Menu Zavřít

Dobře placená opozice

6. 12. 2011
Autor: Euro.cz

Radní některých pražských městských částí si opoziční zastupitele zavazují vysokými odměnami

Jejich strany sice ve volbách neuspěly, přesto získali lukrativní pozice předsedů nejrůznějších výborů. Opoziční zastupitelé sedí na slušně placených místech v řadě pražských radnic. Výjimkou nejsou ani posty předsedů výborů, které mají kontrolovat práci komunálních politiků. Na Praze 7, 8, 10 a 11 tyto funkce obsadili komunističtí zastupitelé, kteří si podle velikosti konkrétní městské části měsíčně přijdou na 38 695 až 46 960 korun. Kontrolní výbory, kterým předsedají, se přitom obvykle scházejí jen jednou do měsíce. Jde o spravedlivé ohodnocení, nebo o chytrý způsob vládnoucích stran, jak si zavázat opozici a pojistit si svůj klid? Nutno ovšem dodat, že oblíbenost komunistů na tomto postu je v hlavním městě vysoká – aktuálně jej totiž zastávají na celé polovině pražských radnic. Na většině z nich ale pobírají jen symbolickou odměnu a refundaci ušlé mzdy, podobně jako ostatní zastupitelé.

Je to kalkul?

Proč na pražských radnicích, kde je funkce předsedů kontrolního výboru placená, sedí právě zástupce strany, se kterou si obvykle nikdo nechce zadat? Oplývají snad její členové mimořádnými schopnostmi vhodnými pro tento post? Pozoruhodný je třeba případ Prahy 7, kde se předsedkyní kontrolního výboru stala Miroslava Moučková, byť byla jedinou zastupitelkou komunistické strany zvolenou do tamního zastupitelstva. Kritikům z řad opozice se situace na radnicích nelíbí. Jde podle nich o kalkul – právě komunisté, kteří mají jen mizivou šanci na vstup do koalice s jinou stranou, se v důležitých rozhodnutích snadno stávají pověstným „jazýčkem na vahách,“ a to zvláště tam, kde je vládnoucí koalice jen křehká. Navíc prý radní mají strach pustit silnější a razantnější opozici právě na post takto důležitého výboru. „Zástupce KSČM považuji za tichou součást koalice,“ říká například Martin Uhlíř (TOP 09), který je zastupitelem na Praze 10. Komunistická zastupitelka Jana Čunátová kontrolnímu výboru v Praze 10 předsedá už třetí volební období v řadě. Letos je přitom agenda výboru velice závažná, neboť se jí dotkla kauza Key Investments. Desítková radnice, stejně jako Praha 6 a 13, právě této společnosti v minulosti svěřila své peníze. V Praze 11 se předsedou kontrolního výboru stal František Hoffman (KSČM), který je v této pozici už osvědčeným matadorem. Tuto funkci totiž předtím zastával na magistrátu ve dvou po sobě následujících obdobích, a tedy i v době, kdy se prošetřovala kauza Opencard či propad tunelu Blanka. Velmi složitou agendu řeší i na jedenáctce, kde se prošetřuje sledování tamních politiků, ke kterému mělo docházet v minulých letech, i zakázky, jež od radnice získala bezpečnostní agentura ABL.

MM25_AI

Radním na ruku

Na předsedy kontrolních výborů narazili nejen opoziční zastupitelé, ale i angažovaní občané. „Přišla jsem na zasedání kontrolního výboru, kde se paní Čunátová pozastavovala nad tím, že jsem si vůbec dovolila přijít. Nahlédnout do projednávaných materiálů mi nedovolili,“ říká občanská aktivistka Olga Richterová, kterou vůbec nepřekvapuje, že komunisté na Praze 10 prakticky nehlasují proti Radě, ač jsou v opozici. Také Jiří Štyler, zastupitel opozičního Hnutí pro Prahu 11 (HpP11), má s předsedou tamního kontrolního výboru své zkušenosti. „Dělá jen to, co si přeje pan starosta Mlejnský (ODS) a další radní,“ tvrdí. Hoffman podle něj naprosto nezvládl svou roli v prošetřování kauzy ABL. V obsáhlém svazku, kterým jeho výbor informoval zastupitelstvo o šetření, se objevily jen kopie nicneříkajících smluv, zatímco sporné faktury, dle nichž ABL inkasovala přes dvě desítky milionů korun, Hoffmanův výstup zcela pomíjel. Na zasedání zastupitelů pak informoval o tom, že nic podivného neobjevil. Na otázku týdeníku Euro, zda se mu nezdálo podivným například to, že za práci odvedenou společností ABI Special radnice poslala peníze firmě ABL, se kterou oficiálně nemá nic společného, odpověděl, že nikoliv. „Mají zřejmě stejného účetního, a ten musel zaměnil razítka.“ Zkušenost dalšího zastupitele ale napovídá, že Hoffman zřejmě jednal po dohodě se starostou a radními. Petr Lukeš (HpP11) totiž Františka Hoffmana několik dní před zasedáním zastupitelstva sháněl na radnici. Od sekretářky se ale dověděl, že předseda kontrolního výboru právě dolaďuje zmíněnou zprávu se starostou Mlejnským. Odměňování opozice relativně vysokými částkami, když její zástupci mají radní zároveň kontrolovat, je nepochybně velmi sporné a může svádět k různým spekulacím. Rozhodnutí, zda se stát dobře placenou opozicí, je jen na svědomí konkrétních zastupitelů. Ti své kroky vysvětlují různě. „Jsem už v důchodovém věku, ale o důchod zatím nemám požádáno. Jedním z důvodů je studium, které jsem si platila. Na úhradu jsem měla půjčku, kterou dosud splácím. Práce předsedkyně kontrolního výboru vyžaduje nejen organizační schopnosti, ale i odbornou zdatnost, která se nedá získat jen praxí. To byl právě důvod, proč jsem začala před šesti lety studovat,“ vysvětluje Čunátová.

Radnice bez pravidel

Jak je možné, že pražské radnice mají různý počet výborů a komisí a pro stejný post je někde zapotřebí uvolněný zastupitel, zatímco jinde se radnice spokojí s neuvolněným, a tedy neplaceným předsedou? Pravidla pro to neexistují, každá radnice se rozhoduje podle svého. „Praha 10 je druhým největším pražským obvodem. Tato skutečnost ze zákona určuje nejen mzdu starosty a dalších volených zástupců, ale také objem práce, který vyžaduje nadstandardní pracovní nasazení úředníků i zastupitelů v jednotlivých výborech i komisích,“ vysvětluje fakt, že Praha 10 má pět výborů, přičemž čtyři z nich jsou placené, Jan Charvát, mluvčí Prahy 10. K uvolněným zastupitelům na Praze 10 patří i Petr Vozobule, který ve výboru pro řešení sportu a sportovních ploch zastupuje opoziční Desítku pro domácí (DpD), fanouškovskou stranu příznivců vršovických klubů Bohemians a Slavia, kteří radním loni svou razancí přidělali vrásky na čele. Strana je sice v opozici, nicméně spolu se Stranou zelených (SZ) tvoří jeden zastupitelský klub a po volbách uzavřeli s koalicí smlouvu o spolupráci. „Zastupitelé SZ a DpD zůstávají v opozici, pouze se s koalicí dohodly, že obsadí výbory blízké jejich zájmům. Dohoda obsahuje programové body SZ, které je Rada MČ Praha 10 ochotna převzít do svého programového prohlášení,“ vysvětlovala předsedkyně zastupitelského klubu Ivana Cabrnochová (SZ). Kritici ovšem tvrdí, že v praxi vypadá spolupráce docela jinak. „Je to zřejmé při hlasování ve sporných bodech. Opoziční zastupitelé za DpD a SZ lavírují někde mezi koalicí a opozicí, nejčastěji se ale u citlivých bodů zdržují hlasování,“ tvrdí Uhlíř z TOP 09. Naposledy k tomu došlo při nedávném hlasování o takzvaných viladomech, které se radnice rozhodla prodat i s nájemníky. „Říká se, koho chleba jíš, toho píseň zpívej,“ glosuje tento stav tamní aktivistka Ivana Mádrová. Sám Vozobule s ní ovšem nesouhlasí. „Jsme suverénní stranou disponující třemi zastupiteli a samozřejmě záleží pouze na nás, jak hlasujeme. Lze vysledovat, že na některé věci máme odlišný názor než vedení radnice, který se nebojíme říci nahlas, na druhé straně nemáme problém podpořit dobré projekty.“

  • Našli jste v článku chybu?