve věku 27 až 40 let. Tento údaj jasně dokazuje, že rekvalifikace je možná i po mnoha letech odpracovaných v odlišném odvětví. „Velká většina studentů naše závěrečné zkoušky úspěšně složí. Ještě zásadnější je ale to, že více než 90 procent absolventů najde uplatnění do tří měsíců po absolvování kurzu,“ vyzdvihl Hauptvogel.
Lidé mají zájem rovněž o kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, a to včetně osvědčení o profesní způsobilosti. Mnoho rekvalifikantů pak míří i do oblasti sociální péče. Ta sice není tak dobře placená, dá se ale očekávat, že poptávka po těchto pozicích bude kvůli demografickým změnám výrazně růst. Kromě toho panuje velký zájem i o kurzy na svářeče nebo CNC operátory.
Projekt Jsem v kurzu nabízí rekvalifikaci i zaměstnaným
Aby stát ještě více podpořil zájem lidí o rekvalifikační kurzy, spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí začátkem roku projekt Jsem v kurzu. Jedná se o e-shop rekvalifikací a vzdělávacích kurzů, které jsou nabízeny pro širokou veřejnost. Přihlásit se do něj mohou všichni, kteří chtějí zlepšit své vyhlídky na trhu práce, tedy i aktuálně zaměstnaní lidé. V případě kurzu do 50 tisíc korun hradí účastník pouze 18 procent z ceny, zbytek mu zaplatí stát.
Aktuálně je v databázi e-shopu přes 14 tisíc různých kurzů, všechny z nich přitom musí mít akreditaci nebo splňovat podmínky dle platné legislativy. „Vzdělavatelé také musí provozovat vzdělávací činnost po dobu alespoň 18 předchozích měsíců, dále musí zajistit určitý standard prostor nebo doložit vzdělání či třeba praxi lektora. Zájem o tyto kurzy se každopádně postupně zvyšuje, stejně jako počet kurzů,“ uvedla tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Nabízet rekvalifikace všem lidem, kteří o ně projeví zájem, je podle oslovených odborníků velmi dobrým nápadem. „Něco takového je skutečně velmi potřebné. Různé analýzy totiž dokazují, že bez intenzivnějších investic do celoživotního vzdělávání se neobejdou jak zaměstnanci, tak ani zaměstnavatelé,“ podotkl Dombrovský.
Mnoho žádostí je zamítnuto
Celý projekt Jsem v kurzu ovšem částečně poškozuje jeho provedení. Web je totiž poměrně nepřehledný, a ještě větší problém představuje proces schvalování, protože mnoho žádostí úředníci zamítnou. Podle Beránkové z Úřadu práce je v rámci kurzů zaměřených na digitální dovednosti schvalováno 80 až 90 procent žádostí. Údaje o podílu u jiných kurzů ale mluvčí sdělit odmítla. Dombrovský každopádně odhaduje, že zamítnutých žádostí bude několik desítek procent.
Další problematické aspekty e-shopu zmiňuje i spoluzakladatelka vzdělávací platformy Holky z marketingu Aneta Martinek: „Myšlenka za projektem Jsem v kurzu je skvělá, provedení bohužel už ne. Jako vzdělávací instituci nás to stálo extrémní zahlcení kapacit týmu a komplikace ohledně komunikace se zájemci. Jejich následné naštvání bylo navíc mířeno na nás, což ublížilo naší značce. Po této zkušenosti už nikdy nechceme jít do spolupráce podobného typu, pokud se přístup a provedení takových programů nezmění. To radši postavíme svůj vlastní stipendijní program.“
Celou situaci komplikuje i skutečnost, že jednotlivé vzdělávací instituce vůbec netuší, na základě jakých faktorů k zamítnutí žádostí dochází. Podle Dombrovského je tedy potřeba celý projekt zkvalitnit. „Není možné, aby takto stát zklamal podstatnou část zájemců, kteří se chtějí vzdělávat. Pokud by k tomu dlouhodobě docházelo, vedlo by to k rezignaci těchto lidí, což by bylo opravdu velmi špatné,“ uzavřel analytik.
