Spojené státy patří mezi země, které jsou pandemií nového typu koronaviru zasaženy nejvíce. USA hrozí v důsledku opatření proti šíření viru úpadek do recese, míra nezaměstnanosti by podle dohadů mohl atakovat hodnoty z velké hospodářské krize, tedy překročit třicet procent. Potravinové banky nestíhají uspokojit poptávku rekordních počtů amerických občanů po jídle zdarma.
Američanům v boji s koronavirem chybí ochranné pomůcky i samotné plicní ventilátory nutné k záchraně těch, u kterých bývá průběh nemoci covid-19 způsobené novým typem koronaviru dramatický. Tam, kde stát nestíhá, začínají pomáhat nejbohatší Američané, šéfové a zakladatelé technologických firem kalifornského Silicon Valley. Jsou to ti, kteří se v žebříčku nejbohatších lidí planety dlouhodobě umisťují na předních příčkách.
Společnost Blue Origin majitele Amazonu a v současnosti nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose oznámila, že v reakci na koronavirovou pandemii začne vyrábět ochranné obličejové štíty. Bezos rovněž věnoval 100 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun) americkým potravinovým bankám. Kromě toho Bezosova služba Amazon Care pomáhá s distribucí testovacích sad do amerických domácností i s jejich opětovným vyzvednutím a odvozem do zdravotnických zařízení. Bezos také oznámil, že kvůli koronavirové krizi najme 100 tisíc nových zaměstnanců.
Americký výrobce mobilních telefonů a počítačů Apple zatím po celém světě institucím bojujícím s virem rozdělil celkem 20 milionů ochranných protivirových masek. Čínský dodavatel Applu Foxconn, který se za normálních okolností zabývá montáží výrobků této americké firmy, oznámil, že se dočasně přeorientuje na výrobu nedostatkových plicních ventilátorů a to v objemu 30 tisíc přístrojů měsíčně.
Stát mimo nezůstal ani zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg, který na nejpoužívanější sociální síti světa vyhlásil veřejnou sbírku na boj s koronavirem. Zuckerbergova firma na něj přispěje částkou 20 milionů dolarů. Facebook rovněž oznámil založení grantů podpory pro malé podnikatele v celkové sumě 100 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun).
Zakladatel Microsoftu a filantrop Bill Gates se zase rozhodl
miliardami dolarů podpořit vývoj toužebně očekávané koronavirové vakcíny,
přičemž financuje hned sedm organizací, které o vývoj a následnou produkci této
látky v současnosti usilují. Nadace manželů Gatesových rovněž podpořila částkou
20 milionů dolarů (cca půl miliardy korun) tři instituce v Británii a USA,
které se zabývají možnostmi obrany proti koronaviru za použití již existujících
léků. V březnu Gates oznámil, že odstupuje z představenstva společnosti, aby se
mohl plně věnovat filantropii související s epidemií koronaviru.
Podle Gatese je pandemie „noční můrou". Velký důraz
klade Gates na testování, které by podle něj mohlo výrazně snížit počet obětí
viru. Prosazuje i současná opatření, jako jsou omezení cestování a udržování
sociální distance.
Asi největším překvapením ovšem bylo veřejné oznámení
ředitele a vlastníka sociální sítě Twitter Jacka Dorseyho, který uvedl, že na
boj proti nemoci a pomoc postiženým věnuje částku jedné miliardy dolarů (zhruba
25 miliard korun), což se rovná celé třetině jeho celkového jmění.
Podle časopisu Recode má ovšem kromě jasných přínosů vstup technologických obrů do boje proti koronaviru i své stinné stránky. „Je něco hluboce znepokojivého v tom spoléhat se na miliardáře, aby nás zachránili v této krizi. Co když nám ale nic jiného nezbývá?" píše redaktor časopisu Theodore Schleifer.
Podle Schleifera americká vláda prokázala v boji s koronavirem opakovaně vlastní neschopnost. „Mrtvých v USA kvůli koronaviru je přes 10 tisíc. Představitelé státu situaci srovnávají s 11. zářím 2001 a útokem na Pearl Harbor a občas se zdá, jako bychom neměli žádné lídry, kteří by nám byli schopni pomoci," píše.
Měli by miliardáři pomáhat v boji s koronavirem?
Situace, kdy nejbohatší muži planety zachraňují světové populace od koronaviru, vznáší podle Schleifera znepokojivé otázky týkající se dlouhodobých rizik závislosti na soukromém sektoru a jeho štědrosti. „Jestli nyní potřebujeme jejich zdroje, ale později budeme litovat toho, že jsme jim poskytli takovou moc, jako mají, co to pro nás v danou chvíli znamená?“ cituje Schleifer akademičku Megan Tompkins-Stangeovou z univerzity v Michiganu zaměřující se na studium vlivu vládnoucí elity. „Potřebujeme miliardáře k tomu, aby společnosti věnovali své zdroje ve chvíli, kdy stát v tomto takto evidentně selhává," sdělila akademička Recode s tím, že ve stejné chvíli jim ale tato filantropie pomáhá upevňovat jejich vlastní legitimitu.
Technologičtí miliardáři podle Schleifera dělají věci, které
jsou v krizi užitečné. Na druhé straně současně upevňují svůj vliv, moc a
pozice, píše. „Zatímco vláda zápolí a záchranná sociální síť se prohýbá,
miliardáři zvyšují svůj vliv a to na míru, která může snadno vydržet i konec
epidemie," píše.
Podle Schleifera pandemie koronaviru miliardářům umožňuje změnit to, jak jsou vnímáni, i to, jaké příběhy jejich osobnosti obklopují. A to přitom ve chvíli, kdy jsou technologičtí obři sami spíše v defenzivě, zřejmě s odkazem na iniciativu některých amerických politiků z loňského podzimu, kteří mluvili o nutnosti Facebook a další technologické korporace nuceně rozčlenit na menší kousky. Vůdčí osobností této iniciativy byla senátorka Elizabeth Warrenová.
Podle Casey Newtonové z internetového magazínu The Verge pandemie koronaviru již nyní mění to, jak se americká veřejnost na technologické firmy dívá. Podle jejího odhadu pak může reakce technologických firem v krizi dokonce zcela otočit, jak jsou ve společnosti vnímány. Otázkou podle ní je, jak se tento posun promítne v řadě federálních vyšetřování týkajících se nařčení z využívání dominantního postavení na trhu či otázek ochrany osobních údajů uživatelů, píše Newtonová. Podle jejího odhadu se však tlak, kterému v těchto otázkách korporace jako Facebook čelily ještě loni na podzim, například i kvůli údajnému ovlivňování voleb v souvislosti s firmou Cambridge Analytica, minimálně dočasně zastaví.
Zdroje: TheVerge.com, Inc.com, TechCrunch.com, Recode
