Vláda bude s ČEZ exkluzivně vyjednávat šedesát dní
Do konce srpna by mohly být privatizovány Severočeské doly (SD). Týdeníku EURO to potvrdil náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Jeho podřízení nyní připravují materiál do vlády. Měl by být hotový do konce června a bude obsahovat doporučení, aby byla zahájena šedesátidenní exkluzivní jednání s energetickým gigantem ČEZ o prodeji dolů bez výběrového řízení. Do konce prázdnin tak největší hnědouhelné doly mohou mít nového vlastníka.
Pokud se tak skutečně stane, což je vzhledem k politickému předjednání akce velmi pravděpodobné, dokončí sociální demokraté nebývalý dvouletý privatizační veletoč. Na podzim roku 2003 totiž Špidlova vláda nepustila ČEZ do tehdy vyhlášeného tendru a vyhodila z funkce jeho tehdejšího generálního ředitele Jaroslava Míla, který se pokusil obejít politickou direktivu. Věcně má však spojení elektrárenské společnosti s hnědouhelnými doly svou logiku. ČEZ navíc vlastní již 37 procent akcií Severočeských dolů a je připraven nabídnout slušnou cenu. Odhady se pohybují kolem osmi miliard korun.
Pecina změnu postoje vlády zdůvodňuje tím, že před dvěma lety stát počítal s masivní zahraniční expanzí ČEZ a měl obavy, aby na to byl dostatek zdrojů.
Všechno jinak
Skutečnost ale bude nejspíše poněkud jiná. Když vláda před téměř dvěma lety vypisovala privatizační tendr, byla jistým favoritem Mostecká uhelná Antonína Koláčka. Ministr Urban tehdy velmi hlasitě hovořil o potřebě spojit nelogicky rozdělenou těžbu na jednom ložisku a Koláček měl jasnou podporu tehdy nejmocnějšího muže vlády - Stanislava Grosse. I proto se nejspíše nijak moc nesnažil s přípravou nabídky a podlehl finančním skupinám J&T a Penta. Vláda ještě nějaký čas vyjednávala s J&T, která nabídla cenu kolem 7,5 miliardy korun, ale nakonec privatizaci odvolala.
Do ČEZ potom nastoupil na post generálního ředitele Martin Roman, který s Koláčkem úzce spolupracoval ve Škodě Plzeň, a na trhu se očekávalo, že Mostecká uhelná a ČEZ při privatizaci Severočeských dolů spojí síly. Toto očekávání opakovaně v médiích potvrzovaly i výroky ministra Urbana.
Nyní je však všechno jinak. Martin Roman stojí proti Antonínu Koláčkovi a má po odchodu Stanislava Grosse z premiérského postu zjevně navrch. Dobojováno ale ještě zdaleka není. Vedle přímého prodeje Severočeských dolů společnosti ČEZ bude nejspíše na stole i varianta obnovení exkluzivního vyjednávání s J&T, která loni nabídla za doly nejvíce. Informace z trhu totiž říkají, že se slovenská finanční skupina dohodla na společném postupu právě s Mosteckou uhelnou a společně mohou velmi účinně lobbovat proti ČEZ. Času je však již málo a šance tohoto uskupení je už jen malá.
Rozumná cena.
Hodně diskusí se povede o ceně. Severočeské doly disponují volnými zdroji v řádu několika miliard korun a před dvěma lety byly odhadcem, který pracoval pro stát, ohodnoceny na sedm a půl až jedenáct miliard korun. Za poslední rok jejich cena nepochybně neklesla. ČEZ je sice schopen uvolnit značné částky, ale rozhodně bude o ceně smlouvat, přestože o doly velmi stojí. Počítá totiž dále s masivní expanzí v zahraničí a jeho manažeři také pečlivě hlídají kurz akcií, protože v nich mají velmi podstatnou část svých odměn. Trh by nadsazenou cenu SD jistě promítl do kurzu firmy na burze. Na druhou stranu lze čekat, že J&T bude reagovat také zvýšením své nabídky z počátku loňského roku.
Cenu by mohlo pozitivně ovlivnit zrušení územních limitů, které Severočeským dolům brání ve vytěžení zhruba dvou set milionů tun uhlí v lokalitě dolu Bílina. Se zrušením limitů by v tomto případě, na rozdíl od Mostecka, nemusel být velký problém, protože by nebyly ohroženy žádné vesnice a bylo by potřeba pouze přeložit komunikace a některé sítě.
Naopak negativně cenu nyní ovlivňuje nevyjasněná situace kolem přeložky železniční trati mezi Březnem a Chomutovem. Nastaly totiž vážné potíže při stavbě dlouhého tunelu v obtížných geologických podmínkách. Stavbu sice financují Severočeské doly z peněz na nápravu důlních škod, ale investorem je Správa železniční dopravní cesty. Tyto firmy se nyní nemohou shodnout, kdo odpovídá za zvolení nevhodné technologie stavby a kdo tedy má zaplatit několik stovek milionů navíc.
Kdo uhradí limity.
Jestliže ČEZ zvítězí, bude restrukturalizace hnědouhelného hornictví nejspíše pokračovat. Nazraje totiž řešení problému Mostecké uhelné společnosti (MUS). Ta sice vlastní velmi efektivní a výnosný lom Vršany, ale také důl ČSA, který naráží na územní limity pod Krušnými horami. Za nimi jsou tři čtvrtě miliardy tun kvalitního nízkosirného uhlí, bez něhož je budoucnost podstatné části místní energetiky nemyslitelná. Vlastníci MUS tak mohou buď bojovat za prolomení limitů a vykupovat nemovitosti, nebo se soustředí jen na Vršany a budou se snažit pod tlakem vzniku obrovských sociálních potíží v regionu převést důl ČSA na stát, který by se potom musel s limity vypořádat sám. Třetí variantou, na trhu považovanou za nejpravděpodobnější, je převzetí celé Mostecké uhelné skupinou ČEZ-SD. Takto mohutná firma by nejspíše bez problémů dosáhla odstranění limitů pro těžbu a byla by schopna uhradit nezbytné náklady. Ty jsou odhadovány na čtyři až pět miliard korun na nákup nemovitostí a deset až jedenáct miliard na přeložky komunikací a sítí.
