Vypadá jako obrovský deštník, má ale zamířeno do míst, kde nikdy neprší. Evropská vesmírná agentura (ESA) do vesmíru brzy vypustí obrovskou anténu o rozměrech 12 × 15 metrů, jejímž cílem je zvážit pozemské lesy. Satelit s názvem Biomasa nyní dokončují konstruktéři v továrně Airbusu ve městě Stevenage na jihu Anglie.
Až se družice dostane do kosmu, rozvine se jeho síťová membrána tvořená dráty. Ta je součástí speciálního radarového systému působícího v pásmu P, které je zvláštní díky své nezvykle dlouhé vlnové délce 70 centimetrů. Právě tato délka má vědcům umožnit podívat se pod koruny stromů a zmapovat tak zalesněné části obsahující větve i kmeny.
Anténa Biomasy funguje na principu podobnému tomografii, která se používá třeba při CT vyšetření. Díky tomu dokáže satelit analyzovat stromy a přinést sken s informacemi o množství dřeva v lese. Podle plánů výzkumníků by se měla Biomasa pohybovat ve výšce kolem 660 kilometrů nad různými oblastmi světa a vytvářet tak podrobnou globální mapu. Ta bude navíc aktualizována každých pět měsíců.
Vědce zajímá hlavně vylučování oxidu uhličitého
Výzkumníci touží především po dlouhodobých datech, která budou nasbíraná v průběhu minimálně pěti let. Ta jim mají pomoci objasnit roli lesů v takzvaném dvoucestném ventilu. Stromy totiž kromě absorbování oxidu uhličitého (CO2) tento plyn také vylučují, a to například při hoření nebo při jejich uhynutí. Přesná data o průtoku CO2 ale zatím vědci postrádají, což má právě nový satelit konečně změnit.
Na výsledky zprostředkované Biomasou je velmi zvědavý profesor Shaun Quegan ze Sheffieldské univerzity. „Tato mise nám přinese mnohem lepší pochopení role lesů, ať už při vypouštění CO2 způsobeném jejich ničením, nebo při přijímání CO2 pomocí fotosyntézy. V tuto chvíli totiž nevíme, jak velké množství CO2 lesy vypouštějí. Podle některých by to mohlo být zhruba 50 procent, já si ale myslím, že toto číslo je ještě optimistické,“ řekl Quegan webu BBC.
Biomasa poletí hlavně nad tropy
Satelit nedávno přijeli zkontrolovat inženýři z americké společnosti L3Harris Technologies. Jejich úkolem je dohlédnout na správné připevnění antény k hlavnímu tělu satelitu. Kromě toho ale zkraje týdne provedli i test ,pop and catch‘. Ten měl zkontrolovat mechanismus uvolňující anténu poté, co satelit dorazí na oběžnou dráhu. Vše naštěstí proběhlo bez problémů, a Biomasa se tak blíží svému spuštění. To bylo přitom dlouho oddalováno, jelikož první radar fungující v pásmu P ve Velké Británii úspěšně otestovali už v 80. letech minulého století.
Vědci ale mohli o využití tohoto pásma dlouhou dobu jen snít, pro své účely si ho totiž rezervovala armáda. Například Spojené státy konkrétní radarové frekvence využívají pro sledování raket přibližujících se k Severní Americe a severní Evropě. Po komplikovaných jednáních s Mezinárodní telekomunikační unií se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, který v této citlivé části elektromagnetického spektra otevřel malé okno pro vědecké účely. I tak ale Biomasa nesmí operovat nad severními zeměpisnými šířkami na západní polokouli.
Podle profesora Quegana se naštěstí nejedná o zásadní komplikaci, protože data z lesů v těchto oblastech jsou již nyní dostačující. Satelit se proto zaměří hlavně na tropické oblasti a Asii, kde může své technologie využívat bez jakýchkoliv omezení.
Biomasa je už nyní téměř hotová a čekají ji poslední testy. „V zařízeních Airbusu v Toulouse vyzkoušíme její odolnost proti otřesům vznikajícím při startu. Poté satelit vložíme i do tepelné vakuové komory, která simuluje podmínky ve vesmíru,“ popsala manažerka kvality projektu Vicki Lonnonová. Pokud vše půjde hladce, do vesmíru se Biomasa podívá už v druhé polovině příštího roku na palubě rakety Vega.