Rozhodnuto. Němci do roku 2022 odstaví všechny jaderné elektrárny. Ty až do událostí v japonské Fukušimě produkovaly 23 procent elektřiny v zemi. Šéf ČEZ Martin Roman tak může začít pomalu slavit. „Elektřina zdraží, protože když Německo zastaví svůj nejekonomičtější zdroj, cena výsledného produktu zákonitě stoupne,“ konstatoval. Souběžně s tím porostou i zisky polostátní firmy. A to i proto, že po rozhodnutí Merkelové a spol. se zvýší exportní možnosti ČEZ do Německa.
Německo sice tvrdí, že nahradí jádro zelenými zdroji elektřiny, v tak krátkém časovém horizontu to ale půjde jen stěží. Minimálně po dobu několikaletého přechodného období bude muset část elektřiny dovážet. A v Evropě, kde většina zemí, vyjma Francie a Česka, spíš zápasí s nedostatkem proudu, moc alternativ na dovoz není.
Jenže ČEZ bude jedním z mála, kdo na německém odklonu od jádra vydělá. „Trpět“ budou především české domácnosti a firmy, a to již příští rok, kdy lze očekávat výraznější růst cen proudu. Analytici odhadují zdražení v řádu několika procent, Energetický regulační úřad pak hovoří až o šesti procentech. Čeští průmyslníci v této souvislosti již nyní varují: „Zdražení elektřiny zvýší naše výrobní náklady a sníží konkurenceschopnost.“ Varování je ale tak všechno, co zmohou.
Otázkou zůstává, zda je německý odklon od jádra definitivní. Stačí se jen zlehka porozhlédnout v historii. Počátkem minulého století kabinet kancléře Gerharda Schrödera rozhodl o odstavení jaderných elektráren do deseti let. Loni Angela Merkelová, i po nátlaku vlivné průmyslové a energetické lobby, prodloužila životnost jaderných elektráren o dvanáct let. A ani současné rozhodnutí ještě neznamená pro atom úplný konec. V pohotovosti by měla totiž zůstat jedna z odstavených elektráren, to pro případ, že bude příliš studená zima nebo větrníky a solární panely nepokryjí aktuální spotřebu. Což němečtí komentátoři hodnotí jako ponechání únikové cesty pro případný návrat k jádru. Své ještě neřekla ani vlivná průmyslová a energetická lobby.
