Hlavním problémem fotovoltaiky je, že výroba elektřiny se časově míjí se spotřebou. Solární panely nejvíc elektřiny vyrobí mezi desátou hodinou dopoledne a čtvrtou odpoledne. Typická domácnost přitom spotřebuje nejvíc energie ráno a večer. Co s tím? Řešením je energii ukládat. Klasiku představuje využití energie k ohřevu vody, novinkou je ukládání do baterie.
Hlavní rozdíl je v ceně. Podle aktuálních nabídek na webu dodavatelů solárních elektráren s akumulací energie lze řešení s ohřevem vody pořídit za 120 až 190 tisíc korun, řešení s baterií za 260 až 495 tisíc korun. Pokud zájemce získá dotaci ze státního programu Nová zelená úsporám, jeho peněžní výdaj rázem klesne o zhruba 40 procent. Podle vyjádření Státního fondu životního prostředí je zatím peněz v programu dost.
Návratnost od pěti do dvaceti let
Jak zmínil jednatel firmy Česká solární Viktor Sóos, základní rozcestník vypadá zhruba následovně. Kdo chce levnější řešení a kratší dobu návratnosti, vybere si solární panely s akumulací do ohřevu vody. Bohatší zájemci, kteří otázku peněz tolik neřeší a spadají do kategorie technologických nadšenců či osob citlivých na otázku životního prostředí, tak volí baterie.
Co se týká délky návratnosti, oslovení odborníci se zhruba shodují, že investice do solárních panelů s akumulací do ohřevu vody se vrátí za osm až dvanáct let, v případě balíčku fotovoltaika plus baterie je to 12 až 20 let. Platí to ovšem jen v případě, že domácnost získá státní dotaci. Současný růst ceny elektřiny spolu s poklesem cen solárních panelů a baterií těmto projektům pomáhá a dobu návratnosti snižuje.
Skeptik by dodal poznámku o tom, že baterie „zdechne“ dříve, než se svým provozem zaplatí. Firmy podnikající v oboru si to nemyslí, i když přiznávají, že jejich životnost není o mnoho delší. „Kvalitní baterie dnes vydrží i více než deset tisíc nabíjecích cyklů, což může vystačit na dvacet let provozu. V kombinaci s inteligentním řízením pak zajistí, že spotřebujete prakticky veškerou vyrobenou elektřinu,“ zmínil mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík.
Existují i případy, kdy se vynaložené peníze vrátí rychleji. „Nejvýhodnější instalace jsou v domácnostech, kde se vyrobená elektřina může okamžitě smysluplně spotřebovat. Například tam, kde je často zapnutý větší spotřebič – klimatizace, ohřev bazénu, bojler a podobně. Návratnost investice se při dobře navrženém systému a započtení dotace pohybuje mezi pěti až deseti roky,“ dodává mluvčí skupiny innogy ČR Pavel Grochál.
Pokud závěr zní, že Češi volí levnější alternativu a objednávají si raději ukládání přebytku energie do ohřevu vody, tak je to závěr chybný. „Sledujeme stále výraznější zájem domácností o energetickou soběstačnost. Z toho důvodu se navzdory vyšší ceně stále více prosazují bateriová řešení. Ve firmě S-Power Energies letos bateriová řešení představují celé tři čtvrtiny všech objednávek, což je oproti loňsku ohromný nárůst,“ říká jednatel S-Power Energies Jaroslav Šuvarský.
Třetí alternativa přichází
Jenže i bateriím roste nová konkurence. Výše zmíněná firma S-Power Energies chce na trhu prorazit s kombinací fotovoltaiky a tepelného čerpadla značky iDM, která současně v létě funguje i jako klimatizace. „Tepelná čerpadla se logicky využívají primárně k vytápění a ohřevu vody. Rakouský výrobce však v jediném přístroji kombinuje ohřev i chlazení. Zcela odpadá nutnost pořizovat klimatizaci. Chlazení pomocí tepelného čerpadla je navíc výrazně levnější na provoz,“ vypočítává Šuvarský.
Fotovoltaika s tepelným čerpadlem iDM není levnou záležitostí, vychází zhruba na 450 tisíc korun. Počínaje říjnem 2018 lze na pořízení této kombinace nově čerpat dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám, a to ve výši až 150 tisíc korun. Je to něco za něco – vysoké investiční náklady jsou vyváženy nízkými provozními náklady.
Jak bude vypadat ideální řešení pro rodinný domek za deset let? „Nejlepší bude ukládat energii do vody i do baterií, které pokryjí spotřebu během noci.
Odběr ze sítě nastane jen v případě nepříznivého počasí, a to ještě mimo špičku s následnou akumulací do baterie. Řízení výroby a spotřeby bude na základě predikce počasí,“ odhaduje výzkumný pracovník ČVUT Pavel Hrzina.
Kam s ní?
Výhody a nevýhody hodnotí Pavel Hrzina, výzkumný pracovník Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT
Ukládání elektrické energie do baterií
+ Ukládáme elektrickou energii a zpět odebíráme také elektrickou energii, kterou lze využít v domácnosti.
+ Baterie mají malé samovybíjení ⇒ nízké ztráty vlivem skladování.
– V současné době stále ještě vysoká cena za baterie.
– Omezená životnost: starší typy baterií 500 až tisíc cyklů, nové typy baterií dva tisíce až deset tisíc plných cyklů.
Ukládání elektrické energie do vody
+ Levný způsob uložení i relativně velkého množství energie.
+ Významná úspora za ohřev teplé vody, provoz bazénu apod.
– Ukládáme elektrickou energii a zpět získáváme energii tepelnou.
– Rychlejší ztráta energie, možnost ukládat energie jen na řádově desítky hodin.
Přímá dodávka do sítě
+ Síť v současné době pojme všechnu vyrobenou energii, jedná se tedy o stoprocentní využití vyrobené energie. + Nejnižší investiční náklady (pouze solární panely, měniče a připojení do sítě).
– Nízká výkupní cena. V případě tzv. virtuálních baterií povinnost platit paušální platby.
– Energii prodáváme v době jejího přebytku, tedy za nízké ceny.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
