Pavel Juřík byl mezi prvními Čechy, kteří před lety zaváděli žhavou novinku - platební karty. Od té doby se jim věnuje po celou dosavadní profesní kariéru. Jen z bankovnictví přešel do Antech sektoru, který dělá z karet o něco chytřejší nástroj než jen prostředek pro placení či vybírání peněz.
Jeho firma Paynovatio, člen ePurse Group, má aktuálně připraveno několik zajímavých projektů pro rozvoj platebních karet. Například v Kolíně budou mít žáci na jedné kartě jízdenky do MHD, elektronickou peněženku či vstup do knihovny.
„Před několika lety se britské banky domnívaly, že jejich největšími konkurenty jsou fintech společnosti. Nyní si začínají uvědomovat, že jimi budou především globální firmy s obrovským počtem klientů, velkým kapitálem a inovačním potenciálem, jako je Google, Facebook nebo Apple“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro Pavel Juřík.
* Stál jste u začátku fungování platebních karet v Česku. V jejich používání stále zaostáváme za mnohými evropskými zeměmi. Proč?
Veřejnost byla zvyklá na platby v hotovosti. I když v posledních letech objem bezhotovostních plateb rostl v obchodech o 15 procent ročně, rostl i celkový obj em hotovosti, byť jen asi o sedm procent. Naštěstí v poslední době se růst plateb kartami v obchodech významně zvýšil, a to díky několika faktorům. Na prvním místě to je přijetí bezkontaktních karet českými zákazníky. „Pípnutí“ kartou je nejrychlejší a nejjednodušší formou placení, ať již se jedná o platbu v prodejním automatu, nebo velkého nákupu. V počtu bezkontaktních plateb na obyvatele jsme na prvním místě v Evropě, vloni tak byla provedena výrazná většina platebních transakcí, vychází to zhruba na 56 z celkem 68 plateb, které v průměru připadají na uživatele. Druhým faktorem je, že platební terminály dnes nalezneme ve více než 120 tisíci obchodech, ato i v malých městech nebo v prodejních a parkovacích automatech. Díky tomu se obrat bezhotovostního placení v letech 2010 až 2016 zvýšil o víc než 100 procent, počet transakcí dokonce 0 200 procent, přičemž výběry z bankomatů téměř stagnují. To o něčem vypovídá.
* Z trendu je patrné, že používání online placení v obchodech roste a výběry z bankomatů pomalu stagnují. Kdy Česko dožene západní země?
Samozřejmě k 207 platbám na obyvatele za rok ve Švédsku a354 v Norsku máme ještě daleko, ale při současném tempu růstu je můžeme za pět až sedm let dohnat. Napomohou k tomu i některé technické novinky, jako jsou platební náramky nebo Mobile Payments. Většina zákazníků bude používat více „karet“ současně. Platební karty používáme stále častěji například 1 jako doklad o časové jízdence v MHD.
* Státy jako Dánsko či Jižní Korea směřují k čistě bezhotovostní ekonomice. Co se bude muset v Česku stát, aby k tomu došlo i u nás?
Obchodníci i státní správa musejí mít větší motivaci k přijímání platby kartami. Příkladem je nyní Česká pošta, kde lze zaplatit kartou nejen cenu balíků, ale i poštovní poukázky. Zvyšuje se počet měst a obcí, které umožňují platit poplatky kartami. Téměř dvě desítky měst používají karty Mastercard a Visa jako nosič časové jízdenky v MHD. To vše je motivace pro zákazníky, aby se odnaučili platit hotovostí.
* Jakou konkurencí jsou abudou pro platební karty chytré telefony, respektive takzvané digitální peněženky?
Technologie Mobile Payments je již k dispozici, ale je zatím poměrně nákladná. V příštích deseti až dvaceti letech budou karty, mobilní telefony a další platební nástroje existovat vedle sebe.
* Vaše společnost zavádí pro jednu z českých škol unikátní projekt multifunkční karty, která může žákům sloužit k placení v jídelně, v knihovně či hromadné dopravě. Jaké funkce mohou platební karty mít ajak se budou rozvíjet?
Společně s městem Kolín a společností Mastercard jsme připravili projekt takzvané kolínské chytré klíčenky. Tisícovka žáků dostane bezkontaktní čip, který bude sloužit jako identifikátor ve školní jídelně au zámků dveří, jako čtenářský průkaz v městské knihovně, časová jízdenka v MHD a předplacená karta Mastercard. Některé obchody v Kolíně budou při placení klíčenkou poskytovat slevy. Připravujeme řešení, které bude blokovat prodej alkoholických a tabákových výrobků, což je důležitý prvek prevence toxikomanie u dětí a mládeže. Je to první projekt svého druhu v Evropě. O chytrou klíčenku má již nyní zájem několik dalších měst a krajů.
* Co pro fintech společnosti bude znamenat nová evropská směrnice o platebních službách a co konkrétně pro vaše Paynovatio?
Od bank se očekává na jedné straně stabilita, důvěryhodnost a široká nabídka produktů za přijatelné ceny, na druhé straně jsou svazovány regulací, která zvyšuje jejich náklady a omezuje jejich flexibilitu. Do toho vstupuje koncernové řízení ze zahraničních centrál a mix starých a nových informačních systémů, které také mají vliv na rychlost rozhodování a zavádění novinek. Naproti tomu Antech společnosti začínají „na zelené louce“. Nezřídka je zakládají lidé, kteří odešli z bankovnictví, IT nebo poradenství, a mají tedy zkušenosti i know-how. Mají-li i dobré produkty a realistické obchodní plány, nemají ani problém získat kapitál od soukromých investorů. Směrnice PSD2 byla vydána proto, aby se zvýšila nabídka služeb na trhu, a zvýšila se tak konkurence a zlepšila cena. Fintech sektor klientům i bankám nabídne nové produkty, protože tyto firmy jsou velmi inovativní a rychlé. Díky novým obchodním modelům jim přinesou i nové zákazníky. Partnerský model se bude objevovat častěji, než se dříve předpokládalo. Před několika lety se britské banky domnívaly, že Antech společnosti jsou jejich největšími konkurenty. Nyní si uvědomují, že jimi budou globální firmy s obrovským počtem klientů, velkým kapitálem a inovačním potenciálem jako Google, Facebook nebo Apple. Také Paynovatio využije evropskou směrnici PSD2. Kromě zajímavých produktů jsme vyvinuli i nové obchodní a prodejní modely a našli již i partnery, dodavatele a zejména „B2B“ zákazníky.
* Jak se novinky mohou projevit v ostatních oborech, například v cestovním průmyslu?
Cestování, a tím myslím leteckou a železniční dopravu i ubytování, je dnes založeno na maximálním automatickém odbavení a platbě předem. Platební karty jsou nezbytností. V 60. letech pro odbavení jumbojetů americké letecké společnosti zavedly palubní vstupenky s magnetickým proužkem, který se rychle přenesl na platební karty. Jejich obchodní model přešel od prodeje papírových letenek v kancelářích k téměř výhradnímu internetovému prodeji. Tím došlo k obrovskému snížení nákladů a zvýšení pohodlí cestujících. Dnes mohu koupit letenku „z mobilu“, změnit den nebo čas odletu v reálném čase a do mobilu se mi nahraje i palubní vstupenka. V roce 1990 science fiction, dnes realita. Služby spojené s cestováním dnes zažívají boom. Jak se po roce 2000 změnil způsob prodeje letenek, tak se mění způsob prodeje i dalších služeb a zboží. Stále více zákazníků si jde vybrat parfém, elektroniku nebo oblečení do kamenného obchodu a pak si ho objedná za lepší cenu v e-shopu. Mění se i způsob nabídky a prodeje finančních služeb. Například když na trh vstoupila Air Bank, mnozí bankéři nevěřili, že banka s účty zadarmo, bez pokladen a s vkladovými bankomaty bude zisková. A dnes ji napodobují.
* Se společností Trip.market chystáte nový projekt. Oč půjde?
Nemohu vám zatím prozradit detaily produktu, ale v řadě klíčových parametrů přijdeme společně s Trip.marketem koncem léta s naprosto novým druhem karty Visa, která firemním i soukromým zákazníkům výrazně usnadní a zvýhodní cestování. Ať již jde o zcela nový model poplatků, pojištění a benefitů, které zákazníci získají zdarma nebo za velmi zajímavé ceny. Třeba takové pojištění storna u soukromých zájezdů nebo služební cesty v ceně karty. A jsou tam i další výhody, které jsme s Trip.marketem připravili na základě výsledků rozsáhlého průzkumu. Bude to kombinace špičkových služeb obou společností. A to je to, co očekáváme od našich obchodních partnerů. My jim dáme výborný produkt pro naše společné zákazníky a oni musejí udělat totéž. Nyní připravujeme další projekty sB2B klienty, které jim banky nenabídly. A v tom je také přínos fintech společností - více inovací.
* Většina bankovních systémů v Evropě provádí mezibankovní platby stále jednou nebo nanejvýš několikrát denně. Jak se projeví zavedení instant payments, tedy skutečných online převodů mezi účty? Jak to dokážete pro zákazníky zhodnotit?
Dopad této inovace bude zásadní. V e-shopu v rámci Evropy budeme moci zaplatit tuzemskou nebo SEPA platbou ve skutečně reálném čase. Nebudeme k tomu potřebovat kartu ani platební bránu, takže instant payments bude pro příjemce peněz levnější a peníze bude mít skutečně ihned. Bude to další platební služba, mezi kterými si klienti budou vybírat. Bylo by s ní možné platit díky mobilní aplikaci i v kamenném obchodě jako již dnes například ve Švédsku.
O autorovi| Petr Weikert weikert@mf.cz
