VODÁCKÝ KLUB KOTVA PROVOZUJE V PRAZE-BRANÍKU MEZINÁRODNÍ AUTOCAMP. LOŇSKÉ POVODNĚ HO CITELNĚ ZASÁHLY A ANI POJIŠTĚNÍ PŘÍLIŠ NEPOMOHLO.
Autocamp v Praze doplácí na nepřesnou pojistnou smlouvu
VODÁCKÝ KLUB KOTVA PROVOZUJE V PRAZE-BRANÍKU MEZINÁRODNÍ AUTOCAMP. LOŇSKÉ POVODNĚ HO CITELNĚ ZASÁHLY A ANI POJIŠTĚNÍ PŘÍLIŠ NEPOMOHLO.
Vyznavači tohoto typu turistiky jsou především Nizozemci a Němci. Ti také tvoří základ klientely branického kempu. Respektive, tvořili základ do loňských povodní. Kemp spláchla voda. Pojištění proti povodním se ukázalo jako téměř zbytečné. Pro udržení provozu vodáckého klubu si v Kotvě Braník už od 60. let přivydělávají autocampingem. Naproti barrandovskému kopci u malé zátoky Vltavy mohou moderní táborníci nalézt klidné útočiště pro výlety do centra Prahy. Vzhled kempu však turisty v současné době nepřitahuje, protože klub nemá dostatek peněz, aby dal vše - například tenisové kurty a restauraci - do původního stavu. Do Braníka přijíždí méně turistů, a je tudíž i menší výdělek, protože desítky chatek, které klubu vydělávaly, odnesla před rokem velká voda. Areálem campu proudila Vltava ve čtyřmetrové výšce.
- *NAŠTĚSTÍ JSME POJIŠTĚNI „Obraz to byl žalostný. Třicet dřevěných budov odplavalo, zděné budovy byly v přízemních a suterénních místnostech zničené. Veškerý mobiliář byl zničený totálně,“ vzpomíná na nepříjemný pohled na sílu povodně tajemník klubu Václav Růžička. Povodněmi skončilo veškeré podnikání klubu v loňském roce. Nemovité i movité vybavení má klub už léta pojištěn u pojišťovny Kooperativa. Do loňského září klub žádné velké plnění od Kooperativy nepožadoval. Jen občas se ztratily osobní věci turistů za pár tisíc korun. Se službami firmy tak bylo vedení Kotvy spokojeno, smlouva se stále jen prolongovala, jen s mírnými obměnami. Loni na podzim se však věci začaly pomalu měnit. Přestože škody byly včetně znaleckých posudků vyčísleny už na začátku září, pojišťovna začala dělat obstrukce. Pojistná smlouva pro loňský rok byla uzavřena na živelní pojištění do pojistné částky dvanácti milionů korun na škodách na budovách a do dvou milionů na movitých věcech. Klub spolu se znalci vyčíslil na nemovitostech škodu zhruba 11 300 000 korun, na movitých věcech na téměř přesně dva miliony - pojistka by tedy tyto škody měla krýt. „Škody, které vznikly, byly v limitu pojištění. O to větší bylo naše překvapení, když nám Kooperativa začala dělat problémy. Nejdříve tam několikrát ztratili podklady k našemu případu, pak případ přesunuli na jinou svoji pobočku. Čas běžel a my jsme potřebovali ihned peníze na rekonstrukci objektu,“ říká tajemník klubu Václav Růžička. Zástupce Kooperativy Marek Vích však soudí, že právě případ Kotvy Braník je ukázkou toho, jak se mohou odlišovat znalecké posudky pojištěného a pojišťujícího. „Základní věcí je, že klient si určí rozsah škod, ale často bez toho, aby si důkladně prostudoval pojistnou smlouvu. Když na to konkrétní místo přijdou naši odhadci, tak se často neshodnou,“ upřesňuje Vích. Kooperativě se podle něj stává, že rozdíly v názoru na kvalitu pojištění přivedou obě strany až k soudu. NĚCO VÁM DÁME První, milionovou, zálohu dostala Kotva Braník v polovině října. Na konci října dostal klub druhý milion. Další záloha, tentokrát jeden a půl milionu, přišla na účet klubu až na konci letošního března. Prodlužování výplat záloh přivedlo klub téměř ke krachu - musel totiž na zimu zabezpečit své budovy, aby je mráz ještě více nepoškodil. Termíny placení záloh sice nijak smlouva s Kooperativou ani zákon neupřesňují, ale klub očekával výplatu dříve. Marek Vích z Kooperativy tvrdí, že termín poslední výplaty zálohy v březnu je zcela logický, protože se čekalo, jaké další škody vzniknou v objektech právě během zimy. Pojišťovna zatím odmítla vyplatit pojištění za zničené osobní věci členů klubu. Dokumentace k této položce se v Kooperativě ztratila dokonce dvakrát - nejdříve hned v září, pak letos v únoru. Naposledy klub odevzdal podklady na začátku června letošního roku, ale do dneška pojišťovna na tento nárok nereagovala. DOSTALI TŘETINU Ještě větší překvapení zažilo vedení Kotvy Braník, když jim pojišťovna bez dalšího vysvětlení sdělila, že neuhradí celou pojistnou škodu na nemovitostech ve výši 11 340 874 Kč. Kooperativa částku zkrátila na 7 315 000 Kč, a ta byla kvůli údajnému podpojištění dále zkrácena na tři a půl milionu korun, tedy na výši proplacených záloh. Peníze, které klub dostal, mu však nevystačí na veškeré nutné opravy. To je prý i cítit na počtu klientů, kterým se současný stav kempu nelíbí a hledají si jiné ubytování. „O podpojištění se při jakékoli prolongaci smlouvy, a zástupce pojišťovny objekt dobře znal, vůbec nemluvilo. Vysvětluji si to tak, že se změnily podmínky odhadování ceny nemovitostí. To, že pojišťovna začala argumentovat s jakýmsi podpojištěním až letos v březnu, mi ale přijde dost podivné,“ vysvětluje Václav Růžička. „Je to tvrzení proti tvrzení, my říkáme, že jsme klub Kotva upozorňovali na výrazné poddimenzování pojištění už při uzavírání pojistné smlouvy na loňský rok. Samozřejmě ale nemohu vyloučit individuální chybu našeho obchodního zástupce. Mělo by to být ale v první řadě v zájmu klienta, aby správně posoudil hodnotu svého majetku. Toto je navíc relativně ojedinělý případ v tom, že se názory na škodu způsobenou povodní tak výrazně liší. Podle našeho názoru byl tento vodácký klub zhruba trojnásobně podpojištěn, neboli hodnota pojištěných budov je trojnásobně vyšší než částka, na kterou je uzavřena pojistka,“ tvrdí Marek Vích z Kooperativy. Jan Kábrt z České asociace pojišťoven obecně dodává, že případy podpojištění jsou pro obě strany velmi nepříjemné. „Pojišťovny určitě tyto případy nevidí rády a také mají v pojistných smlouvách uvedeno, že údaje, které uvádí klient o hodnotě svého majetku, mají být pravdivé. Je vlastně absurdní, aby si klient platil pojištění jen za část majetku, když v případě nějaké pojistné události následně od pojišťovny dostane jen část hodnoty zničeného majetku,“ vysvětluje Jan Kábrt. Dvoutýdenní vlna povodní zasáhla více než jednu třetinu území ČR a více než 200 tisíc lidí muselo být evakuováno. Infrastrukturu (zejména dopravní a vodohospodářskou) katastrofa zasáhla více než při povodních v roce 1997, také proto, že vloni voda páchala škody v nejlidnatějších a nejprůmyslovějších oblastech země - v Praze, středních a severních Čechách. Více byl poškozen průmysl včetně malých a středních podniků. Rozsah škod v členění podle krajů (v mil. Kč) Jihomoravský 343 (0,5 %) Vysočina 187 (0,3 %) Karlovarský 77 Liberecký 5 Jihočeský 15 721 (21,5 %) Středočeský 14 283 (19,5 %) Ústecký 11 765 (16,1 %) Plzeňský 3847 (5,3 %) Hl.m. Praha 26 914 (36,8 %) Celkem 73 142 (100 %) Jaké riziko hrozí některým objektům? (číslo 6 představuje nejvyšší stupeň ohrožení) 6 Spolana Neratovice 5 Národní divadlo, Praha 4 Úřad vlády ČR, Praha, Nábřeží Edvarda Beneše Povodňové škody podle příslušnosti a typu majetku**
(v tis. Kč):
MAJETEK nemovitý movitý Celkem
majetek majetek
STÁTNÍ celkem 8 064 864 573 192 8 638 056
v tom:
-OkÚ a jim zřizované
org.složky a přísp. org. 268 499 66 213 334 712
-ostatní 7 796 365 506 979 8 303 344
KRAJE celkem 3 456 986 337 081 3 794 067
OBCE celkem 7 665 540 829 849 8 495 389
PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY 6 011 750 7 499 639 13 510 389
FYZICKÉ OSOBY
- nepodnikající 7 809 319 2 718 869 10 528 188
PRÁVNICKÉ OSOBY
- nepodnikající 894 431 138 703 1 033 134
HL. MĚSTO PRAHA 26 914 396 26 914 396
ostatní zpřesnění 190 000 38 777 228 777
CELKEM 61 006 286 12 136 110 73 142 396
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
