Obnovu Iráku vede Polák! S tím zřejmě počítal málokdo, i když bylo zřejmé, že přímý podíl Polska na svržení režimu Saddáma Husajna nezůstane ze strany Spojených států bez náležité odezvy.
Svět se pro mnohé překvapivou zprávu dověděl již 31. května a sdělil mu ji po rozhovorech s Georgem Bushem polský prezident Alexandr Kwaśniewski. Oním vyvoleným Polákem, který převzal odpovědnost za Mezinárodní koordinační výbor pro obnovu Iráku, je Marek Belka, uznávaný polský ekonom, bývalý šéf ekonomických poradců polského prezidenta, někdejší místopředseda polské vlády i šéf resortu financí.
Polsko i Albánie.
Muž, který je vášnivým sběratelem nejrůznějších klobouků a pokrývek hlavy vůbec, dal hned na počátku své irácké mise najevo, že se nebude zabývat bezprostředním administrováním země. „Soustředím se na transformační proces. Jde hlavně o uspořádání oběhu peněz a zahájení procesu rozpočtového plánování,“ představil novinářům plán práce na nejbližší měsíce v nové funkci. Opřít se může nejen o zkušenosti z přechodu polské ekonomiky z centrálně plánované na tržní. Osobně se rovněž podílel například na reformování albánského hospodářství po finančním krachu v roce 2000.
Psycholog si nevěděl rady.
Jedenapadesátiletý otec dvou dětí pochází ze středopolské Lodže. Rodiče sice chtěli, aby se po jejich vzoru stal inženýrem, ale mladý student se zaměřil na ekonomiku. „Ekonoma lidé v šedesátých letech spojovali s náloketníky a úřadováním v nějaké kanceláři. Rodiče se mě dokonce pokoušeli vědeckým způsobem odvést od tohoto nápadu,“ přiznává Belka v jednom z rozhovorů pro média. Rozhodnout mezi ním a rodiči měl tehdy dokonce psycholog s využitím testu, jehož cílem bylo odhalit Belkovy vlohy k technickým oborům. „Test nic neprokázal, psycholog byl bezradný a já prosadil svou,“ říká Belka spokojeně.
Školu začal navštěvovat o rok dříve než vrstevníci, a to hned od druhé třídy. Maturitu měl úspěšně za sebou už v šestnácti letech a v jednadvaceti už na univerzitě učil jiné, často starší studenty. Doktorát získal v šestadvaceti letech, ve čtyřiatřiceti habilitaci. Titul profesor ekonomických věd mu byl udělen v roce 1994. Studoval na polských i renomovaných zahraničních univerzitách. Primus, vzpomínají na Belku kolegové ze studií. „Byl velice dobrým studentem,“ říká Jerzy Kropiwnicki, tehdejší asistent na lodžské univerzitě, bývalý ministr pro regionální rozvoj ve vládě Jerzyho Buzka. „Dokonce tak dobrým, že jsem si ho všiml,“ dodává.
Muž, jenž umí poslouchat.
Mezi kolegy má Belka pověst odborníka s velkým přehledem a citem pro hospodářské dění. Polská média navíc nikdy neopomenou připomenout jeho ostrý jazyk. Dokáže podráždit v televizním vystoupení, získává ale při osobním kontaktu. Lidé z okolí ho označují za pragmatika s velmi výraznou averzí k všemožným ideologiím. Přesto byl až do pádu komunistického režimu v Polsku v roce 1989 členem Polské sjednocené rolnické strany. I když značnou část svých studií strávil v zemi s centrálně plánovanou ekonomikou, svůj zájem soustředil na výzkum principů fungujících v tržní ekonomice. „Polským hospodářstvím jsem se začal opravdu zabývat teprve v roce 1990,“ konstatuje Belka.
„Je otevřený diskusi a argumentům druhé strany. Poslouchá druhé, což je něco výjimečného u ekonomů, o politicích nemluvě,“ charakterizuje Belku člen Rady peněžní politiky Polské národní banky Boguslaw Grabowski. „Opravdu miluji diskuse, dokonce i se skákáním sobě po krku,“ přiznává s nadsázkou sám Belka. “ Pokud někdo má jiný názor, snažím se porozumět proč,“ dodává.
Šéf ekonomické katedry lodžské univerzity profesor Stefan Krajewski Belkovi připisuje ještě jednu pozitivní vlastnost; dokáže vyjít zpoza katedry a o složitých ekonomických problémech hovořit normálním jazykem. „Posluchač může mít pocit, že mluví až jazykem prostým,“ říká Krajewski.
Raději krátké tratě.
A kde se vzal Belkův zájem o politiku? „Není úzce zaměřený pouze na své výzkumy, jistě proto se dostal do politiky. Dá se s ním hovořit o řadě současných problémů, kultuře, mezinárodních otázkách,“ komentuje Belkovy pravidelné návraty k politice Boguslaw Grabowski. Vzhledem ke dlouholetému členství v Polské sjednocené rolnické strany, v níž vytrval až do jejího hořkého konce, se jeho politické osudy po roce 1990 spojovaly především s polskou levicí. V devadesátých letech byl místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Wlodzimierze Cimoszewicze, stejnou příhodu zopakoval rovněž v současném levicovém kabinetu Leszka Millera. Po necelých devíti měsících ale funkci v polovině loňského roku opustil. Rozhodnutím zaskočil nejen veřejné mínění, ale rovněž odborníky. „Důvody jsou osobní povahy. Uznal jsem, že po těch osmi měsících můj energetický potenciál vyhasl,“ vysvětlil tehdy příčiny nečekané demise. Polský tisk ale o odvoláním na neoficiální zdroje spekuloval, že za náhlými změnami stojí neshody při přípravě státního rozpočtu na letošní rok.
Dlouhé setrvání ve funkci Belka neočekává ani v nové roli šéfa Mezinárodního koordinačního výboru pro obnovu Iráku. „Velmi doufám, že se ještě před Vánocemi vrátím do Polska,“ uvedl v rozhovoru pro polský týdeník Polityka. Do té doby se prý snaží nemyslet o nebezpečí, které na zahraniční pracovníky nové administrativy v poválečné zemi číhá. „Pouze jednou jsem měl pocit bezprostředního ohrožení,“ dodává.
