Vizovická likérka si brousí zuby na další zahraniční akvizice
Teprve v New Yorku na 5. Avenue docenil podnikatel Pavel Dvořáček věhlas jména Rudolf Jelínek. „Majitel jednoho z tamních nejlepších obchodů s alkoholem mi ukázal leták na Jelínkovu košer slivovici z roku 1935. Vypadá skoro stejně jako dnes, akorát tehdy stála 1,99 dolaru. Cena je několikrát přeškrtnutá, poslední je 25,99 dolaru. Tam jsem si uvědomil, jak slavnou historii má slivovice a že tradici naštěstí nejde globalizovat,“ říká současný předseda představenstva a generální ředitel likérky Rudolf Jelínek. Za deset let, co ji jako největší akcionář s téměř 60procentním podílem vede, nasál genia loci místa, kde se pálenka ze švestek dělá skoro pět set let. Do Vizovic přišel Dvořáček jako finančník se zkušenostmi z investičního bankovnictví. Za jedno desetiletí v likérce úspěšně zatočil s čísly. Ze ztráty téměř 15 milionů korun v roce 1998 přivedl podnik se svým týmem k loňskému čistému zisku bezmála 32 milionů korun.
Ochlazení alkoholu Loňské výsledky, nejlepší v celé historii, firma letos nezopakuje. Ekonomické ochlazení se dotýká i výroby alkoholu. „Zvýrazní se určitě rozdíly mezi firmami. Ty, které neinvestovaly a měly vždy problémy s cash flow, na tom budou podstatně hůř. Naopak snáz ustojí současnou situaci firmy, které dlouhodobě investovaly do efektivní výroby a marketingu,“ rozlišuje Dvořáček. Svou likérku pochopitelně řadí do druhé skupiny. V posledních čtyřech letech firma investovala téměř 200 milionů korun a efekt vynaložených peněz se začíná projevovat v tu nejvhodnější chvíli. „Při třetině zaměstnanců jedeme na 1,5násobný výkon,“ vyčísluje šéf evropské jedničky v ovocných destilátech. Počítá, že tržby letos poklesnou do deseti procent oproti loňským rekordním 364 milionům korun. „Prodej na českém trhu by se měl zhruba udržet. Větší propad očekáváme na Slovensku, kam směřuje přes šedesát procent exportu, menší pokles pak v Německu a Bulharsku,“ porovnává Dvořáček. Věrné zákazníky mezi židovskou komunitou a lidmi s kořeny ze střední Evropy má značka v USA, kam vozí bílou a zlatou košer slivovici a hruškovici Williams. „Každoročně tam obchody rostou o pět až deset procent. Nahoru půjdou i letos, ale nejsou to omračující čísla,“ dodává ředitel. Vývoz se na celkovém obratu společnosti podílí 28 procenty. Vloni stoupl meziročně o pětinu a představoval 102 milionů korun. Ovocné destiláty z Vizovic míří do osmnácti zemí po celém světě.
Valašský král a český prezident
Ne každý politik má tu čest stát se členem Spolku přátel Jelínkovy slivovice a mít přímo ve Vizovicích vlastní archiv destilátů. Ve výběrovém spolku, jemuž předsedá valašský král Bolek Polívka, je prezident Václav Klaus, expremiér Mirek Topolánek, pražský primátor Pavel Bém, poslanec Vítězslav Jandák, všichni dosavadní izraelští velvyslanci a dalších asi 350 lidí, kteří se dvakrát do roka scházejí ve Vizovicích. „Chtěli by poznat také naše závody v jiných zemích, včetně toho v Chile. Asi ještě založíme cestovní kancelář,“ říká v legraci Pavel Dvořáček.
Vážně ale mluví o dalších akvizicích v zahraničí, přes které si moravská likérka zajišťuje především spolehlivý přísun ovoce. „Tato doba je určitě příležitostí pro převzetí konkurenčních hráčů na trhu ovocných destilátů. Zajímá nás hlavně Rumunsko a Maďarsko. Do konce letošního roku by se nám jedna transakce měla podařit a investice by měla být úměrná tomu, v jaké kondici je v těchto zemích celá ekonomika,“ předpokládá šéf společnosti. V současnosti je jedničkou na bulharském trhu, „tykadla“ má na Slovensku, v Srbsku a Polsku. Vlastní také největší chilskou pálenici, odkud druhým rokem vozí destilát z hrušek Williams. „Začali jsme je v Chile nakupovat před osmi lety, protože byly kvalitnější a levnější než v Evropě. Dovážené objemy narostly v posledních letech do stovek tun, proto jsme chtěli hrušky zpracovávat v místě. Nyní tam rozšiřujeme výrobní zázemí, protože jsme schopni prodat víc hruškovice, než vyprodukujeme,“ vysvětluje Dvořáček.
Chvála celníkům
Popularita hruškovice trvale roste i v Česku. „Ač konzumace lihovin klesá, ovocné destiláty jdou dlouhodobě nahoru. Lidé nemají tolik času, a když si dají alkohol, vybírají si něco kvalitnějšího, což nám nahrává,“ pochvaluje si majitel likérky. Nabídku má pro všechny sociální skupiny – pro náročnější slivovici v budíku, jak se říká typické baňaté lahvi, finančně dostupnější je Moravská švestka v obyčejné lahvi. Luxusní řadu vede košer „williamska“. „Taková desetiletá košer zlatá slivovice předčí desetiletou whisky,“ tvrdí výrobce obou druhů lihovin. Vysvětluje to tím, že čerstvý destilát, jde-li o whisky, musí nejméně tři roky zrát v dubovém sudu, kdežto voňavá pálenka z ovoce se dá hned pít. „To svědčí o kvalitě destilátu,“ vyzdvihuje ředitel vlajkovou loď firmy, v jejíž závodech ročně vykvasí přes dvacet tisíc tun ovoce. Část pochází z vlastních sadů ze strání nad fabrikou. Whisky se do Vizovic dostala jaksi náhodou. Pomohla jí k tomu olomoucká firma Seliko, která v době, když ji ovládal Tomáš Pitr, zapomínala platit spotřební daň. Společnost Rudolf Jelínek odkoupila zabavené zásoby, získala ochrannou známku na Gold Cock Whisky a výrobu přestěhovala do Vizovic. „S dvanáctiletou whisky jsme letos v Moskvě vyhráli prestižní soutěž, v níž jsme porazili třeba Ballantine’s,“ rád připomíná Dvořáček.
Rudolf Jelínek drží prvenství, které přijde vhod státní pokladně. „Ve Zlínském kraji jsme největším plátcem spotřební daně, na celé Moravě jsme druzí. Vloni jsme odvedli přes 307 milionů korun, téměř 68 milionů korun jsme odevzdali na DPH,“ upřesňuje Pavel Dvořáček. Celníky chválí za to, že šli po výrobcích obcházejících odvod daní a nekalou konkurenci vystrnadili z obchodních řetězců. „Než celníci začali po vstupu do Evropské unie s kontrolami, vybralo se na spotřební dani za rok 3,6 miliardy korun. Vloni už to bylo skoro dvojnásobek,“ porovnává šéf likérky. I když to má jako výrobce alkoholu ztížené, umí se dostat k veřejným podporám. Z evropských fondů vloni firma získala přes 21 milionů korun na modernizaci informačních technologií a rekonstrukci lesního penzionu. Téměř deset milionů korun si vytáhla z předvstupního fondu Sapard na projekt Distillery Land, kterým se palírna otevřela turistům. Zatímco uvnitř uvidí moderní technologie, socialistické budovy dostávají původní historickou tvář: „Na bleším trhu ve Vídni jsem objevil fotku továrny z roku 1907 a podle ní postupujeme.“
BOX:
Vizovická desetiletka
Jak se změnilo hospodaření firmy pod novým vedením od roku 1999 do konce roku 2008
- Společnost více než pětkrát zvýšila výnosy z 86 na 458 milionů korun.
- Každý rok končila v černých číslech.
- Vlastní majetek akcionářů vzrostl ze 138 na 347 milionů korun.
- Majetková podstata firmy stoupla téměř čtyřnásobně – ze 176 na 688 milionů korun.
- Na spotřební dani firma odvedla bezmála dvě miliardy korun.
- Tržby na jednoho zaměstnance se zvedly ze 727 tisíc na 3,6 milionu korun.
GRAF:
Loňská špička
Vývoj tržeb firmy Rudolf Jelínek v letech 1998 až 2008 (v milionech korun)
Rok*1998*1999*2000*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007*2008
Tržby celkem*74,9*100,9*115*140*162,8*221,6*174,8*240,6*290,4*330,5*346,3
Z toho tuzemsko*67,2*91,7*99,8*119,3*132,4*182,7*141,6*183,7*224,5*244,8*245,4
GRAF:
Deset let v zisku
Hospodářský firmy v letech 1998 až 2008 (v milionech korun)
Rok*1998*1999*2000*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007*2008
Hospodářský výsledek před zdaněním*-14,5*1,3*6,4*10,2*8,3*4,4*6,4*8,9*29,3*31,8*41,5
