Doba postkoláčková

Prodej Karbon Investu mění situaci v těžebním průmyslu

Novým ostravským uhlobaronem je nyní Zdeněk Bakala. Známý finančník spojovaný s politickými aktivitami sdružení Lípa je prostřednictvím kyperské společnosti RPG - jak sám prohlásil - spolu s londýnským fondem přímých investic Crossroads novým majoritním vlastníkem Karbon Investu (KI). Ten ovládá OKD, Českomoravské doly a Metalimex. Pár dní poté, co byl převeden státní podíl (zhruba 46 procent) v OKD na KI, nasatala zásadní změna ve vlastnické struktuře. Vládní činitelé tvrdí, že byli překvapeni. Petr Otava, méně známý spoluakcionář Viktora Koláčka, minulý týden na tiskové konferenci potvrdil, že o jednání s investorem vládu neinformovali.
To však neznamená, že důležití lidé ve státní správě o transakci nevěděli, a dokonce nelze ani jednoznačně tvrdit, že původní akcionáři jsou stoprocentně ze hry. Každopádně největší privátní transakce roku může zásadně ovlivnit situaci v celé české energetice.

Odkoláčkováno.

Zdeněk Bakala odmítl sdělit, jaký má podíl on, jaký Crossroads a jaký zůstal původním vlastníkům. Pouze oznámil, že on a Crossroads jsou majoritními vlastníky. Nebyli oznámeni další investoři, ani cena transakce. Nelze vyloučit, že původní akcionáři nepřímo, prostřednictvím londýnského investičního fondu nebo přes Bakalu, mohou nadále držet kontrolu nad firmou. Všichni to popírají, ale do vlastnické struktury nikdo, kromě zúčastněných nevidí. Každopádně jak Viktor Koláček, tak Petr Otava zůstávají ve vedení Karbon Investu. Koláček dokonce jako předseda dozorčí rady, Otava jako člen představenstva. Z neurčitých vyjádření však lze leccos dedukovat. Například Petr Otava má mít na starosti obchod a strategii skupiny, zatímco Koláček má chystat privatizační útok na Polsko. To naznačuje, že význam a vliv obou mužů na chod společnosti se patrně otočí oproti dosavadnímu stavu. To je z řady příčin velmi důležité.Na tiskové konferenci v Praze, kde byla transakce zveřejněna, také seděl vedle Zdeňka Bakaly právě Petr Otava.

Těžká cesta do Polska.

Jednání o prodeji Karbon Investu probíhala více než rok. Stejnou dobu běžela také jednání o prodeji státního podílu v OKD. Jejich dramatičnost je poměrně široce známa. Cena 46 procent akcií OKD stoupla z 1,2 na 4,1 miliardy korun. Zhruba před rokem byli přitom oba akcionáři, tedy Viktor Koláček i Petr Otava, obviněni policií z toho, že OKD tunelovali. Došlo k tomu v okamžiku, kdy se Karbon Invest chystal podat nabídku v privatizačním tendru na majoritní státní podíl v Sokolovské uhelné, kde už před tím prostřednictvím Metalimexu ovládal více než 36 procent akcií. Okamžitě se objevily spekulace, že zadržení obou uhlobaronů za asistence televizních kamer mělo zabránit účasti KI v tomto tendru. A Karbon Invest nakonec také nabídku nepodal.
Ve stejné době se v zasvěcených kruzích začalo spekulovat o tom, že Viktor Koláček má jako vůdčí osobnost firmy příliš mnoho nepřátel, což Karbon Investu uzavírá cestu k další expanzi. Fakt je, že Koláčkův způsob obchodních jednání a obecně komunikace považují lidé z byznysu za styl bližší ke čtvrtému patru dolu ČSM, než k pražským salónům. Hovořilo se dokonce o tom, že s Koláčkem se stát, vzhledem k odporu vlivných obchodních kruhů i důležitých politiků, nejspíše nikdy nedohodne a je třeba změnit akcionářskou strukturu.
Pro ostravský koncern byl přitom nákup státního podílu zcela klíčový před plánovanou expanzí do Polska, jehož vláda chystá privatizaci černouhelného hornictví. Ta může mít pro OKD velmi vážné důsledky. Například v případě, že by uspěl ocelářský LNM Holding Lakshmiho Mittala, který si po ovládnutí Nové huti, a zejména Vysokých pecí Ostrava, brousil zuby před časem i na severomoravské šachty. LNM nedávno získal kontrolu na významnými polskými hutními podniky. Koksu je nyní, v době ocelářského boomu tisíciletí, sice nedostatek a jeho cena dosahuje astronomických výšin, ale kdo ví, jak dlouho to vydrží. A pokud by polská konkurence měla někdy v budoucnu vytlačovat OKD z domácích oceláren, bylo by to velmi nebezpečné. Pro expanzi do Polska je nezbytné, aby Karbon Invest kontroloval více než devadesát procent ostravských dolů především s ohledem na vztahy k bankám, které by měly polskou expanzi financovat.
Iluzorní je předpoklad, že RPG (jejíž jmění není známo) ve spojení s Crossroads s aktivy ve výši 250 milionů dolarů, mohou financovat nákupy velkých polských šachet. Čtvrt miliardy dolarů je dnes zhruba šest miliard korun, a to má Crossroads ještě jiné aktivity než OKD. Kolika miliardami vlastního jmění disponuje Bakala, lze také jen spekulovat, každá další privatizační akce však bude zjevně muset být financována bankami a kolaterálem budou právě aktiva Karbon Investu.

Zapomenutá válka.

Dlouhodobá strategická úvaha, která bere v úvahu rizika černouhelného hornictví v Česku, před několika lety vedla k již zmíněnému zájmu Karbon Investu o hnědouhelné hornictví, které je vzhledem k struktuře české energetiky mnohem méně ohroženo konkurencí a generuje značné zisky. Jenže v Sokolovské uhelné (SU) to nedopadlo. Mimochodem právě vinou agresivního podnikatelského přístupu Viktora Koláčka. Zatímco Metalimex preferoval vysoký výnos ze své investice, generální ředitel a nynější majoritní vlastník František Štěpánek dával přednost investicím a restrukturalizaci firmy směrem k vyššímu stupni zpracování vytěženého uhlí. Před privatizací byly vztahy Metalimexu s vedením Sokolovské uhelné a státním akcionářem Fondem národního majetku mimořádně napjaté.
Nyní je Sokolovská uhelná pod vlastnickou kontrolou Štěpánka a dalších manažerů. Manažerská společnost, která ovládla sokolovské doly, již v červnu vyplatila zhruba jeden a půl miliardy korun Metalimexu v rámci povinného odkupu a získala tak jeho podíl v SU. To byl jistě vítaný příspěvek na účet, z něhož Karbon Invest platil čtyři miliardy za státní akcie OKD. Jednání proběhla hladce a nyní se dokonce změnila vlastnická struktura dosud nebezpečného soupeře. Válečná sekera mezi dvěma dnes zřejmě finančně nejsilnějšími uhelnými společnostmi v Česku může být zakopána. A to je vážný vzkaz jinému Koláčkovi. Hlava Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonín Koláček nyní bude muset zřejmě bojovat na dvou frontách.

Privatizace možná počká.

Vláda předpokládá, že v příštím roce prodá vedle Českého Telecomu především Severočeské doly (SD). Po loňské soutěži se zdá jisté, že jediným nabyvatelem může být uskupení, které je pod kontrolou Mostecké uhelné. Přestože byla dosažena cena, která převyšovala požadavky státu, soutěž byla zrušena. Nad sedm miliard se totiž dostali pouze finanční investoři a nikoli MUS.
Současná konstrukce ministerstva průmyslu a obchodu počítá s tím, že se novým nabyvatelem firmy, která disponuje několika miliardami volných zdrojů na obnovu zařízení a udržování těžební kapacity, stane firma založená mosteckými uhlobarony a ČEZ. Jenže zákulisní informace říkají, že polostátní energetický gigant, nebude ochoten zpívat v této opeře sbory k sólům Antonína Koláčka. Přestože současný šéf ČEZ Martin Roman dlouho s Koláčkem spolupracoval, žádné zvláštní zacházení s MUS nejspíše nechystá. Do koupě Severočeských dolů půjde ČEZ zřejmě jen tehdy, pokud bude mít šanci získat kontrolu, což bude pro mostecké zřejmě nepřijatelné.
Vzniká zákonitě otázka, zda v této situaci vůbec bude tendr vůbec zahájen. Antonín Koláček bude mít obavy z prohry, jenže lomy MUS potřebují značné investice, které je možné čerpat právě z mohutného cash flow SD. Lze si samozřejmě půjčit, ale to by zase brzdilo expanzi, bez níž je budoucnost firmy nejasná. Zda tlačit na privatizaci SD, tak bude pro Koláčka velmi složitá otázka. Vedle opatrného ČEZ, jehož současné vedení si rozhodně nechce v dnešní dusné politické atmosféře pálit prsty diskutabilními obchody, se nyní může postavit velmi silné spojenectví OKD a Sokolovské uhelné. Pro ně je totiž Mostecká uhelná ještě zajímavější a nejspíše i snadnější kořist, než Severočeské doly. Čím déle bude možné oddalovat privatizaci SD, tím hůře bude mostecký Koláček odolávat. A pak definitivně v českém hornictví nastane doba postkoláčková.