Vstoupím jen do vlády směřující k vyrovnanému státnímu rozpočtu, ...
Celý podtitul: Vstoupím jen do vlády směřující k vyrovnanému státnímu rozpočtu, říká ekonomický expert ODS
EURO: Čím si vysvětlujete, že voliči ve volbách vybrali strany, které neslibovaly vyšší výdaje, ale naopak šetření? KOCOUREK: Ukázalo se, že český volič je vnímavý a pozorný. O potřebě ozdravení veřejných financí ODS hovoří již dlouho a také nám pomohly negativní příklady zemí, které musí nyní zachraňovat Mezinárodní měnový fond či Evropská unie. I následkem těchto událostí český volič pochopil, že doba hojnosti i růstu skončila.
EURO: Nepodvážou kroky vedoucí k reformě veřejných financí ekonomický růst? KOCOUREK: ODS sleduje tři strategické cíle současně: ozdravení veřejných financí, udržení životní úrovně a podporu ekonomického růstu. Ten však rozhodně nenastartují nějaké finanční injekce, ty jen pokřivují tržní prostředí. Věříme, že ekonomice spíše pomůže zlepšení podnikatelského prostředí včetně zpřehlednění legislativy a omezení zneužívání dávek. Také se chceme vyhnout zvedání daní, zejména přímých.
EURO: Přesto se nyní mluví o zvyšování daní, například DPH. KOCOUREK: To je ale jiná situace. Navrhované zvýšení DPH nemá sloužit k pokrytí běžných výdajů, ale k financování reformních kroků. Hlavní prioritu má penzijní reforma, k jejímuž uskutečnění budeme muset najít dodatečné zdroje. Například Bezděkova komise navrhuje snížení sazby pojistného odváděného zaměstnavatelem o pět procent, což by znamenalo, že státní rozpočet dostane ročně asi o 50 miliard korun méně. Tento výpadek musíme nahradit, například zmíněným sjednocením sazeb DPH na úrovni 19 procent. Toto řešení vnímám jako spravedlivé – o náklady reformy se podělí všichni poplatníci.
EURO: Můžete popsat, jak by penzijní reforma měla dle ODS vypadat? KOCOUREK: Vycházíme ze závěrů Bezděkovy komise, která doporučuje snížení odvodů za zaměstnance z 28 na 23 procent, přičemž 20 procent zůstane v průběžném systému penzí a zbylá tři procenta zamíří do soukromého penzijního spoření. Konkrétní parametry reformy je třeba prodiskutovat s ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom se vyhnuli příliš tvrdým dopadům na některé sociální skupiny. Přitom se nový systém bude týkat jen lidí do určitého věku. Předpokládanou hranicí je čtyřicet let. Starší osoby dostanou penze dle současného systému.
EURO: Penzijní reforma se stala jakousi mantrou pravicových stran. Jak rychle ji musíme provést? KOCOUREK: Zaprvé již letos dosáhne schodek důchodového účtu třiceti miliard korun. Zadruhé je český penzijní systém nespravedlivý vůči osobám s vyššími příjmy, a proto musíme zvýšit míru zásluhovosti, což žádá i Ústavní soud. Čím více budeme reformu oddalovat, tím bude dražší. Při konstrukci rozpočtové strategie jsme počítali, že reforma musí být v platnosti od roku 2013. A to je reálný termín – ohledně nezbytnosti zavedení kapitálového pilíře se totiž s našimi možnými koaličními partnery, tedy Věcmi veřejnými a TOP 09, shodujeme. Diskuse bude jen o nastavení jednotlivých parametrů.
EURO: Přesun úspor na důchody k soukromým firmám bývá kritizován. Kde vzít jistotu, že instituce, kterým čeští poplatníci svěří své peníze, po desítkách let nezkrachují? KOCOUREK: Je pravda, že v posledních turbulencích na kapitálových trzích soukromé penzijní fondy část svých aktiv ztratily. Přesto, podíváme-li se na jejich zhodnocení například v posledních třiceti letech, tak stále dokázaly zajistit klientům několikanásobek vložených peněz. Pro srovnání – budete-li do českého penzijního systému přispívat po dobu třiceti let třiceti tisíci korunami každý měsíc, tak až půjdete do důchodu, dostanete měsíčně jen patnáct tisíc korun. Tedy polovinu toho, co jste vkládal.
EURO: Vraťme se obecně k reformě veřejných financí. Kde chcete dále šetřit? KOCOUREK: Česko má v oblasti veřejných financí řadu bolestivých bodů, kromě penzí to je i zdravotnictví a další. Chceme-li však tyto neduhy léčit, musíme vědět, za co přesně utrácíme. Proto je třeba do veřejných financí vnést pořádek a systém. To má zajistit námi navrhovaný ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který definuje mantinely a zároveň zavede sankce za jejich neplnění. Na dodržování zákona by měla dohlížet jako nezávislý orgán „Rozpočtová rada“. Dále musíme začít racionalizovat veškeré státní výdaje. Chceme zavést systém centrálního nákupu, který zefektivní a zlevní pořizování zboží a služeb pro státní sektor. Také plánujeme nějaké centrum sdílených služeb, jež bude obsluhovat veškerá ministerstva, což přinese další úspory.
EURO: Jak má postihování za rozpočtovou nekázeň v praxi vypadat? KOCOUREK: Voláme po zodpovědnosti v politické i osobní rovině. Například pokud by vláda dvakrát za sebou sestavila rozpočet s deficitem přesahujícím tři procenta HDP, musela by požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Také by se na konci rozpočtového období podle míry ekonomického růstu a výše deficitu stanovil koeficient rozpočtové zodpovědnosti, na jehož základě by se upravily platy ústavních činitelů. V případě, že by rozpočet dopadl špatně, tak by to okamžitě znamenalo krácení platů členů vlády a poslanců, kteří takový rozpočet podpořili. Naopak v případě lepších výsledků by jim mzdy vzrostly. Počítáme s možnými pohyby nahoru a dolů o 25 procent.
EURO: Problémem Česka je i to, že jsme hospodařili s deficitem i v době vysoké růstu ekonomiky. Co s tím? KOCOUREK: Česko má bohužel vzhledem ke své ekonomice prostě příliš vysoké výdaje. Proto je musíme plošně stlačit tak, abychom se zbavili strukturálního deficitu. Ten totiž existuje kdykoliv bez závislosti na ekonomickém cyklu a činí přibližně 90 miliard korun. Jeho likvidace České republice umožní během vysokého hospodářského růstu střádat zdroje na období ekonomické stagnace. Po dosažení vyrovnaného rozpočtu by mělo začít platit pravidlo omezující výši budoucích deficitů. To bude jednoduché – zprůměruje se růst HDP za dva roky, od něj se odečtou tři procentní body a vyjde nejvyšší hranice možného rozpočtového schodku. Pokud tedy poroste ekonomika dva roky za sebou v průměru o tři procenta, musíte mít nulový schodek, jinými slovy vyrovnaný rozpočet.
EURO: Evropská unie uvažuje o kontrole rozpočtů členských zemí. Je to krok správným směrem? KOCOUREK: Obecně považuji tendence ke sjednocování rozpočtové politiky v EU za nebezpečné. Každá členská země se nachází v odlišné situaci a poměřovat je jediným metrem není možné. S čím bych naopak souhlasil, jsou nějaká zpřísněná jednotná pravidla pro veřejné finance. Pokud by něco jako námi navrhovaný zákon o rozpočtové zodpovědnosti přijali všichni členové EU, tak bychom se měli vyhnout problémům, kterým nyní čelí jihoevropské země. A že je to cesta, ukazuje příklad Německa, kde se začalo uvažovat o zákonu o vyrovnaném rozpočtu.
EURO: Za jakých okolností jste ochoten přijmout funkci ministra financí? KOCOUREK: Základní podmínkou pro můj vstup do vlády je prosazení podstatné části ekonomického programu ODS do koaliční smlouvy, zejména nezvyšování přímých daní a přijetí strategie směřující k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Za těchto podmínek, když mi ODS pozici ministra financí nabídne, tak o ní budu určitě uvažovat.
EURO: Jaké kroky byste jako ministr podniknul nejdříve? KOCOUREK: Především okamžitý audit výdajové strany státního rozpočtu, následně jeho stabilizace pro letošek a příprava úsporného rozpočtu na příští rok s deficitem 3,6 procenta HDP. Zároveň je nutné vypracování dlouhodobé strategie směřující k vyrovnanému hospodaření veřejných financí. Přitom bych rád postupoval poměrně rychle. Zatímco letos se počítá se schodkem kolem 5,3 procenta HDP, tak v roce 2012 by to měla být již jen tři procenta a vyrovnání státního rozpočtu by dle našich propočtů mohlo přijít v roce 2017.
