SLAVNÍ PODNIKATELÉ - BRATŘI MAYOVÉ Droždí se v Olomouci-Hejčíně vyrábělo již v roce 1853 a zásluhu na tom měli především bratři Abraham a Hermann Mayové. Přesvědčili moravské pekaře o kvalitě svých výrobků a brzy mohli na reklamní letáky připsat sousloví „chvalně známé“.
ilustrační foto: Kirké
SLAVNÍ PODNIKATELÉ - BRATŘI MAYOVÉ Droždí se v Olomouci-Hejčíně vyrábělo již v roce 1853 a zásluhu na tom měli především bratři Abraham a Hermann Mayové. Přesvědčili moravské pekaře o kvalitě svých výrobků a brzy mohli na reklamní letáky připsat sousloví „chvalně známé“. Ve slavné kuchařské scéně pohádky Byl jednou jeden král se Jan Werich ptá Vlasty Buriana: „Vrazils tam kvasnice?“ Když uslyší zamítavou odpověď, řekne: „Tak je tam vraž, ale přiměřeně!“ Věděl totiž, že velké množství kvasnic může způsobit nadměrné kynutí, horlivý Burian však dávkování přehnal a celé vaření nakonec skončilo katastrofou. Kvasnice neboli droždí přitom znali již staří Římané, získávali je při kvašení piva a nazývali je „zahuštěnou pěnou“. Také ve středověku se používalo především kvasnic pivovarských, produkce obilného droždí začala teprve v polovině 19. století. Vedle specializovaných drožďáren se kvasnice vyráběly i v řadě lihovarů, pro něž bylo droždí výhodným doplňkovým produktem. Podobně začínali i bratři Mayové v Hejčíně u Olomouce, jejichž podnik se později stal největším výrobcem droždí u nás. CUKR, LÍH A KVASNICE Abraham a Hermann Mayové pocházeli z jihomoravské Břeclavi, podnikat však začali v Pozořicích u Brna a roku 1851 se přesunuli ještě severněji - do Hejčína, dnešního Olomouckého předměstí. Pronajali si pozemky a založili lihovar, ke kterému o dva roky později přibyla drožďárna a roku 1862 také cukrovar. Firma vystupovala pod německým názvem „Hatscheiner Zucker, Spiritus und Presshefe Fabrik der Brüder A. & H. May“, což v překladu znamenalo „Hejčínská továrna na cukr, líh a kvasnice bratří Mayů“. Tím však podnikatelské aktivity Abrahama a Hermanna Mayů neskončily. Roku 1862 požádali o povolení k založení cukrovaru a lihovaru v Uherském Ostrohu a roku 1868 vybudovali také cukrovar ve Starém Městě u Uherského Hradiště, který následně provozovala firma „Uherskohradišťský cukrovar A. May, H. May a spol.“, vlastněná oběma bratry. Cukrovarnická výroba se Mayům vyplácela, protože na Uherskohradišťsku jim patřila řada pozemků, na nichž pěstovali cukrovou řepu. Úspěšným produktem však byly také kvasnice, protože kromě Hejčína bylo jen málo podniků, které se zabývaly jejich výrobou. RODINNÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST Roku 1887 vstoupilo do firmy také šest synů obou podnikatelů, kteří se stali veřejnými společníky a měli i podpisové právo. O šest let později, roku 1893, Abraham i Hermann May zemřeli. Po skončení první světové války byla firma zapsána i pod českým názvem „Hejčínský cukrovar, lihovar a drožďárna bratří A. & H. Mayů v Olomouci“ a roku 1924 přeměněna na akciovou společnost se základním kapitálem 8,5 milionu korun. Vyráběla stále cukr, líh a droždí a jejími akcionáři byli pouze členové rodiny Mayů. Nejvýraznější postavou továrny se stal Friedrich May, který dlouhá léta vykonával funkci prezidenta správní rady a nejvíce se podílel na rozvoji firmy. Neomezoval se však pouze na Olomouc a působil i ve správních radách jiných významných podniků. Měl velké zásluhy na hospodářském rozvoji celého olomouckého kraje a za svou činnost získal řadu ocenění včetně dědičného šlechtického titulu. Za první republiky se dokázal přizpůsobit novým poměrům a hejčínskou firmu řídil ve spolupráci se synem a synovcem až do úctyhodných devadesáti let. KRIZE CUKRU Hospodářské výsledky Hejčínské továrny byly zpočátku velmi dobré. Cukrovar zpracovával denně až 37 tun řepy, ze kterých vznikalo přibližně devět tun rafinovaného cukru, lihovar produkoval denně 20 hektolitrů lihu a denní kapacita lisovaného droždí se pohybovala okolo čtyř set kilogramů. Hotové zboží přitom putovalo ze třetiny na český trh, zbytek směřoval na export, zejména do Polska. Ve třicátých letech však nastala krize cukrovarnického průmyslu a firma se ocitla ve ztrátě. Nepomohlo ani navýšení akciového kapitálu a roku 1935 vykazovala společnost „Hejčínský cukrovar, lihovar a drožďárna, dříve bratří A. & H. Mayů“ ztrátu téměř šesti milionů korun. Nejhorší období však na firmu teprve čekalo. Rodina Mayů stihla sice ještě před příchodem německých okupantů rozprodat většinu akcií, Němci však po obsazení Československa v roce 1939 prodej neuznali a hejčínský podnik jako židovský majetek zabavili. O rok později dokonce do vedení závodu dosadili nuceného správce, tzv. treuhändera, kterým se stal místní německý úředník Rudolf Schindler. NENAPLNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ Hned po osvobození roku 1945 přešel závod pod národní správu a o rok později byl zřízen národní podnik Hanácké závody lihovarské a drožďařské Olomouc, který spojoval drožďárnu a lihovar v Hejčíně, drožďárnu a lihovar v Pavlovičkách, lihovar v Hodolanech a továrnu na cukrovinky v Litovli. Pod názvem Hanácké lihovary a konzervárny byl pak roku 1960 sloučen s obdobným podnikem v Ostravě a vznikly Severomoravské lihovary a konzervárny, zkráceně Seliko. Socialistická vláda do rozvoje potravinářského průmyslu příliš neinvestovala a drožďárenství se proto nadlouho ocitlo na úplném okraji zájmu. Změnu přinesl až rok 1976, kdy vznikla nová drožďárna v Olomouci-Hodolanech, do které byla přenesena výroba ze zastaralých provozů v Hejčíně i Pavlovičkách. Po revoluci v roce 1989 se olomoucký podnik změnil na státní akciovou společnost Seliko, která byla roku 1993 privatizována. Jejími hlavními akcionáři se staly Investiční a poštovní banka, Česká pojišťovna a Komerční banka. Olomoucká drožďárna byla až do roku 1996 jedním ze čtyř výrobců droždí v České republice, poté však drožďárny v Nýřanech a Krásném Březně ukončily provoz a Seliku se otevřely nové možnosti. Výroba droždí se zvýšila o polovinu a vzhledem k tomuto úspěchu se olomoucká drožďárna stala roku 1999 samostatnou společností s názvem Česká drožďárenská společnost. Ještě tentýž rok ji Seliko prodalo francouzské firmě Lesaffre. V červnu 2005 přišlo zklamání. Kvůli zpřísnění norem a velké zahraniční konkurenci byla výroba olomouckého droždí po více než sto padesáti letech zastavena. ABRAHAM MAY (1816-1893)
Českoněmecký podnikatel židovského původu Abraham May se narodil roku 1816 v Břeclavi. Podnikat začal společně s bratrem Hermannem v Pozořicích u Brna, roku 1851 se však oba přesunuli do severomoravského Hejčína, kde na pronajatém pozemku vybudovali lihovar a později i drožďárnu s cukrovarem. Spolu s Davidem Spitzerem, Adolfem Popperem a za přispění knížete Lichtensteina vytvořili pak společnost „Gebrüder May“, která se stala základem pozdějšího podniku na výrobu cukru, lihu a droždí s názvem „Hatscheiner Zucker, Spiritus und Presshefe Fabrik der Brüder A. & H. May“. V květnu 1887 vstoupili do firmy také jeho synové Friedrich, Isidor a Franz, z nichž první jmenovaný se následně výrazně zasloužil o rozvoj podniku. Abraham May zemřel 10. srpna 1893 ve věku sedmdesáti sedmi let.
HERMANN MAY (1819-1893)
Mladší bratr Abrahama Maye se narodil roku 1819 v Břeclavi. Spolu s bratrem podnikal v Brně i v Hejčíně, jeho pozornost se však brzy soustředila zejména na cukr. Poté, co s Abrahamem založili roku 1862 cukrovar v Ostrožském předměstí (dnešní části Uherského Ostrohu) a roku 1868 ve Starém Městě u Uherského Hradiště, ujal se jejich vedení. Těžké chvíle přitom prožíval zejména v osmdesátých letech, kdy druhý z cukrovarů vyhořel a bylo nutné ho znovu postavit. Cukrovarská společnost však tyto těžkosti překonala a roku 1890 koupila navíc bývalý mlýn v Uherském Ostrohu, který záhy zrenovovala a uvedla opět do provozu. Více však již Hermann May nestihl, zemřel 11. listopadu 1893 a ve vedení firmy ho vystřídali synové Leopold, Jakob a Julius.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Historie drožďařství v Olomouci, Olomoucký den
Blahopřání k novému roku ve svazových pekařských listech.
V roce 1918 byla firma zapsána i pod českým názvem Hejčínský cukrovar, lihovar a drožďárna bratří A&H Mayů v Olomouci.
Cukrovar, lihovar a drožďárna bratří Mayů v Hejčíně.
