Ministerstvo práce chce sáhnout na dávky až těsně před volbami
Při nedávných romských nepokojích na východních Slovensku se reportér ptal jednoho z účastníků, zda se chystá emigrovat. „Ano, všetci pojdeme.“ A kam by měli namířeno? „V Čechách naši dobre žijú,“ odpověděl Rom.
Nelze říct, že ti, kteří v Čechách z nejrůznějších důvodů přišli o práci a novou nemohou najít, si žijí úplně dobře. Určitě jsou na tom však podstatně lépe než lidé v obdobné situaci na Slovensku. Nejlépe jsou na tom rodiny s více dětmi, jejichž živitelé postrádají pracovní návyky a nepodléhají sociální a společenské frustraci, která nezaměstnané při delším marném hledání odpovídající práce postihne. Situace je dokonce taková, že lidé, kteří nepracují, na tom nejsou hůře než ti, kteří se každý den vydávají do zaměstnání za minimální mzdu. Nemluvě o tom, když si člověk k sociálním dávkám přivydělá pár tisíc bokem v šedé ekonomice.
Markantní rozdíl.
Na Slovensku se Dzurindova pravicová vláda pokouší dostat lidi do práce na základě komplexní revize státní pomoci v nouzi. Vedle zjednodušení systému jde především o radikální snížení dávek a stimulaci lidí zaměstnat se – třeba mimo trh práce, anebo za minimální mzdu.
Nový systém se teprve zavádí, na hodnocení jeho výsledků a důsledků je tedy příliš brzy. Bez ohledu na to, že české ministerstvo práce a sociálních věcí už svůj názor formulovalo a tvrdí, že slovenské reformy překročily meze sociální únosnosti. Jisté je zatím jen to, že disproporce mezi výší sociálních dávek dávkami v Česku a na Slovensku se nebezpečně prohloubila. Nezaměstnaná rodina s dvěma dětmi dostane v Čechách na sociálních dávkách měsíčně o čtyři tisíce korun víc než obdobná slovenská rodina, rodina se čtyřmi dětmi o sedm tisíc a se šesti dětmi do patnácti let o téměř deset tisíc korun víc.
První destinace.
Početné rodiny jsou časté v romské populaci. Romové také, když už by sami pracovat chtěli, shánějí zaměstnání z různých objektivních i subjektivních důvodů hůř než většinová populace. A to jak v Čechách, tak tím spíše na Slovensku, kde je míra nezaměstnanosti ještě podstatně vyšší. Chuť jít za lepším do ciziny, a v první řadě do Česka, kde je spousta příbuzných, má tedy dnes na Slovensku velmi pádné reálné důvody.
Tisková mluvčí českého ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová tvrdí, že případné hromadné stěhování slovenských Romů do Čech „v žádném případě nebude mít vliv na vyplácení sociálních dávek“. Základní podmínkou pro uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory a péče, uvádí dále, je splnění podmínky trvalého pobytu, případně legální pobyt delší než 365 dní na území České republiky, a to nejen u dané osoby, ale všech osob společně posuzovaných, tedy většinou rodinných příslušníků. Tyto argumenty ale nebudou v romských ghetech na východním a středním Slovensku patrně všeobecně známy. Romská komunita se mimoto vyznačuje vysokou příbuzenskou soudržností, z čehož mimo jiné vyplývá nepsaná povinnost postarat se zdarma o své romské příbuzné.
Nebezpečný termín.
Ať už k romskému exodu do Čech dojde, anebo se Stanislavu Grossovi podaří zastavit příval na hranicích, je sociální ochrana v Česku snadno zneužitelná a pro toho, kdo nechce pracovat, i vcelku pohodlná. Na Slovensku, když chystali reformu, poukazovali mimo jiné na to, že dosavadní systém pomoci v hmotné nouzi sloužil jako trvalá náhrada příjmu, nikoli dočasná výpomoc státu. To plně platí i o současné situaci v České republice. Nelze říct, že by o tom vláda nevěděla. Kateřina Prejdová dokonce oznámila, že ministerstvo práce připravuje nový zákon o hmotné nouzi, který by změnil systém poskytování dávek sociální péče a „výši i formu pomoci by svázal se snahou občanů o zlepšení své sociální situace“. Konkrétnější záměry však nemohla sdělit, protože příprava nového zákona je zatím ve stadiu vypracovávání věcného záměru.
Nový zákon by měl podle mluvčí vstoupit v platnost od 1. ledna 2006. Sám termín ale věrohodnost záměru dost nabourává. Nestane-li se nic mimořádného, budou v roce 2006 parlamentní volby. A nebývá zvykem, aby jim šla vláda vstříc se zbrusu novými opatřeními, která sahají lidem na peníze a přitahují jim uzdu. I na Slovensku si na své sociálně neúnosné reformy vláda vyčlenila první polovinu funkčního období, aby to potom s blížícími se volbami lidem trošku pocukrovala.
Pomoc ve hmotné nouzi v ČR
Varianta A Varianta B Varianta C
Částka pro výpočet životního minima 19 490 15 030 11 100
V tom:
Částka na výživu a ostatní osobní potřeby 16 260 11 800 8 220
částka k zajištění nákladů na domácnost 3 230 3 230 2 880
Dávky státní sociální podpory 11 842 8 741 6 121
přídavky na děti 3 720 2 292 1 1 146
sociální příplatek 4 358 2 685 1 343
rodičovský příspěvek 2 552 2 552 2 552
příspěvek na bydlení 1 212 1 212 1 080
Dávky sociální péče 7 648 6 289 4 979
V Kč měsíčně. V rodině vždy dva nezaměstnaní dospělí, kteří nikdy nepracovali, varianta A šest dětí (dvě do 6 let, dvě do 10 let, dvě do 15 let), varianta B čtyři děti (dvě do 6 let, dvě do 10 let), varianta C dvě děti (jedno do 6 a jedno do 10 let).
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Pomoc ve hmotné nouzi v SR
Varianta A Varianta B Varianta C
Částka na základní životní podmínky 4 210 3 210 3 210
Příspěvek na zdravotní péči 400 300 200
Aktivační příspěvek 3 000 3 000 3 000
Příspěvek na bydlení 1 330 1 330 1 330
Přídavky na děti 3 000 2 000 1 000
Celkem 11 940 (9 787) 9 840 (8 066) 8 740 (7 164)
V Sk měsíčně, v závorce za celkovým součtem přepočet na Kč při kursu CZK/SKK 0,82. Slovenský systém nerozlišuje věk dítěte, aktivační příspěvek ve výši 1 500 Sk na dospělou osobu je vázán na účast při menších pracích pro obec, neziskové organizace, církve apod. nebo na účast v rekvalifikačních kursech.
Pramen: Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR
