Inovativní firmy získaly v Brně zázemí
Konečně u nás někdo pochopil, že je chytřejší - i když ne prvoplánově efektivní - sázet spíše na znalostní ekonomiku než na zahraniční montovny všeho druhu. Jihomoravské inovační centrum (JIC) není žádnou novinkou, ale teprve nyní opouštějí Technologický inkubátor VUT první donošené plody. Celkem se ve vyhřívané kolébce „dopéká“ devětadvacet firem s inovačním potenciálem, jimž „umělá matka“ pomáhá s financemi, zázemím či kontakty.
Zřizovatelem JIC je Jihomoravský kraj, město Brno a čtyři brněnské univerzity - Masarykova, Mendelova zemědělská a lesnická, Veterinární a farmaceutická a Vysoké učení technické. „Řekli jsme si, že jižní Morava je se sedmi univerzitami, jejich studenty a vědeckou kapacitou ideálním regionem pro zřízení JIC. Myslím, že se nám povedla unikátní věc – propojit veřejnou správu s vysokými školami. Nyní jednáme i o zapojení Akademie věd,“ říká první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík.
Ambiciózní cíle ===== . =====
Otcové zakladatelé si kladou velkolepý úkol. Jihomoravský kraj se má do roku 2013 stát nejinovativnějším regionem v České republice a má patřit mezi dvacítku nejpokrokovějších oblastí v Evropské unii. „Myslím, že se jim prostřednictvím JIC daří tuto strategii výtečně naplňovat. Kraj s městem se inovačnímu centru věnují, dotují jej, a středisko má osvícené vedení,“ zdůrazňuje Petr Kolář, projektový manažer pro program Prosperita CzechInvestu. Nutno ovšem dodat, že JIC není ani první, ani ojedinělou vlaštovkou. V zemi funguje na pětadvacet inkubátorů (většinou podporujících podnikání jako takové, nejen inovativní firmy), vědeckotechnických parků a technologických center. K těm nejznámějším patří BIC Ostrava, Třeboňské inovační centrum a Technologický park Řež. Zásluhou Prosperity bylo na podporu šestatřiceti inkubačních projektů z evropských financí rozděleno 56 milionů eur.
Husté síto, málo plev.
Impulzem pro vznik JIC byla regionální inovační strategie Jihomoravského kraje z roku 2002. Díky jasně definovanému názoru i konsenzu v rámci kraje se rok nato zrodil Technologický inkubátor VUT, jehož cílem je podporovat vznik a rozvoj inovativních firem a pro tyto „nedonošence“ zabezpečit základní podmínky pro život. Zatím se podpory dostalo třiatřiceti společnostem. „Inkubátor rozšiřujeme, protože původní projekt naplnil naše očekávání. Na třech tisících metrů čtverečních se bude moci rozvíjet až pětapadesát firem. Do nově vznikajícího biotechnologického inkubátoru INBIT v sousedství se vejde dalších deset až patnáct slibných společností,“ uvádí ředitel JIC Jiří Hudeček.
Jak lze do inkubátoru proniknout? Chce to především skvělý nápad. Autor musí zpracovat podnikatelský plán, z nějž má být zřejmá nejen unikátnost technologie, ale také ekonomická i časová proveditelnost. „Projekt poté posuzují dvě rady – ekonomická a průmyslová. Hodnotí se takzvaná čtyři t: trvání, tým, technologie a trh. Technologie nás zajímá především z hlediska, zda ji lze chránit a zda má konkurenční výhodu. Když má zájemce zpracovaný byznysplán, tak je posouzení otázkou dvou až tří týdnů,“ vysvětluje Hudeček.
Ročně se o vstup do inkubátoru uchází na sto záměrů. Zhruba čtvrtina z nich má šanci na další jednání, ale konečným sítem jich pronikne kolem deseti. „Zatím nepřežila dvě miminka. Chceme po firmách, aby jejich technologie dokázala prorazit i v zahraničí, a když tyto vyhlídky nemají, tak ani neprojdou výběrem,“ připomíná ředitel centra.
První dítka.
Nikdo nic nedostane zdarma. A týká se to i nadějných inovátorů. K dispozici je nicméně kapitál za zvýhodněný peníz, poradenství, kontakty a prostor. „Majitelé firem většinou excelují v technické oblasti, ne v té komerční. Proto jim sjednáváme konzultace, například radíme, jak sestavit byznysplán, jak řídit cash flow, kde sehnat zaměstnance, jak ochránit duševní vlastnictví, kde sehnat kontakty, aby uspěli na trhu,“ vysvětluje Hudeček.
Inkubovat se firmy mohou tři roky. Odcházejí v okamžiku, kdy jsou stabilizované a mají pozitivní cash flow. Jedním z prvních odchovanců byla společnost Y Soft, jež vyvinula programovatelný hardware na správu tisku. Začínala ve třech lidech, dnes už má v Brandýse nad Labem pobočku a dvaatřicet zaměstnanců při sedmdesátimilionovém obratu.
Poté, co získala zahraničního partnera, opustila inkubátor loni v létě i společnost eTrium, která vyvinula Universálního Informačního Robota s „myšpulínovskou“ zkratkou UIR. Od náhradního mateřského lůna se úspěšně odloučila i firma s názvem guape vyrábějící teleskopické chůdy.
Měkké půjčky.
Dnes dává JIC práci dvaceti lidem, ale před třemi lety nikdo netušil, zda se projekt vydaří. „Měl jsem v té době výborně placené místo v zahraničí, ale v JIC se nabízela velká příležitost, jak něco fakticky a kvalitně vytvořit na poli znalostní ekonomiky. Líbilo se mi, že všichni ti politici či rektoři jsou schopni se na dobré věci domluvit a jdou do rizika,“ vzpomíná Hudeček.
Rozpočet Jihomoravského inovačního centra dosáhl v prvním roce 3,5 milionu korun. Peníze poskytl kraj. Dalších pět milionů korun přidal region do fondu mikropůjček. V následujících letech se rozpočet postupně navyšoval a loni dosáhl i díky penězům z EU padesáti milionů korun. Část rozpočtu spolkne vlastní provoz a investice do nového inkubátoru, další prostředky jdou na spolufinancování projektů ze strukturálních fondů a zbytek přímo na podporu firem. V inkubovaných dcerkách zatím vzniklo na dvě stovky vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Ze statistik Evropské unie přitom vyplývá, že na každou hi-tech pozici připadají další tři nová místa v obslužných profesích.
Svým svěřencům JIC doposud půjčil zhruba 5,5 milionu korun. Mikropůjčky se pohybují v rozpětí od 300 do 750 tisíc, ručeny jsou notářským zápisem a úročeny velmi mírně - třemi procenty. Měkký je i režim, dluh lze případně rozvolnit či jeho splácení jinak upravit. Projekty posuzují odborníci z oblasti rizikového kapitálu, půjčky jsou k dispozici velmi rychle.
Částka čtyř až pěti milionů korun padla loni jako padesátiprocentní příspěvek na „financování uznaných nákladů vedoucích k naplňování byznysplánů“. Krkolomnou definicí budiž řečeno, že jde hlavně o peníze na poradenství plynoucí ze strukturálních fondů. Zdrojem půjček je též patentový a licenční fond. Hudeček doplňuje: „Přispíváme na patentové poplatky. Podmínkou však zůstává, že je patent obchodovatelný a že jeho autor má vůli dotáhnout věc až do úspěšného konce.“
ADM - Zuby naleštěné vesmírným kartáčkem
Ačkoliv společnost ADM - výrobce dentálních materiálů - existuje již pět let, v inkubátoru patří ke služebně nejmladším. Jeho výhod využívá teprve od loňského března. „Najít v Brně vhodné prostory bylo náročné, proto jsme se rozhodli vstoupit do Technologického inkubátoru. Získali jsme nejen dostupný nájem, ale rovněž dobrou adresu. Inkubátor nám poskytuje kvalitní zázemí, poradenství i konzultace všeho druhu za příznivé peníze,“ vypočítává spolumajitel akciové společnosti Zbyněk Šedivý.
I společnost ADM (Advanced Dental Materials) obohatila svět o unikátní produkt, na němž pracoval tým odborníků z univerzity v Connecticutu pod vedením profesora Josefa Jančáře, spoluzakladatele ADM. Nápad měli vpravdě geniální: upravit skleněná vlákna vyvinutá původně pro kosmický a letecký průmysl pro užití v zubním lékařství. Patentovaná stomatologická hmota s obchodním názvem Dentapreg slouží pro konstrukci dentálních retencí, dlah, mezerníků, nosných součástí zubních můstků a na opravy či zpevnění zubních náhrad.
„Nyní je firma ve startovní fázi. Lékaři jsou totiž velmi konzervativní, takže bude několik let trvat, než si náš materiál oblíbí. Inkubátor nám dává prostor k rozvoji a také k synergickým efektům. Kupříkladu jsme začali spolupracovat se sousední firmou, která se orientuje na exportní aktivity,“ vysvětluje Šedivý. Společnost ADM by ráda prorazila i na zahraniční trhy. Již nyní spolupracuje s deseti distributory v USA, arabských zemích, Evropě nebo Austrálii.
ADM se však nesoustředí jen na obchod či výrobu Dentapregu. Expertní tým hledá jeho další klinické využití v zubní traumatologii, a nedávno dokonce zahájil spolupráci s katedrou stomatologie na univerzitě v Boloni.
Microset - Chytrá světla na povel
Na odchodu z mateřského inkubátoru je společnost Microset, výrobce bezdrátového ovládání světel. Ve středisku se firma vyhřívá již tři roky, takže již dozrála k samostatnému životu. Během ledna se proto přestěhuje do nedalekého technologického parku.
Autorem a hybatelem patentovaného systému NiSSOT (Nový Inteligentní Systém Spínání Osvětlovacích Těles), jímž lze bezdrátově ovládat světla z jakéhokoliv bodu v místnosti i mimo ní, je Miroslav Vlček - majitel Microsetu. „Jihomoravské inovační centrum nám vytvořilo podporu pro technologický vývoj, organizační podmínky neboli dostupnost špičkového vybavení, prostorové zázemí a personální servis. Neocenitelné byly také dotace na konzultanty, služby patentové kanceláře či zprostředkování firmy na výrobu webových stránek. Využil jsem rovněž nabídky mikropůjčky,“ vypráví Vlček.
Microset tak měl možnost soustředit se tři roky výhradně na vývoj, v posledním inkubačním období vybrušoval organizační a marketingové strategie. Do vzniku NiSSOT vložila Vlčkova firma miliony korun. Její úsilí ocenili loni v červnu pořadatelé největšího amerického veletrhu vynálezů INPEX v Pittsburghu, kde produkt získal zlatou medaili v zavedené kategorii Award of Merit. Další ceny si NiSSOT odnesl z domácích veletrhů a soutěží.
Do sériové výroby se Microset pustil předloni, odkdy se pokouší dobýt zahraniční trhy. V rozpuku pomohou firmě i nedávno uzavřená partnerství s několika domácími výrobci dveří (Sapeli), klik (Rostex) a dálkových ovladačů (Jablotron). „Tyto podniky mají vlastní technologické zázemí, know-how, svůj marketing a prodejní sítě,“ doplňuje Vlček. Microset v současnosti vyjednává o výstavbě závodu v Rusku pro tamní trh.
OptimSys - „Nezavěšujte, hovoří k vám CML“
Teprve od půlky léta si pod křídly Technologického inkubátoru hoví společnost OptimSys. Softwarová firma, jež vznikla v roce 2004, vyvíjí technologie pro novou generaci automatizovaných telefonních služeb. Díky jejímu softwaru je možné konverzanta - „robotické hlasy“ IVR systémů, jichž využívají callcentra - ovládat nikoliv telefonními tlačítky, ale přímo slovy. Rozpoznání řečových pokynů umožňuje vyhledávat dopravní spojení nebo pátrat v telefonních seznamech, což nebylo užitím klávesnice možné.
„Na této technologii pracuji už od roku 2002. Po dalších dvou letech byl produkt natolik komerčně zajímavý, že jsem mohl založit OptimSys. Našim zákazníkům vlastně dodáváme části softwaru, které si sami - nebo s naší pomocí - integrují do svých systémů,“ vysvětluje ředitel a spolumajitel společnosti Pavel Cenek. OptimSys se do centra přesunul loni v srpnu doslova z obývacího pokoje. Získal tam kancelář se zvýhodněným nájmem, konzultanta pro marketing, pro strategii firmy i obchod, pomoc při vyjednávání zakázek, dotace na propagaci, účast na veletrzích či manažerské kurzy za příznivé ceny.
Symbióza inkubátoru a OptimSysu se naplno projevila při sjednávání velkého kontraktu s americkou firmou BroadSoft. Ta dodává software pro významné telefonní operátory z celého světa. „Nejen že vedení střediska poskytlo reprezentativní prostory a zařízení, abychom mohli klienta důstojně uvítat a názorně předvést, jak naše technologie fungují, ale také zprostředkovalo právní konzultace. Pomohlo tak zakázku v hodnotě několika milionů korun dojednat,“ zdůrazňuje Cenek. I díky tomu může firma zaměstnat osm kvalifikovaných lidí.
