Dobře pojízdný počítač

Komfortní sedan s množstvím elektroniky a za dobrou cenu

Model Legend je pro japonskou automobilku Honda velmi úspěšný. Zejména ve Spojených státech. Za dvacet let, co se typ vyrábí, si Američané koupili většinu z osmi set tisíc prodaných vozů. Naopak v Evropě se prodalo jen pár desítek tisíc kusů a o České republice je v této souvislosti zbytečné mluvit. Legend se v ní dlouho vůbec neprodával a oněch několik kousků, které lze občas potkat na českých silnicích, se na ně dostalo nejčastěji formou individuálního dovozu. Dokonce i současná čtvrtá generace automobilu, která se v Japonsku prodává už od roku 2004, se v Česku oficiálně objevila poprvé až letos v září. Nyní konečně Honda nabízí svůj největší sedan i na českém automobilovém trhu, ovšem s výběrem motoru nebo různými úrovněmi výbavy se nijak netrápí. Legend v Česku má jediný druh motoru, jednotnou výbavu a kromě výběru potahů a barvy karoserie žádné varianty nejsou. Honda nekompromisně do auta napěchuje všechno z ceníku, výbava na přání až na pár detailů, jako jsou kola nebo provedení volantu, v podstatě neexistuje.
Malý počet verzí vozu ovšem Hondě umožňuje, aby legend nabízela až neuvěřitelně levně. Proti německým sedanům vyšší střední třídy, jako jsou třeba BMW 5 nebo Audi A6 ve srovnatelné výbavě, dokáže být až o statisíce korun levnější. Za běžné i luxusní doplňky a množství elektroniky ve velmi dobrém autě zaplatíte jednotnou cenu, a to necelý půldruhý milion korun.
Považoval-li jsem nedávno testovaný lexus za velmi složitý, pokud jde množství ovládacích prvků, honda své japonské konkurenty předčila. Množstvím tlačítek a ovládacích prvků je prostor kolem řidiče vyloženě poset. Po bližším zkoumání ale vyjde najevo, že většina z nich při běžné jízdě, jako například nastavení podvozku na sníh nebo asfalt, není třeba. Ta nejpoužívanější jsou dobře dostupná a na jedenáctisměrný kruhový volič, podobný tomu z BMW, si řidič časem také zvykne. Každopádně ale sžití s autem nějaký čas jeho uživateli zabere. Podobně složitý je také design interiéru. Kůže, dřevo a kov v propracované a líbivé kombinaci doplňují velmi pohodlné sedačky s natolik měkkými a pohodlnými hlavovými opěrkami, že spíše připomínají polštář. To ale nemusí být vždy dobře, protože například mně na delších cestách spolehlivě navozovaly chuť spát.
Motor dává vozu velmi slušnou dynamiku při relativně nízké spotřebě. Tu se mi dařilo v rámci testu držet pod jedenácti litry, což je na téměř dvoutunové auto a výkon necelých tři sta koní velmi dobrá hodnota. Vůz jí dosahuje i přes pohon všech kol a automatickou převodovku, která ovšem umožňuje sekvenční řazení páčkami pod volantem. Když jsem tuhle vychytávku zkoušel, ochota vozu zrychlovat, expresní řazení převodovky a velmi čitelný podvozek vedly dohromady k jednoznačnému závěru. S legendem se dá jezdit na jeho rozměry a hmotnost opravdu velmi svižně, a to znamená i pořádnou žízeň motoru. Tento způsob řízení spotřebu zvýší i na osmnáct litrů na sto kilometrů.
Elektronika se dostává ke slovu nejen při sekvenčním řazení, ale prakticky neustále. Legend je takový pojízdný počítač a zřejmě první sériové auto, které umí samo řídit. Kombinace systémů s tajuplnými názvy LKAS, CMBS a AAC dokáže udržovat vůz mezi bílým dopravním značením na silnici, zachovat pomocí radaru a brzd bezpečnou vzdálenost od automobilu před vámi a v případě nenadálého zjevení nějaké překážky i ostře zabrzdit a zastavit. Vzhledem k množství názvů systémů Honda vydala přehledný slovníček jejich zkratek, v němž jsou podrobně rozklíčovány. Srazí-li neopatrný řidič chodce, legend dokonce dokáže vytvarovat kapotu tak, aby minimalizovala zranění. Podobně jako lexus aktivně tlumí hluk v kabině pomocí reprodukce zvuku v protifázi. Přestože na první pohled vůz vypadá velmi složitě, řidič se s ním za pár dní sžije a potom už na stovky čipů a kilometr optických kabelů nemusí vůbec myslet. Auto řidiči padne jako oblek na míru. Chová se, jako by dokázalo předpovědět další krok ještě dříve, než se řidič rozhodne, že ho chce udělat. S vozem jsem najezdil zhruba tisíc kilometrů, při nichž mi jednou ušetřil horkou chvilku díky tempomatu s radarem, který mě upozornil na prudké zpomalení vozu přede mnou. Hladce zvládl i náledí na Vysočině, na němž bych měl s jiným vozem hodně velké starosti. Legend je velmi komfortním nástrojem na dlouhé cestování, a navíc s velmi výhodnou cenovkou.

Klady: + výbava
+ cena
+ komfort

Zápory: - složitější ovládání

Honda Legend Motor: zážehový vidlicový šestiválec
Objem: 3471 cm3
Maximální výkon: 217 kW (295 PS)
Převodovka: automatická šestistupňová
Nejvyšší rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,6 s
Spotřeba (město/mimo/kombi): 17 / 8,9 / 11,9 (l/100 km)
Cena: 1 490 000 Kč