Dobře odkloněná pozornost. Vládní krize usnadní prodej Počerad Tykačovi

13. 5. 2017

Ve zmatku, který zavládl po oznámení demise Sobotkovy vlády, bude snazší prosadit obchod mezi vedením ČEZ a Pavlem Tykačem.

Z pohledu šéfů Skupiny ČEZ přišla politická krize jako na zavolanou. Rozkol ve vládní koalici a demise nedemise premiéra Bohuslava Sobotky stáhne pozornost politiků jinam. Nebude jim zbývat tolik času řešit „podružné“ záležitosti typu prodeje elektrárny Počerady finančníkům Pavlu Tykačovi a Janu Dienstlovi.

A hlavně: vládní krize a otevírání nepříjemných kauz odkloní jinam pozornost ministra financí a šéfa hnutí Andreje Babiše, který se ostře staví proti prodeji uhelných bloků v Počeradech. Je to právě ministerstvo financí, kdo spravuje téměř 70procentní státní podíl ve společnosti ČEZ a kdo rozhoduje o obsazení většiny dozorčí rady.

Místo „klasického“ šplhání po komínech tentokrát aktivisté z Hnutí Duha a Greenpeace vsadili na humor. Naodradilo je ani chladné a zamračené počasí.

Podle informací týdeníku Euro dělá generální ředitel ČEZ Daniel Beneš vše pro to, aby na dalším jednání dozorčí rady prodej Počerad získal zelenou.

Připomeňme, že na konci dubna členové rady své rozhodnutí s ohledem na „komplexní povahu transakce“ odložili a vyžádali si dodatečné informace. Navíc kladou nepříjemné dotazy. Zajímá je, proč ČEZ neprodal elektrárnu na základě opce před dvěma lety, kdy za ni mohl získat 8,5 miliardy korun. Dále se tážou, proč ČEZ uzavřel smlouvu o odběru uhlí od Czech Coalu na příštích 50 let, když podniková strategie hovoří o odstavení všech uhelných elektráren z provozu do roku 2050.

Z druhé strany tlačí na jasné stanovisko Tykačova firemní skupina. „Podmínky naší nabídky vypršely ke konci dubna. Teď je na společnosti ČEZ, ať se vyjádří,“ poznamenala mluvčí skupiny Czech Coal Gabriela Sáričková Benešová. Zájem Tykače a Dienstla o elektrárnu však dále trvá.

V minulém týdnu si obě strany daly pauzu, členové vyjednávacího týmu za ČEZ si vybrali dovolenou. Rozhodující posun lze tedy očekávat v tomto a příštím týdnu, poté bude o výbušném tématu znovu rozhodovat dozorčí rada polostátní energetické skupiny.

Příliš mnoho dusíku

Jako na zavolanou přichází nejen politická krize, ale také nedávné rozhodnutí ministrů členských zemí Evropské unie o zpřísnění limitů pro emise z elektráren. Nová, přísnější regulace se bude týkat zdraví škodlivých látek, konkrétně oxidů dusíku, oxidu siřičitého, prachových částic a nově také rtuti. V platnost vstoupí už v roce 2021.

Pro české hnědouhelné elektrárny bude problematické hlavně snížení emisního stropu pro oxidy dusíku na maximálně 175 mikrogramů na metr krychlový. Tento limit některé z uhelných bloků nesplňují - a počeradské patří mezi ně. Pokud chce ČEZ nebo Czech Coal investovat do snížení emisí, tak je nejvyšší čas začít hledat dodavatele.

Přečtěte si více o komplikovaném prodeji Počerad

Šéf ČEZ má ještě dva týdny na to, aby většinu členů dozorčí rady přesvědčil o mimořádné výhodnosti prodeje severočeské elektrárny. Z pohledu vedení ČEZ vypadá situace jednoznačně: pojďme prodat elektrárnu letos, dokud Czech Coal nabízí 4,5 miliardy korun „na dřevo“ plus podíl na budoucím zisku elektrárny v rozsahu až pěti miliard. Druhá částka je sice nejistá až virtuální, jenže i suma 4,5 miliardy představuje desetinásobek loňského čistého zisku dceřiné firmy Elektrárna Počerady.

Druhou možností je nechat elektrárnu dožít a bezcenné uhelné kotle odstavit z provozu někdy po roce 2020. ČEZ by v takovém případě přišel o několik miliard korun. O třetí variantě, že by do snížení emisí a prodloužení provozu elektrárny investoval přímo ČEZ, téměř nikdo nehovoří.

Proti prodeji se vyjadřuje různorodý soubor odpůrců. Andrej Babiš na transakci útočí hlavně z osobních důvodů, kdy hlavní roli hrají jeho antipatie k Danielu Benešovi a Pavlu Tykačovi. Aktivistický menšinový akcionář ČEZ a analytik Michal Šnobr považuje obchod za nevýhodný a dodává, že uhelné elektrárny bude Česko ještě dlouho potřebovat. Velmi hlasitě o sobě dávají vědět ekologičtí aktivisté, kteří odmítají prodloužení provozu elektrárny.

Sociální síť Martina Romana

Aktuální dění ukazuje, že současný šéf ČEZ už není takovým suverénem, jakým byl jeho předchůdce Martin Roman. Za jeho éry by - až na několik kritických článků v médiích a demonstrace ekologů - nejspíš prodej počeradské elektrárny proběhl bez větších komplikací.

Jenže doba se změnila. Před šesti lety ještě neměl Andrej Babiš své lidi ve vládě ani v parlamentu. K prosazení zájmů Skupiny ČEZ stačilo vytvořit pavoučí síť vazeb a kontaktů. V tom byl Martin Roman jednička. Do jeho „stáje“ patřili lobbisté Vladimír Johanes a právníci Karel Muzikář mladší, Radek Pokorný či Josef Brož. S jejich pomocí udržoval kontakt s čelnými politiky a díky nim byl prakticky neodvolatelný.

Tady je namístě dodat, že generální ředitel ČEZ v podání Martina Romana a Daniela Beneše není energetickým expertem, který by znal elektrárny do posledního šroubku. Je to hlavně vyjednávač, který musí umět jednat s ministry a prosazovat zájmy Skupiny ČEZ. A když je to nutné, tak s politiky a lobbisty vyrazit na dovolenou do Toskánska nebo na golf do Dubaje. Případně koupit a darovat premiérově milence luxusní kabelku.

Přečtěte si, o co se ještě hraje ve vládní krizi

Prorůstání zájmů Skupiny ČEZ a vlády dosáhlo až nezdravých rozměrů. ČEZ dokázal ve vládě a parlamentu prolobbovat prakticky vše, co potřeboval. „Stát neovládá ČEZ, ale ČEZ ovládá stát. Řečeno s jistou nadsázkou, ale v podstatě je to tak,“ postěžoval si před sedmi lety tehdejší šéf Strany zelených Martin Bursík. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dokonce v té době hovořil o penězovodech vedoucích z ČEZ k některým politickým stranám.

V energetické branži se běžně mluvilo o tom, že značná část zákonů a vyhlášek regulujících energetiku vzniká v legislativním útvaru společnosti ČEZ. To platí dodnes, i když více než o projev dominance se jedná o důsledek faktu, že složité legislativě už dnes prakticky nikdo na ministerstvu průmyslu ani na Energetickém regulačním úřadě nerozumí.

Jenže doba, kdy měl ČEZ na své straně 200 poslanců (což před osmi lety vjednom rozhovoru s nadsázkou uvedl Martin Roman), je nenávratně pryč. Změna nastala s volebním úspěchem hnutí ANO, které se tradiční cestou přes lobbisty a právníky ovlivňovat nenechá. Jeho jednání se řídí zájmy druhého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše a vychází z jeho sympatií či antipatií k různým lidem.

Martin Roman i Daniel Beneš se nacházejí na „černé listině“ Andreje Babiše, i když druhý jmenovaný se v posledních letech (evidentně marně) snažil s ministrem financí najít společnou řeč.

Na druhé straně Babiš neuspěl ve snaze ukončit Benešovo působení včele polostátní energetické skupiny. Nejvíc se o to snažil před třemi lety, kdy se v zákulisí vyrojily „zaručené“ zprávy, že novým šéfem ČEZ bude manažer Jiří Borovec. Ten se nakonec musel spokojit s místem v dozorčí radě, na kterém vydržel jen krátce.

Sobotka končí, zbývá ještě Zeman

Díky komu se Daniel Beneš ve funkci udržel? Hlavní roli zřejmě sehrál právník Radek Pokorný, kterého portál Neovlivní.cz označil za nejvlivnější osobu v zákulisí české politiky. Pokorný je bývalým spolužákem a blízkým přítelem končícího premiéra Bohuslava Sobotky, který se osobně zasadil o udržení Beneše v ředitelském křesle.

Další vazba, která obecně není tolik známa, spojuje šéfa ČEZ s prezidentem Milošem Zemanem. Znají se už čtvrt století - od doby, kdy Zeman v roli opozičního politika s nejasnou budoucností nevěděl, kde má na Ostravsku přespat. Nakonec se jedno řešení našlo; volnou postel nalezl v domě Daniela Beneše, který byl v té době členem ČSSD. Jejich přátelství vydrželo dodnes.

Mimochodem když Miloš Zeman před dvěma měsíci oznamoval své rozhodnutí znovu kandidovat v prezidentských volbách, měl Beneš ve Španělském sále Pražského hradu rezervované místo v první řadě.

Jak se ukazuje, Daniel Beneš je talentovaným učedníkem svého předchůdce Martina Romana. Prognóza týdeníku Euro tudíž zní: Beneš nakonec prodej Počerad protlačí.